Kardiochirurg Mariwan Majid pochází z města Halabdža v iráckém Kurdistánu. „Když to dáte do Googlu, tak vám jako první vyjde útok z 16. března 1988, kdy irácká armáda zaútočila chemickými zbraněmi na vlastní obyvatelstvo. Během tří hodin zemřelo pět tisíc lidí a dvanáct tisíc bylo zraněno. Mně bylo tehdy patnáct let. Naštěstí jsme utekli, ale mnoho příbuzných a známých umřelo,“ popsal pro iDNES.cz Majid.
Když se severní část Iráku později osvobodila od režimu Saddáma Husajna, Majid získal díky humanitární organizaci stipendium v Česku. Po peripetiích s přesunem přes Turecko se mu podařilo dorazit v listopadu 1992 do Prahy.
Půl roku se učil česky v jazykové škole, než si podal přihlášku na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. „Cizí jazyk, a teď udělat přijímačky, naučit se všechno v češtině. Nebylo to úplně jednoduché,“ podotkl kurdský lékař.
Během studia medicíny poznal svou českou manželku. „Pak jsme měli rodinu, začal jsem tady pracovat,“ vysvětlil Majid, proč se rozhodl v Česku zůstat. Kromě dvouleté přestávky v USA zde vystřídal už několik pracovišť, letos se přesunul z IKEM do vinohradské nemocnice.
Syřan Talal Salloum přišel do Československa za jiných okolností. „Dostal jsem možnost tu studovat. Otec dělal diplomata na pražské ambasádě, tak pro to byly dobré podmínky. Navíc v osmnácti letech o nás spíš rozhodovali rodiče,“ vysvětlil, proč šel v roce 1981 jako osmnáctiletý studovat právě do vzdálené středoevropské země.
Po promoci na Univerzitě Karlově nastoupil do nemocnice v Jihlavě, má atestace z gynekologii a porodnictví. „Že chlap jako lékař v arabských nebo muslimských zemí nemůže dělat gynekologa, to je velký omyl,“ přiblížil Salloum, který si také vzal za ženu Česku.
Posléze se sice vrátil zpátky do Sýrie, do Česka ovšem stále pravidelně dojížděl, někdy i dvakrát do roka. V roce 2013 se sem vrátil definitivně.
„Mezi lékaři neděláme rozdíly“
Příběhy Majida a Sallouma nejsou ojedinělé. Z údajů České lékařské komory (ČLK) vyplývá, že lékařů pocházejících z většinově muslimských zemí (viz box Kde žije nejvíce muslimů) od začátku tisíciletí přibylo. Zatímco v roce 2000 tu pracovali jen tři (z celkových 623 zahraničních lékařů činili 0,4 procenta), nyní je jich už 65 (2,0 procenta). Podobný počet je tu i zubařů.
Seriál iDNES.cz  O málokteré menšině se v Česku šíří tolik fám, překroucených informací a emocí jako o muslimech. Zároveň povědomí o zdejších vyznavačích islámu je velmi malé. Toho využívá řada politiků a dalších veřejně známých osobností, kteří se snaží vůči muslimům rozdmýchávat strach. Portál iDNES.cz proto připravil seriál, jenž tuto rozmanitou minoritu alespoň trochu přibližuje. |
Ve skutečnosti však doktorů z muslimských zemí v tuzemských ordinacích působí výrazně více, protože mnozí se už stali českými občany. „Máme více lékařů, kteří se narodili mimo ČR nebo dokonce mimo Evropu, ale jedná se doopravdy například o studenty lékařských fakult, kteří zde absolvovali kompletní studium, založili rodinu a získali české státní občanství,“ potvrdil mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filip Brož s tím, že zkušenost se zahraničními lékaři má nemocnice velmi dobrou.
Práci lékařů z muslimských zemí chválí i jiná zdravotnická zařízení. „Celkem je v pěti nemocnicích Krajské zdravotní, a.s., zaměstnáno 929 lékařů. Lékařů se státní příslušností arabských zemí v naší společnosti zaměstnáváme sedm. Podle hodnocení jejich nadřízených máme z většinou z nich dobré zkušenosti,“ uvedl mluvčí Krajské zdravotní Ivo Chrástecký.
Stavovské organizace lékařů upozorňují, že vyznání svých členů neřeší. „Evidujeme samozřejmě národnost a zemi, kde lékař či lékařka vystudovali lékařskou fakultu. Mezi lékaři však neděláme žádné rozdíly, podstatné je pro nás pouze to, aby uměli česky a měli odborné znalosti alespoň na úrovni absolventů našich lékařských fakult,“ uvedl předseda ČLK Milan Kubek.
„Třeba z Ruska, kde je relativně hodně muslimů, k nám právě muslimové přišli. Naopak ze Sýrie máme mnohé křesťany,“ doplnil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Syřané v Česku, Češi v Sýrii
Obyvatelé muslimských zemí sem přicházeli ve dvou vlnách. „K první, ne příliš početné, ale pro integraci muslimů do české společnosti nesmírně významné, došlo v 70. a 80. letech minulého století. Do socialistického Československa tehdy přijížděly stovky studentů ze ‚spřátelených‘ islámských zemí, aby studovali především medicínu a technické obory,“ nastínil sociolog Daniel Topinka z olomoucké Univerzity Palackého v textu Muslimové imigranti v České republice: etablování na veřejnosti.
