 |
V rozhovoru v roce 2023 jste říkala, že ještě není čas odpočívat a že odejdete ve chvíli, kdy budete mít pocit, že vaše práce znovu získává úctu, jakou si zaslouží. Teď po 38 letech odcházíte. Co se změnilo?
Pracovala jsem na záchranné službě osmatřicet let a během té doby prošla záchranná služba dlouhodobým sinusoidním vývojem. V 90. letech jsem měla pocit, že jsme nejlepší záchranná služba na světě. A myslím si, že to nebyl jen můj pocit, určitě jsme patřili mezi nejlepší. Pak přišlo období, kdy přestali na záchrannou službu přicházet mladí lékaři. Ono to nebylo samo sebou, vzniklo to tím, že se změnil systém postgraduálního vzdělávání lékařů. Z dvoustupňového se atestační systém změnil v jednostupňový. Tím, že se postgraduální vzdělávání změnilo, lékaři začali atestovat později, tedy ve věku, kdy raději zůstali v nemocnici a na záchranku už nepřišli. Já byla zvyklá mít své svěřence a vychovávat si je. Najednou jsem neměla koho vychovávat. Měla jsem strach, že lékařský systém přednemocniční péče v Česku úplně zanikne. Byl to intenzivní pocit a byla jsem z toho smutná.
Kamarádi jí řekli, že ji smažou ze společné skupiny. Tak šla a skočila z šestého patra.
