Exploze telefonátů na krizové linky nastala podle Čírtkové i po smrti spisovatelky Simony Monyové poté, co vyšlo najevo, že ji manžel před vraždou léta týral. Oběti se odhodlaly svěřit a požádat o pomoc.
Na organizace na ochranu týraných žen se v poslední době, kdy gradovala bulvární medializace, obrací osobně či telefonicky zvýšený počet žen v krizové situaci.
"Jenom za letošek nás požádalo o pomoc přes 140 žen, což je o polovinu více než za stejné období loňského roku. Lidé v takových případech dostávají odvahu se svěřit, přestávají se stydět, protože si uvědomí nebezpečí," popsala například vedoucí SOS linky sdružení ROSA Zdena Prokopová.
Experti se shodují, že i případ Ivety Bartošové měl některé znaky typické pro oběti domácího násilí. Bartošová loni i navštívila lékaře, ukázala modřiny a na svého manžela podala trestní oznámení - které však vzápětí stáhla.
"Je-li pravda, že jí manžel spravoval finance a kontroloval mobil, jak píše bulvár, jde o běžné znaky rozdělení rolí, kdy je oběť krácena na svých právech. Dá se z toho vyčíst snaha dostat toho druhého do sociální izolace. Týrání totiž neznamená jen rány," říká prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. Podle ní se některé ženy s případem odhalujícím problém ve zdánlivě spořádané domácnosti ztotožní. A odhodlají se jít alespoň poradit.
Jak se chránit před domácím násilím:
14. listopadu 2013 |