Kde žije nejvíce muslimů?V roce 2015 žilo na světě podle Pew Research Center 1,8 miliardy muslimů. Většinovou populaci tvoří ve 49 zemích. Přestože si je většina lidí asociuje s regiony Blízkého východu či severní Afriky, 62 procent muslimů žije podle analýzy Pew Research Center v jižní a jihovýchodní Asii (především v Indonésii, Indii, Pákistánu a Bangladéši). Jen v Indii a Pákistánu je více muslimů (dohromady 344 milionů) než na celém Blízkém východě a v severní Africe (dohromady 317 milionů). Blízký východ a severní Afrika však mají ze všech světových regionů nejvyšší koncentraci vyznavačů islámu – téměř 93 procent. V subsaharské Africe muslimové tvoří necelou třetinu, v jižní a jihovýchodní Asii jen 24 procent. |
Ve většině případů muslimové přicházeli z arabských zemí, zejména ze Sýrie, Iráku, Palestiny či Libye.
„K nám na studium medicíny jezdil nemalý počet studentů z muslimských zemí, jak do Prahy, Brna, Hradce Králové, tak do Bratislavy. Tam si vzpomínám, že studovalo například mnoho Jemenců. Studenti byli přijímáni na různá stipendia, ať už od našich institucí, či na základě mezivládních dohod. Nebo si studium sami platili,“ přiblížil pro iDNES.cz expert na oblast Blízkého východu Luboš Kropáček.
Studenty medicíny sem podle něj vábila výborná pověst české medicíny v arabských, jihoasijských i dalších muslimských zemích.
„Naši lékaři a zdravotníci, například rehabilitační a různě kvalifikované sestry, bývali vždy v těchto zemích přijímáni s velkým respektem,“ přiblížil Kropáček. „Ministerstva zdravotnictví v obou částech federace měla tyto země mezi sebou rozdělené, například ČR měla v kompetenci severní Afriku, Slovensko Kuvajt a další,“ doplnil.
To potvrdil i lékař Salloum. „Třeba v 80. letech pracovala velká skupina českých lékařů ve státních nemocnicích v Sýrii. A byli dobře placení a respektovaní,“ nastínil. Stejně věhlasné byly podle Kropáčka i československé lázně.
Podle Topinky se mnozí studenti z muslimských zemí po ukončení studia rozhodli v Československu zůstat. „Nejčastějším důvodem setrvání zde bylo seznámení se na studiích a následný sňatek. I zde potom působila asimilace, protože se mladí studenti ocitli v prostředí českých rodin, které na ně silně působily,“ sdělil sociolog iDNES.cz.
Mediků z muslimských zemí v Česku přibývá
Druhá, etnicky pestřejší, migrační vlna probíhá od roku 1989. Zájem studentů z muslimských zemí o studium v České republice podle Kropáčka vzrostl po teroristických útocích z 11. září 2001.
„Tehdy se na čas pronikavě zhoršily pohledy na Araby a obecně na muslimy v USA a v Británii. Řada tamních institucí i občanů zaujala vůči nim nevlídná stanoviska, což přimělo bohatou mládež od Zálivu hledat, na čas nebo i dlouhodobě, možnost studia ve vlídnějším a kvalitním studijním prostředí, jaké jsme jim mohli nabídnout třeba u nás,“ vysvětlil arabista.
Lidi nelze dělit podle víry, ale podle skutků, říká doktor z Libanonu |
Kromě toho se podle něj zlepšily i možnosti českých fakult poskytovat kvalitní výuku v angličtině. „Velmi dobře působí také doporučení od známých krajanů, kteří u nás již dříve studovali. Mnozí se zde oženili a úspěšně se uplatňují v ČR jako respektovaní lékaři v široké škále specializací. Také z našich lázní jdou příznivé reference,“ dodal.
„A nezapomínejme, studium u nás přijde cizí studenty stále zřetelně levněji než jinde v západním světě. O naší kvalitě svědčí i působení našich lékařů a zdravotníků v muslimských zemích. Jsou to provázané vztahy, zavedené a oboustranně prospěšné,“ doplnil.
Nejvíce studentů z většinově muslimských zemí – 153 – podle dat ministerstva školství studuje na 1. lékařské fakultě UK, kde tvoří deset procent všech cizinců. Procentuálně největší zastoupení mají na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Studuje jich tam 112, což je pětina tamních zahraničních studentů. Na obou fakultách lidí z muslimských zemí od roku 2001 přibylo.
„Syřané si zdraví víc váží, lékař má větší pravomoce“
Aktuálně v Česku působí například Adelia Nasyrová z ruské Ufy, hlavního města převážně muslimského Baškortostánu. Nejdřív navštěvovala jazykový kurz, nyní studuje na Lékařské fakultě UK v Plzni. Nasyrová se rozhodla studovat v jiné zemi, aby se mohla seznámit s cizí kulturou. „Česko jsem si vybrala, protože jsem o něm hodně slyšela a četla. O státu, lidech,“ uvedla.
„Profesionálně jsem v Česku určitě spokojený. Stačí, že můžu dělat gynekologii, kterou mám rád. Ale myslím si, že většina lékařů z arabských zemí, kteří v Česku jsou, tu jsou kvůli rodinným vazbám. Finanční stránka nehraje žádnou roli, protože ekonomicky by na tom byli v arabských zemích líp,“ vysvětlil Salloum, proč si vybral život v Česku. V Sýrii podle něj lékař disponuje jak širším okruhem pravomocí, tak větším respektem i platem.
„Myslím si, že v Sýrii je pozice lékaře společensky i ekonomicky lepší. Lékař má větší pravomoce, nikdo mu do jeho práce nemluví, žádný ředitel nemocnice ani primář,“ popsal.
Podle něj čeští pacienti často vnímají lékařskou péči jako samozřejmost. „Ale to přece není samozřejmé. Přestože lidé v Sýrii mají státní zdravotnictví, k lékaři a péči se staví s vděkem. Nebo spíš bych řekl, že je tam daleko víc vidět to poděkování a postoj, že zdraví je opravdu to nejdražší, co máme,“ vysvětlil.
