Jak je na tom Česko s užíváním drog?
V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie má Česko nadprůměrnou míru užívání alkoholu a hazardního hraní, zatímco konzumace nelegálních drog je spíše nižší. Denně pije alkohol něco mezi 6 až 10 procenty obyvatel. Dobrá zpráva je, že od roku 2010 dochází k mírnému a setrvalému poklesu pití alkoholu, avšak navzdory tomu je u nás míra užívání alkoholu vysoká. Pervitin a opioidy užívá rizikově odhadem asi 45 tisíc lidí, což je v porovnání s alkoholem řádově méně, asi 0,4 procenta obyvatelstva. Nejčastěji užívanou nelegální návykovou látkou je konopí. Nějakou zkušenost s užitím konopné látky má zhruba třetina dospělých. To však neznamená, že by jej užívali každý den. V posledním roce užilo konopí něco okolo 700 tisíc lidí. Nesmíme zapomenout ani na problematické užívání psychoaktivních léků, které se odhadem týká desetiny populace. Jedná se hlavně o nadužívání hypnotik a některých analgetik.
KOMENTÁŘ: Vláda a její „hodné“ drogy. Řešením problému je regulovaný trh |
Jak vlastně taková statistika vzniká? Narkomani se asi nechlubí tím, že jsou na heroinu.
U užívání nelegálních návykových látek, jako jsou heroin nebo pervitin, odhaduje Národní monitorovací středisko počet lidí užívajících tyto látky metodou násobení údajů o klientech z nízkoprahových zařízení. To jsou kontaktní centra, tedy místa, která poskytují různé služby pro uživatele návykových látek, jako jsou základní ošetření, hygienický servis nebo poradenství.
U pervitinu bych čekal vyšší počet uživatelů. Už jenom proto, že se mu přezdívá čeko. Zohledňují statistici i rekreační užívání drog?
Statistiky zaměřené na užívání pervitinu se soustředí především na problémové a rizikové formy užívání, nikoliv na rekreační uživatele. Rekreační užívání se zpravidla sleduje prostřednictvím průzkumů. Pervitin někdy v životě vyzkoušela asi 2,3 procenta populace. Označení čeko poukazuje na specifickou roli pervitinu v Česku a jeho bohatou historii. Jednoduchá výroba a dostupnost surovin formovala Česko jako jedno z hlavních exportních center. Ostatní země začaly pervitin označovat přezdívkou odkazující na zemi původu.
Ladislav DékányVizitka  Vystudoval bakalářský a magisterský program adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Titul Ph.D. získal na Klinice adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V rámci svého doktorského projektu je součástí výzkumného týmu, který zkoumá souvislosti mezi vývojovou psychopatologií a její souvislostí s užíváním návykových látek. Na Národní lince pro odvykání působí jako odborný garant služby a konzultant. Zároveň působí na Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky, kde má na starosti agendu tabáku. |
Co nějaké nové drogy? Začínají se na českém trhu objevovat syntetické opiáty, jejichž epidemie nyní sužuje Spojené státy?
Ačkoliv se v současné době snižuje nabídka heroinu, u nás stále převládá užívání syntetického opioidu buprenorfinu. Je dostupnější, a proto většina uživatelů heroinu přešla právě na něj. Užívání fentanylu u nás naštěstí ve větší míře není, ačkoliv se i u nás fentanyl vyskytuje a používá se primárně jako lék na bolest v podobě náplasti. Tím pádem se občas objeví na ilegálním trhu, ale v mnohem menší míře než buprenorfin. Samozřejmě ale riziko, že uživatel heroinu nebo buprenorfinu užije fentanyl, existuje. A protože je zvyklý na slabší látky, hrozí mu značné riziko předávkování.
Mění se u nás věková skladba uživatelů drog?
Postupně ano. Zatímco v minulosti bylo užívání zejména nelegálních látek spojené především s mladými dospělými ve věku 18 až 34 let, nyní roste i u starších. Objevují se uživatelé i nad 50 nebo 60 let. Jejich zdravotní stav je horší, často jsou dlouhodobě bez domova a prognóza na návrat do společnosti je u nich méně pravděpodobná. Konopí je nejvíce užívanou nelegální návykovou látkou u mladistvých, obdobně jako u dospělých. Za posledních 10 let se podíl zkušenosti s užitím konopí u patnáctiletých zmenšil téměř na polovinu. Ve srovnání s ostatními zeměmi jsou ale česká čísla stále dost vysoká. Trendem posledních pár let je však určitě nárůst problematického užívání digitálních technologií. Například do kategorie rizikového nadměrného užívání sociálních sítí spadalo 5 až 7 procent chlapců a 7 až 13 procent dívek ve věku 11 až 15 let.
Takže mladí mění drogy za digitální stimuly?
Rozvoj digitálních technologií v posledních letech hraje určitě významnou roli. Výzkumy zároveň potvrzují, že závislosti na digitálních technologiích a drogách mohou sdílet podobné mechanismy, jako například impulzivní chování nebo zhoršenou schopnost sebekontroly. Odpověď na otázku však nebude tak jednoduchá. Přímý vztah mezi digitálními stimuly a poklesem užívání drog zatím není jednoznačně prokázán. Technologii k životu často potřebujeme, to samé se třeba o pervitinu říct nedá.
Takže pervitin je u nás stále drogové téma číslo jedna?
Drogové téma číslo jedna je u nás stále alkohol a nikotin, z hlediska nelegálních drog konopí, a až potom pervitin. Je populárnější než opiátové drogy, ale celkový počet uživatelů je pouhý zlomek oproti třeba konopí.
O alkoholu se konečně začíná mluvit jako o nebezpečné droze. Dělá stát dostatek pro prevenci?
Když nám někdo volá na Národní linku pro odvykání kvůli alkoholu, často už hledá konkrétní pomoc. Některé hovory se však týkají spíše ujasnění, zda má volající skutečně problém. Klientům nabízíme podporu při snižování množství vypitého alkoholu nebo při úplném odvykání. To je obzvláště důležité u lidí, kteří jsou na alkoholu závislí, protože odvykání bez odborného dohledu by pro ně mohlo být nebezpečné. Prevence je kapitola sama o sobě. Myslím si, že je to bohužel značně podfinancovaná část zdravotnictví. Odborné programy jsou dražší než účast policisty, který vypráví o tom, jak lidé užívající návykové látky mají spoustu problémů a mohou skončit ve vězení.
