Lánský je evidován v registru svazků Státní bezpečnosti u vojenské kontrarozvědky a rozvědky. Vojáci jej zapsali pod krycím jménem Vojta 25. dubna 1960 v rodném Trenčíně. Lánskému tehdy bylo šestadvacet let.
Poté, co emigroval a stal se významnou postavou československého exilu, zavedla jej do svého registru komunistická špionáž. Klíčová skutečnost však je, že oba svazky byly skartovány: ten z rozvědky dokonce až po listopadu 1989. Nikdo tedy už dnes není schopen odpovědět na otázku, jaký byl vztah Lánského k tajné komunistické policii.
Egon Lánský tvrdí, že s StB nespolupracoval a o tom, že byl vedený v jejích registrech, nic neví: "To, co mi říkáte, je pro mě naprostou novinkou." Lánský má sice čisté lustrační osvědčení, přesto lidé z bezpečnostních složek považovali jeho minulost za velmi podezřelou, a proto o ní informovali Miloše Zemana těsně před sestavením vlády v roce 1998.
Podle důvěryhodných zdrojů varoval Zemana i tehdejší šéf vojenské kontrarozvědky a nynější ředitel BIS Jiří Růžek. Ten nyní schůzku se Zemanem odmítl komentovat - výslovně ji však nepopřel. "K dotazům, které se týkají jakékoliv mé aktivity iniciované postavením ředitele tajné služby, a navíc směřující do soukromí občanů, se nemohu vyjadřovat," napsal ve svém stanovisku.
Lánského působení ve vládě (odešel z ní koncem roku 1999), kde měl přístup k tajným informacím, lze označit za rizikové. "Takový člověk může být vydíratelný, zvlášť proto, že se o jeho minulosti veřejně neví," řekl k tomu jeden z bývalých zaměstnanců Národního bezpečnostního úřadu Martin Píša.
Lánského minulost zůstane záhadou
Ke komu jinému by se ve vládě dostávala nejcitlivější data než k vicepremiérovi odpovědnému za zahraniční a bezpečnostní politiku? A tím byl rok a půl Egon Lánský, člověk, který je dodnes zapsán v registru Státní bezpečnosti. Premiér Miloš Zeman totiž v Lánského sporné minulosti žádné riziko neviděl.
"Člověk, který byl dlouhá léta pracovníkem Svobodné Evropy, je pro mě naprosto důvěryhodný," řekl Zeman k informacím MF DNES. Od jmenování Lánského místopředsedou vlády jej neodradilo ani to, že za ním v létě 1998 jako za čerstvě jmenovaným premiérem přišel tehdejší ředitel vojenské kontrarozvědky Jiří Růžek a na Lánského problém jej upozornil.
|
Kdo je Egon Lánský: • Narodil se v roce 1934 v Trenčíně. V letech 1944 a 1945 byl vězněn v Terezíně a Osvětimi. |
"Lánského působení v BBC a Svobodné Evropě vyústilo do konfrontací, kvůli kterým byl nakonec nucen je opustit," napsala letos v lednu v Lidových novinách Susannah Fried-Preissová, která Lánského zažila v obou rozhlasových stanicích.
Bývalá zástupkyně ředitele českého vysílání Svobodné Evropy Olga Kopecká k tomu jen dodává: "Egon Lánský měl problémy s pracovní morálkou i s dodržováním pracovního kodexu naší stanice. Například neověřené spekulace vydával za ověřené informace." Čtyři roky stará Růžkova schůzka se Zemanem nebyla prvním varováním před Egonem Lánským. Bývalý ředitel českého Úřadu vlády Jaroslav Vlček - mimochodem do roku 1999 Zemanův blízký přítel potvrdil, že i on už v roce 1991 dostal podobné upozornění.
