Ukrajinci jsou v Česku dlouhodobě vnímaní jako levná pracovní síla na nekvalifikované pozice. A to navzdory tomu, že si ze své rodné země odnesli třeba i vysokoškolský titul. Se současným přílivem uprchlíků se tak objevují obavy, že řada z nich spadne do šedé ekonomiky nebo bude mít problém nalézt adekvátní pozici.
„Největší problém vidím v prokázání kvalifikace a uznávání diplomů. Když přijde někdo, kdo bude tvrdit, že má vystudovanou Kyjevskou univerzitu, je v současné době iluzorní si myslet, že se tam kdokoli dovolá, aby si ověřil, že tam opravdu studoval,“ popsala v rozhovoru pro iDNES.cz socioložka Jana Skalková z ministerstva práce a sociálních věcí.
Šéf Úřadu práce: Pro lidi z Ukrajiny máme přes 15,5 tisíce míst a přibývají |
Co musí člověk se zahraničním vzděláním splnit, aby mohl svou profesi vykonávat v Česku, se liší podle oboru.
Nejtěžší to mají regulované profese, jako je třeba zdravotnictví. Komplikovaný je ale i pouhý proces takzvané nostrifikace, díky kterému mohou lidé ze všech oborů používat získaný vysokoškolský titul i v Česku.
„Problém s ním mají skoro všichni cizinci, ale je to obor od oboru. Proces nostrifikace je náročný a vyžaduje doložení poměrně velkého počtu dokumentů, a to jak z dané univerzity, tak i ze střední školy,“ popsala Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Dokumenty z univerzity v centru boje
Právě to může být nyní problém. K podání žádosti o nostrifikaci potřebuje žadatel minimálně svůj vysokoškolský titul a takzvaný dodatek k diplomu s informací o obsahu a rozsahu vzdělání a doplňující informace o samotném studijním programu a instituci, která jej poskytla. Část lidí může mít tyto dokumenty již vyřízené a dovezené s sebou do Česka.
„Velká část příchozích ale není v situaci, kdy je to napadne – celkem logicky to není to první, co si člověk ve válečném konfliktu balí,“ míní Faltová. Komunikace s univerzitami, jejichž fungování je mnohdy ochromené válečným konfliktem, přitom není jednoduchá.
Zařaď se a čekej. Úřady práce denně projdou tisíce uprchlíků z Ukrajiny |
Již nyní existuje v zákoně o vysokých školách ustanovení, které má pomoct právě lidem, kteří se ocitli v obdobné situaci. Držitelé mezinárodní ochrany formou azylu či lidé, na které je možné pohlížet dle mezinárodního práva jako na uprchlíky, mohou některé dokumenty nahradit čestným prohlášením. A právě to by se nyní mohlo týkat i příchozích Ukrajinců.
„Na ukrajinské občany s dočasnou ochranou či speciálním vízem lze nahlížet jako na osoby v takovém postavení,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Kromě toho resort navrhuje i mimořádnou legislativu, díky které by tito lidé nemuseli za uznání platit.
Z desítek žádostí tisíce
Nostrifikace vyřizují veřejné vysoké školy. Ověřují a potvrzují tak, že vzdělání ze zahraniční vysoké školy odpovídá některému z jejich programů, a to svou kvalitou i rozsahem. Pokud některé informace chybí, musí kontaktovat domovskou univerzitu a informace doplnit. Právě to nyní školy označují za potenciální problém. Rozhodnutí navíc musí škola vydat ve třicetidenní lhůtě, ačkoliv v odůvodněných případech je možné ji prodloužit. Pokud žádost zamítne, může se žadatel odvolat.
„Je otázkou, zda je zásadní zjednodušení tohoto procesu vůbec možné. Jedná se přece jen o důležitý úkon, kterým potvrzujeme, že odborná kvalifikace dosažená v zahraničí je srovnatelná se vzděláním získaným na naší univerzitě,“ uvedl mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant na dotaz, zda by bylo žádoucí proces zjednodušit.
Problém to může být i kapacitní. Běžně totiž nostrifikací není tolik. Namátkou Univerzita Karlova jich za rok 2021 vyřídila 1 010, Univerzita Palackého 91. Nyní jich lze čekat násobně více. „S možností narůstajícího počtu žádostí o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání počítáme, v případě vyššího nárůstu žádostí jsme připraveni navýšit kapacity,“ uvedl za Univerzitu Karlovu Petr Podzimek z tiskového oddělení školy.
Přesto bude mnohdy alespoň na začátku třeba spoléhat v neregulovaných profesích na vstřícnost zaměstnavatelů. „Zkušení personalisté po pár otázkách dokážou rozlišit, kolika jazyky daný člověk mluví, jestli se orientuje v daném oboru, jestli praxi skutečně má. V tomto na personalisty opravdu apelujeme - buďte součinní a v maximální míře podporujte zapojení lidí s kvalifikovaným vzděláním,“ míní socioložka Skalková.
Problémy u zdravotnických profesí
Ještě větší problém ale nastává u regulovaných profesí, jako je třeba lékař. I tam je třeba nostrifikace. Kromě ní ale daný člověk potřebuje i aprobační zkoušku.
„Aprobační zkouška má 3 části a uskutečňuje se v českém jazyce. První částí jsou písemné testy, které prověřují odborné znalosti uchazeče a znalosti systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní služeb v České republice,“ popsal mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Kromě toho musí žadatelé absolvovat šestiměsíční praxi a v jejím rámci vypracovat pět případových studií. Třetí částí je ústní zkouška, která ověřuje odborné znalosti uchazeče před odbornou komisí. Ty se dělají dvakrát ročně, na podzim a na jaře.
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 |
| 25 % | 40 % | 53 % | 75 % | 71 % |
I zde může být problémem kapacita. „Ministerstvo zdravotnictví je zatím schopno větší zátěž zvládnout,“ ujistil Jakob.
A ve hře je také úprava procesu. „Ministerstvo zvažuje všechny možnosti včetně případného zjednodušení. To by ale znamenalo nutnou změnu zákona,“ doplnil.
Podle Dagmar Žitníkové, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, může celý proces vyjít na desetitisíce korun. „Stran procesu je nutné objektivně sdělit, že když je zdlouhavý a složitý, tak chrání především pacienty. Prostřednictvím zkoušek se ověřují odborné znalosti a schopnost zdravotníka pečovat o pacienta,“ míní.
