Nejhorší chvíle přichází, když se služba lékaře v nemocnici přehoupne přes 24 hodin v jednom zátahu. Únava se stupňuje. "Najednou si pletete levou a pravou stranu, což může být úsměvné – ale jen do okamžiku, než máte operovat," říká přerovský chirurg Tomáš Kocourek.
Ve svých jedenatřiceti letech zažil takových nekonečných služeb hodně. A zná kolegy, kteří byli v práci ještě déle – jejich směna trvala přes třicet hodin.
"Odmítáme pracovat bez přestávky dvaatřicet hodin a ohrožovat bezpečnost pacientů," píše se v manifestu, který sepsala skupina Mladí lékaři.
Založil ji Kocourek, aby upozornil na zhoršující se podmínky ve zdravotnictví, kvůli kterým stále více lékařů utíká do zahraničí. Ti, kteří zůstanou v našich nemocnicích, často slouží i několik dní v kuse, aby pokryli služby.
Protest mladýchÚryvek z manifestu skupiny Mladí lékaři Odmítám... |
Kocourek přiznává, že i on už kvůli únavě chyboval. "Naštěstí existuje několik stupňů kontroly, takže se drobné chyby podařilo zarazit v zárodku," říká mladý chirurg.
Nevadí mu, že musí hodně pracovat. Nechce však sloužit tak dlouho, až to ohrožuje pacienty. "Nemocnice nás nenutí dělat přesčasy, ale jsou tak poddimenzované, že to nejde jinak řešit, pokud pacient nechce čekat se zlomenou rukou dvacet hodin."
MF DNES nedávno zveřejnila výsledky průzkumu mezi pěti tisíci zaměstnanci nemocnic ve dvou krajích, který se zabýval také přesčasy. A zjistil, že u nás trápí více zdravotníků než třeba ve Velké Británii.
"Míra přesčasové práce je u nás prakticky stejná jako v Británii. Přesto se v Česku cítí v silném pracovním tlaku 61 procent zdravotníků, kdežto v Británii je to o polovinu méně," řekl Tomáš Raiter, který průzkum pro vedení krajů prováděl.
Toho, že si vybral medicínu, Tomáš Kocourek nelituje. Práce ho naplňuje, nechtěl by dělat něco jiného.
"Jen je mi smutno z toho, jaké jsou tady podmínky," říká lékař. Nejde jen o přesčasy, ale třeba i o vzdělávání. Ministerstvo loni změnilo podmínky pro udělování atestací, získat je teď trvá šest, a už ne pět let.
Doktoři navíc kočují po odděleních v tříměsíčních intervalech.
"Nemohou proto sloužit pohotovostní služby, které jsou v medicíně druhou výplatou. Lidé před třicítkou s vystudovanou lékařskou fakultou tak musí vyjít s třinácti tisíci čistého," upozorňuje Kocourek.
Tyto peníze dostanou, když získají celý úvazek. Lékařka Šárka Cihelková, která nedávno odešla do Německa, měla zkrácený úvazek a spolu se stipendiem brala osm tisíc. "Kvůli tomu nemám za posledních osm měsíců vyřešené sociální a zdravotní pojištění, musím si na ně v Německu vydělat," říká lékařka.
Čtěte v úterní MF DNES
Jak nemocnice hledají nové lékaře? Jak chce krizi řešit stát a lékařská komora? Čtěte více v úterý v MF DNES.
