Přestože byl Langer lídrem na kandidátce v Olomouckém kraji, dvojka (Radim Fiala) a trojka (Zdeněk Boháč) ho přeskočily díky preferenčním hlasům. "Jsem trochu smutný vítěz. Nic v životě není natrvalo. Zůstávám členem ODS, ODS bych za žádnou jinou holku nevyměnil. Budu dál dělat, co budu umět, pro ODS," řekl po volbách Langer.
Jak sám v noci po volbách řekl, hlavní pro něj je, že ODS "poslala Paroubka do důchodu". Nyní se prý bude věnovat právní praxi a chce také dále učit na vysoké škole. Zároveň ale dodal, že návrat do vrcholné politiky nevylučuje.
PORAŽENÍ A SKOKANIDo nově sestavené Poslanecké sněmovny nezasedne řada poslanců, kteří v minulosti své mandáty s přehledem obhajovali. Neuvidíme zde už například šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobodu a jeho spolustraníka Jana Kasala. Odchází komunista Václav Exner, sociální demokrat Josef Vondruška nebo občanský demokrat Ivan Langer. Do Sněmovny se naopak dostane řada lidí, kterým zásadně pomohly preferenční hlasy. Marek Benda byl původně na 17. a Lenka Kohoutová dokonce na 29. místě. Přesto se oba zřejmě do Sněmovny dostanou. Stejně jako starosta Poličky Jaroslav Martinů, kterého ODS dala původně na 18. místo. |
Vystudovaný lékař a právník Langer se poprvé dostal do Sněmovny v roce 1996 a svůj mandát obhájil ještě v roce 1998, 2002 a 2006. Od začátku se zaměřil na problematiku bezpečnosti a v letech 2006 až 2009 byl ministrem vnitra.
Ale právě s dobou jeho šéfování na vnitru jsou také spojeny aféry, které mu zřejmě při letošních volbách zlomily vaz. V roce 2006 vyšetřovala Langera jeho vlastní inspekce kvůli podezření, že právě on vynesl z utajovaného jednání takzvanou Kubiceho zprávu.
Íčko a ti další
Ještě větší problémy mu ale způsobila informace, že byl mezi politiky, které v minulosti využíval zavražděný kontroverzní podnikatel František Mrázek. Z této aféry také pochází jeho přezdívka "Íčko". Tak mu totiž Mrázek říkal v tajně nahraných telefonních hovorech. Langer se hájí, že se v celé kauze ocitl nevědomky a že o ničem nevěděl.
Kvůli neúspěchu KDU-ČSL ale ze Sněmovny zmizí i mnohem zasloužilejší harcovníci. Zřejmě největším je Jan Kasal, který byl poslancem od února 1990. Další dlouholetí členové KDU-ČSL jako Miroslav Kalousek nebo Vlasta Parkanová se naopak zachránili přechodem k TOP 09.
K lidem zřejmě závislým na politice patřil i komunista Václav Exner. Ten poprvé do poslanecké lavice zasedl v roce 1992. Krátce zastupoval Levý blok, později ale už jenom KSČM.
Preferenční hlasy naopak vynesly do Sněmovny řadu lidí z velmi nízkých pozic na kandidátkách. Například v Praze občanského demokrata Marka Bendu, který kandidoval až z 18. pozice. Benda přitom musel nedávno vysvětlovat, jak získal titul JUDr. na právnické fakultě v Plzni.
O síle preferenčních hlasů svědčí i příklad absolutní rekordmanky Lenky Kohoutové, která se věnuje problematice tělesně postižených a v Praze kandidovala za ODS. Ačkoli byla na nezvolitelném 29. místě, skončila nakonec na páté pozici, před dlouholetými poslanci Markem Bendou a Borisem Šťastným.
Jihomoravský hejtman Michal Hašek si naopak sám vybral až 11. místo na kandidátce ČSSD. Chtěl se prý naplno věnovat práci hejtmana a předpokládal, že z této pozice zvolen nebude. Nakonec ale vyhrál a porazil dalšího sociálního demokrata Bohuslava Sobotku na prvním místě.
