Podle Válka byly různé požadavky od zdravotnických odborů a ČLK vyšší než návrh ministerstva. „Z různých návrhů, které jsme dostali, by kalkukace navýšení vycházely zhruba na 50 miliard,“ řekl Válek. Dodal, že jde o deset procent všech nákladů veřejného zdravotního pojištění, ze kterého jde v současné době na platy více než polovina.
„Navržená úroveň základního platu/mzdy odpovídá takzvanému Hegerovu memorandu. Návrh zákona tedy zaručí, že lékař v závislosti na dosažený stupeň kvalifikace bude včetně odměny za přesčas v rozsahu 416 hodin ročně pobírat průměrně 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky nazpět,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo. Dohoda tehdejšího ministra Leoše Hegera s odbory v roce 2011 odvrátila tehdejší lékařský protest, do legislativy se to ale nedostalo.
Vláda nedodrží Fialovy sliby, bojí se lékaři. Hrozí dalšími protesty |
Návrh zákona o odměňování zdravotníků je poslední bod prosincové dohody, který ministerstvu zbývá naplnit. Lékaři už v květnu vyjádřili obavu, že nedojde k naplnění slibů, které jim dal v listopadu premiér Petr Fiala. Resort na jejich tvrzení ale reagoval tím, že dohodu plní postupně.
Návrh zákona odeslalo MZd účastníkům jednání 24. května. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková ale tehdy uvedla, že není reálné, aby zákon začal platit na začátku příštího roku, jak resort zamýšlí. „Čekali jsme, co nám předloží ministerstvo zdravotnictví. To nám sdělilo, že by chtělo jít cestou samostatného zákona. To je nicméně problém,“ řekla na květnové tiskové konferenci.
Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob na dotaz ČTK doplnil, že zatím není rozhodnuto o formě, jakou bude legislativa změněna. Může jít o samostatný zákon, pozměňovací návrh nebo poslaneckou iniciativu. Prezident ČLK Milan Kubek po minulém jednání řekl, že nejlepší by byla změna zákoníku práce, který je v současné době ve Sněmovně projednávaný.
Kubek v květnu navíc varoval před možností dalších protestů. Jejich konkrétní formu neokomentoval, zástupci lékařů je ale podle něj chtějí načasovat tak, aby si jich politici co nejvíce všimli. „Budeme se snažit nepoškodit pacienty, ale dát politikům (...) pořádně do kožichu,“ řekl.
Část lékařů stále odmítá služby. Špitály řeší, jak zajistit péči. Budou asi podvádět |
„Není dobré trpělivost zdravotníků znovu dráždit. Dalo nám velkou práci přesvědčit v prosinci kolegy v nemocnicích, aby se vrátili do stejných podmínek,“ uvedl Kubek.
Do loňské protestní akce se zapojilo přes šest tisíc lékařů, kteří podali výpověď z prosincových dobrovolných přesčasů. Reagovali tak na novelu zákoníku práce, která zdvojnásobila počet přesčasových hodin lékařů z 416 hodin na 832. Požadovali také základní plat či mzdu ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, sjednocení odměňování ve státních a ostatních nemocnicích a zvýšení tarifů.
Po několika neúspěšných jednáních se zástupci ministerstva se zástupci lékařů a odborů den před plánovaným začátkem protestu sešli s premiérem Fialou. Ten lékařům nabídl 9,8 miliardy korun, přistoupil i na jejich požadavek, aby peníze šly na platy lékařů a zdravotníků ve všech zdravotnických zařízeních, ne jen v přímo řízených.
