Lék na rakovinu bude za dvacet let, říkají lékaři

Za dvacet let už budeme zřejmě umět spolehlivě vyléčit rakovinu, zaznělo ve středu na pražském kongresu dvou a půl tisíce biochemiků z celého světa. Účinné léky jsou podle odborníků na dosah. Okolo roku 2030 tak zřejmě budeme mít léky na většinu nádorů.

Blížíme se době, kdy bude možné donutit enzymy provádět reakce, které v přírodě zatím ještě ani neexistují. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

"Budoucnost spočívá mimo jiné v rostlinné biochemii," říká děkan První lékařské fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Díky nanotechnologiím zase umíme významně zrychlit výzkum a to, co trvalo týdny, se dnes děje během hodin.

"Jde ale především o to, že už umíme ovlivnit enzymy, tedy látky, které se účastní většiny dějů v buňce a bez nichž se řada dějů ani nespustí," vysvětluje šéf biochemické společnosti Václav Pačes.

Podle něj se blížíme době, kdy bude možné donutit enzymy provádět reakce, které v přírodě zatím ještě ani neexistují. Třeba rozštěpit dřevo až na cukr. Ba co víc: tyto speciální enzymy i "vyrobit".

"Má to velký význam třeba pro hledání nových léků," říká Pačes. Podle něj potrvá dvacet, nanejvýš třicet let, než budeme mít léky na většinu nádorů. "I na nemoci, o nichž teď ještě nemáme ani tušení. Stejně tak budeme mít genovou terapii, kdy bude možné měnit vadné geny za plně funkční," řekl.

Čeští vědci se výzkumů nejen účastní, ale sami přicházejí s významnými objevy. Například Miroslav Strnad objevil látku odvozenou od rostlinných růstových hormonů, která dostala jméno podle místa objevu – olomoucin.

Látka má velký protinádorový účinek, zjednodušeně řečeno umí ovlivnit růst nádorů, a již se začala vyrábět. Další objev stejné laboratoře – látka roskovitin, je ve druhé fázi klinického zkoušení.

Pačes: medicína na míru je na dohled

Biochemik a bývalý šéf Akademie věd Václav Pačes byl v roce 1970 tím, kdo objevil jako první enzym, který umí ovlivnit růst rostlinných buněk. "Je to cesta k novým lékům na nemoci, jež zatím neumíme léčit," říká Pačes, který se výzkumem enzymů zabývá dodnes.

Jak to myslíte?
Enzymy umožňují nejrůznější přírodní reakce. Třeba štěpení látek. A zdá se, že se blížíme době, kdy si budeme moct říct, že vyvoláme takovou reakci, která v přírodě normálně neexistuje. Třeba že potřebujeme rozštěpit dřevo na cukr. Což dnes chemicky neumíme. A tak najdeme, nebo dokonce vyrobíme enzymy, které pozmění aktivity jiných enzymů, aby to šlo. Bylo by to ohromné, byl by to velký zdroj energie. A také léků. Enzymové inženýrství představuje budoucnost. Budou vznikat molekuly, které budou mít léčebné účinky. Už teď dokážeme využít či vyvinout enzymy, které mění reakce jiných enzymů a tím ovlivňují růst nádorové buňky. Což se například daří kolegovi Miroslavu Strnadovi s látkami z rostlinných regulátorů.

Proč pracujete právě s rostlinnými enzymy? Je to návrat vědy k přírodě?
Jistě, jsou to staré organismy, které leccos umí. Mají výhodu, která je zároveň i nevýhodou, že působí ve velmi malém množství. Právě proto trvalo tak dlouho, než jsme se s nimi seznámili.

A jak dlouho ještě potrvá, než vzniknou první léky?

Cesta už byla nastoupena, ale pravda, pár let to ještě potrvá. Pak ale budou k dispozici cílené léky, které budou účinkovat ne na lidstvo, ale na konkrétní pacienty s jejich genetickou výbavou. Protože lék, který jednomu pomáhá, může jinému dokonce škodit.

Nebudou pak ale léky příliš drahé?

Nemyslím. To máte jako se vším. Mobilní telefony byly nejdřív taky velké, neohrabané a nesmírně drahé. A dnes si za pár korun koupíte šikovný maličký telefon. Jakmile se jednou najde ta technologie, tak pak už se po zavedení jen zlevňuje. Jsem velký optimista a věřím, že individualizovaná medicína je na dohled. A že budeme umět léčit i nemoci, o kterých dnes ještě ani nemáme tušení.

Tedy i léky na rakovinu?

Určitě. Ještě tak dvacet třicet let a budou na světě. Stejně jako genová terapie, tedy náhrada vadných genů novými.