Zabránit hrazení nejlevnějších plomb bylo ještě nedávno silným politickým tématem. Jenže zatímco politici se bili za amalgám, zubaři v tichosti přišli na to, jak si za šedivé výplně zubů nechat zaplatit, i když mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Nejlevnější materiál prostě neobjednají a pacientovi nabídnou jen dražší, pojišťovnou nehrazený.
Postupuje tak například jedna ze zubních ordinací v pražské Seifertově ulici, která má přitom smlouvu hned s šesti zdravotními pojišťovnami. "Amalgámové plomby hrazené pojišťovnou nenabízíme, máme jen míchaný amalgám v kapslích," vysvětlila potenciální klientce asistentka soukromého stomatologického centra.
České pacienty neláká zavedení nadstandardupolovina si vystačí s hrazenou péčí |
Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz takové chování odsuzuje: "To není dobře. Každý, kdo má smlouvu se zdravotní pojišťovnou, je povinen nabídnou i péči, která je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění." Majitel žižkovské stomatologie na prosbu o vyjádření několik dnů nereagoval.
Případ ze zubařské ordinace poukazuje na širší problém - chybějící pravidla pro to, kdy lékař může žádat peníze a kdy je to za hranou etiky či zákona. Pacienti i lékaři mluví o chaosu. "Nikdo se nevyzná v tom, za co má platit a za co ne. Někteří lékaři se i obávají za nehrazené výkony peníze vybírat," řekla Hospodářským novinám Hana Cabrnochová z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.
Deník upozornil, že zavedení nadstandardu nemusí do zdravotnictví přilít tolik peněz, kolik stát očekává. Nadstandardem by se mohlo stát například třetí a další vyšetření ultrazvukem v těhotenství nebo test na přítomnost očkovací protilátky. Za obojí přitom už dnes pacienti platí několik set korun.
Bez tisícikoruny nesměl k porodu
Nejasnosti kolem plateb rozčílily i osmadvacetiletou Petru Langovou z Ústí nad Labem. Nelíbí se jí, že tamější Masarykova nemocnice podmiňuje přítomnost otců u porodu dítěte pětisetkorunovou platbou, další pětistovku požaduje nemocnice za povinný předporodní kurz.
Původně měla rodit v Litoměřicích, nakonec ji ale museli převézt do Masarykovy nemocnice. Partner nestačil průpravu rodiče absolvovat. Měl ji jen z mateřského centra. "Z šesti hodin porodu mohl být nakonec jen zhruba u dvaceti minut," popsala Langová. Stěžovala si proto v nemocnici, médiím i některým politikům.
"Nejedná se o službu hrazenou ze zdravotního pojištění, proto na úhradu máme nárok. Zajišťovat komukoliv zdarma přítomnost u porodu nám legislativa neukládá. Samozřejmě není legislativně upravena povinnost absolvování předporodního kurzu, ale dle našeho mínění je více než užitečný a trváme na něm," hájí nemocnici mluvčí Jiří Vondra. Na platbách nic měnit nebude.
"Neexistuje zákon ani jiný předpis, který by stanovil jednoznačnou povinnosti platit za povolení doprovodu k porodu," upozornila
Pomůže nadstandard?
Kateřina Vítová z bezplatné právní poradny občanského sdružení Aperio, na niž se Langová rovněž obrátila, připouští, že i když zákon nemluví o platbách za doprovod u porodu, porodnice si může účtovat náklady. "Bohužel, většina si účtuje přemrštěné částky. Vyprání oděvu, použití návleků nebo občerstvení v podobě džusu a kávy mohou vyjít řádově na stokoruny," míní Vítová.
Podle Vítové by situaci pomohla jasná definice toho, na co má pacient nárok ze zdravotního pojištění a za co si musí připlatit. Jenže tato část reformy se zpožďuje. Purkyňova lékařská společnost, která má v případě nadstandardů poradní hlas, měla své připomínky předložit ministerstvu zdravotnictví v září. Její předsednictvo ale krok odložilo a dopisem vyzvalo lékaře, aby je poslali do 15. listopadu.
"Jako některé náměty pro definici nadstandardů uvádíme například výkon provedený na přání pacienta bez lékařské indikace, provedený ve vyšší frekvenci než kterou definuje lékařská indikace nebo provedení na přání pacienta lékařem s vyšší kvalifikací," píše v dopise lékařům předsednictvo Purkyňovy společnosti.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger nedávno oznámil, že do konce roku bude znát pět až deset konkrétních položek, za něž si budou pacienti připlácet.
