V trenažéru, který vznikl v hlavách členů obecně prospěšné společnosti Opona, je čeká trudná cesta budoucí oběti režimu. Od vězení v 50. letech, přes krátký nádech svobody v roce 1968, až po trpké zklamání z normalizačního režimu Gustáva Husáka.
Seriál na iDNES.czAbeceda komunistických zločinů |
Pokud si ale vylosují roli dospívajícího synka komunistického aparátčíka, absolvují v trenažéru totality úplně jinou cestu.
Fakta
|
"Dozvěděli jsme se o dění kolem hradišťské věznice a začali o ní uvažovat. Zajímá nás jako místo s historií," uvedla Pavla Kantnerová, mluvčí společnosti Opona, která loni připravila vzpomínkové akce k 20. výročí pádu železné opony.
Projekt zatím zůstává na stole ve formě modelu. Má své zastánce i kritiky. Chválí ho například Ústav pro studium totalitních režimů.
"Díky tomuto interaktivnímu projektu se může mladá generace plasticky seznámit s atmosférou v různých dekádách komunistického režimu. Pakliže se najde vhodné místo, prostor a finance pro realizaci tohoto projektu, budeme jej, stejně jako další aktivity obecně prospěšného sdružení Opona, podporovat," konstatoval mluvčí úřadu Jiří Reichl.
Starosta Uherského Hradiště Libor Karásek nechtěl nabídku Opony hodnotit s tím, že zatím k tomu nemá dostatek informací.
Bitva o věznici vrcholí
Zatímco obecně prospěšná společnost Opona spřádá plány, kam s trenažérem totality, vrcholí boj o převod uherskohradišťské věznice ze státu na město.
Jednorázový zákon předložený uherskohradišťskými poslanci Jaroslavem Plachým a Antonínem Seďou prošel koncem ledna ve Sněmovně prvním čtením. Nyní jej posuzují příslušné výbory. Definitivní verdikt o převodu by mohl padnout na březnové schůzi.
"S výjimkou KSČM máme podporu napříč politickým spektrem," nechal se slyšet Plachý. Uherské Hradiště o převod zchátralého objektu neúspěšně usiluje už od roku 2006. Náklady na opravu se dnes odhadují minimálně na půl miliardy korun.