"Tehdy na úřad přišly nějaké dokumenty z vojenské kontrarozvědky, podle nichž byl Lánský evidovaný. Dostalo se to ke mně s tím, že je potřeba si na to dát bacha, že to jsou lidé, s kterými jsou problémy. Já jsem ale tehdy měl v kompetenci česká ministerstva a Lánský měl jít na federální ministerstvo zahraničí, takže jsem na to řekl: to není můj člověk, a tím to pro mě skončilo," uvedl Vlček.
Podobné informace měl i bývalý Zemanův ministr vnitra Václav Grulich. "Už nevím, jak jsem se to dozvěděl, ale šlo o to, že okolo Lánského jsou nějaké pochybnosti. Mělo to být o nějakém vázacím aktu s StB, ale už to nevím jistě. Dozvěděl jsem se to v době, kdy byl Lánský z vlády pryč a já už byl, myslím, taky pryč. Takže jsem se tomu už nevěnoval," říká Grulich.
Svazek Vojta na vojenské kontrarozvědce byl skartován v roce 1967. Následující rok Lánský emigroval. Státní bezpečnost se ho však podle svých záznamů nepustila a v době, kdy byl redaktorem Svobodné Evropy, na něj vedla další svazek na rozvědce. I ten však byl skartován.
"Patrně to bylo už na začátku prosince 1989. Těžko dnes určit, proč byl skartovaný, ale vzhledem k jeho aktivitě v exilu se dal 'očekávat' i jeho návrat a nebyl v dané chvíli jediný, jemuž byl svazek v té době zlikvidován či šikovně založen pro budoucí potřebu," řekl historik Zdeněk Vališ, který na záznamy o Lánském narazil při svém bádání.
Ani Vališ však nebyl schopen jednoznačně určit senátorovu vazbu na StB. "Obsah svazku vzhledem ke skartaci neznám, ale je jisté, že byl veden v souvislosti se Svobodnou Evropou. Takže je možné, že byl založen, až když se stal jejím redaktorem, ale nevylučuje to současně možnost, že v roce 1967 a 1968 StB Lánského pro tento úkol připravovala. I vzhledem ke skutečnosti, že byl spoluzakladatelem Klubu angažovaných nestraníků, což mu mohlo v emigraci zajistit určité postavení a na základě toho nemusel být vůbec prověřován jako ostatní," soudí historik.
Jasno mohla do Lánského minulosti vnést bezpečnostní prověrka, kterou původně Miloš Zeman "předepsal" všem svým ministrům. Někteří z nich se však tomuto přání vzepřeli, mezi nimi byl i Egon Lánský, a z prověrek nakonec sešlo.
"Zákon nic takového nevyžaduje," prohlašoval tehdy Lánský, který se tedy stejně jako ostatní členové kabinetu mohl po celou dobu své účasti ve vládě seznamovat s těmi nejtajnějšími dokumenty a vést v Bruselu jednání s představiteli Severoatlantické aliance. Národní bezpečnostní úřad, který vydává po prověrkách osvědčení, se k případu Lánského odmítl vyjádřit. Rovněž s argumentem: ministři podle zákona prověrku nepotřebují.
Martin Píša, jeden z bývalých pracovníků NBÚ, po rámcovém seznámení s Lánského kauzou, uvedl, že on by takovému člověku oprávnění k práci s tajnými informacemi nedal. "Rozhodně by u mě prověrkou neprošel. Jeho minulost lze označit za bezpečnostní riziko, protože takový člověk může být vydíratelný. Zvlášť proto, že se o jeho minulosti veřejně neví a není to průhledné," řekl Píša.
Egon Lánský se může hájit čistým lustračním osvědčením. Pracovníci ministerstva vnitra, kteří mají o vydání tohoto osvědčení informace, tvrdí, že nemohli postupovat jinak. "Z informací, jaké k Lánskému poskytli vojáci, nebylo možné určit, jestli s vojenskou kontrarozvědkou spolupracoval, či nikoli. Vzhledem k tomu, že svazek byl skartovaný, muselo být vydáno negativní osvědčení," uvedl jeden z úředníků ministerstva.
