První potíže se srdcem začala mít paní Hana z Prahy před osmi lety a brzy nato musela podstoupit plastiku srdeční chlopně. Operace dopadla dobře, ale po pár týdnech se začala zhoršovat únava a dušnost. Vyšetření odhalilo příčinu – výrazné zúžení výtokové části levé srdeční komory, způsobené zesílenou mezikomorovou přepážkou.
Tu má na svědomí hypertrofická kardiomyopatie, která postihuje srdeční sval a je nejčastějším dědičným kardiovaskulárním onemocněním. Jeho průběh může být mírný, ale prvním příznakem může být i náhlá smrt. V Česku jí trpí desítky tisíc lidí.
Hypertrofická kardiomyopatie se nejčastěji začne projevovat mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku. „Jde o velmi závažné onemocnění. Je prokázáno, že je to nejčastější příčina úmrtí sportovců do 20 let,“ popsal MF DNES Radek Pudil, zástupce přednosty I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Příčinou zbytnění srdce je geneticky podmíněné nesprávné složení bílkovin tvořících srdeční tkáň. Ta není plně výkonná a dostatečně nefunguje. Organismus se pak snaží vytvořit víc tkáně, aby tím vykompenzoval její horší kvalitu.
Mít informace včas
Kardiomyopatie lékaři obvykle zachytí náhodně, například na základě EKG provedeného v rámci preventivní prohlídky. Když pacienti začnou mít potíže, bývá někdy pozdě.
„Mohou náhle zemřít nebo zkolabují a musíme je resuscitovat. V pozdějším věku pak mohou kardiomyopatie vést k srdečnímu selhání. Pacienti jsou dušní a nevýkonní a objevují se u nich například poruchy srdečního rytmu,“ vysvětluje Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.
Kardiologové teď jednají s pojišťovnami a fakultními nemocnicemi o tom, že by měla vzniknout nová síť deseti center pro diagnostiku a léčbu onemocnění srdečního svalu.
Ve třiceti mi srdce fungovalo jen na 15 procent, stav se zhoršil po porodu |
„Tato centra budou s výjimkou Třince a IKEM ve fakultních nemocnicích v celé republice. Formálně by měla být zřízená už v letošním roce,“ upřesnil Pudil. Otázkou však je, zda se to stihne.
O zřízení center totiž rozhoduje ministerstvo zdravotnictví, ale s ním zatím podle jeho vyjádření jednání vedena nejsou.
„Podnět od odborné společnosti jsme obdrželi a jsme připraveni o tématu jednat společně s ostatními zdravotními pojišťovnami,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová bez bližších podrobností.
Pacienti by se v centrech měli dostat včas k moderní léčbě, která se nyní dostává do praxe. Správné vytipování pacientů je důležité podle odborníků i proto, že se jedná o poměrně nákladnou terapii.
„Kardiologové budou mít v těchto centrech k dispozici pokročilé zobrazovací metody. Kromě základních, jako jsou echokardiografie a EKG, tak budou moci u rizikových pacientů provést také CT vyšetření, magnetickou rezonanci srdce, případně endomyokardiální biopsii,“ popisuje Pudil.
Nejhorší škůdci, kteří nenápadně ničí naše srdce a cévy |
V centrech se bude využívat spolupráce i s lékaři ostatních specializací, jakými jsou genetika, biochemie či radiologie. Komplexní péče zahrne i genetické testování rodinných příslušníků. Tento přístup umožňuje cíleně sledovat a začít léčit již počáteční stadia onemocnění. I v případě, že se neprokáže patologický gen pro hypertrofickou kardiomyopatii, zůstávají příbuzní pacienta i nadále ve sledování.
Vyšší účinnost
Vyšetření a léčba budou podle Pudila hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. „Pokud se budou vyšetření provádět systémově v centrech, bude to levnější. A také se zkrátí doba potřebná ke stanovení diagnózy a sníží se současně riziko opakování některých případů,“ tvrdí.
Pokud jde o léčbu, pomoci pacientům může například zavedení defibrilátoru, který dokáže zvrátit těžké poruchy srdečního rytmu. Dále jsou používány inovativní přístupy, jež přímo cílí na některé patologické odchylky.
„Tato moderní léčba má ve srovnání se staršími mnohem větší účinnost,“ tvrdí Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
11. listopadu 2023 |