Reportéři MF DNES letěli v úterý ve vrtulníku z Kvildy, aby viděli lesy k Poledníku nad Prášilským jezerem, v okolí Bučiny a cenné území okolo pramenů Vltavy.
Do stejné lokality zavítali i před třemi lety. Nyní je vidět, že kůrovcová kalamita se v okolí pramenů Vltavy rapidně rozšířila, uschlých stromů je minimálně dvakrát tolik.
Boj proti kůrovciNa 25 procentech rozlohy parku bude les dál ponechán svému přirozenému vývoji, ale na zbylých dvou třetinách se proti lýkožroutovi bude bojovat. Z každého napadeného stromu vyletí při rojení 150 až 200 tisíc brouků. Aby uschnul další strom, stačí, aby se jich pod kůru zavrtalo pět set. Z každého napadeného stromu tak lýkožrout napadne zhruba dalších deset. |
"Je vidět, jak to postupuje dolů k obcím," říká pilot Tomáš Zámečník, když přelétá nad lesy okolo pramenů Vltavy.
Odtud směrem k Luznému a Roklanu se táhne do dálky pás hnědých smrků. Místy zůstaly ostrůvky zelených stromů, které měly "zdravý kořínek".
"Lýkožrout smrkový se řídí podle svých smyslů a podle feromonů, které strom uvolňuje. Proto napadá přednostně slabší dřeviny. Už se ale stává, že se vrhne i na stromy, kterým je méně než 60 let," vysvětluje náměstek správy parku Jiří Mánek.
Lesy, o kterých se dalo ještě před lety říct, že jsou zdravé, teď vypadají jako memento zkázy. Už dávno to nejsou jen ohniska kůrovce, ale uschlé jsou celé hektary. Porost s větvemi u kmenů je průhledný. Doby, kdy byl neprostupný, jsou dávno pryč. "Z výšky je to dobře vidět. Dá se to srovnat i se sousedním Bavorskem, kde jsou vidět uschlé plochy také," říká pilot.
Turistů zmizela zhruba třetina
Příjemný pohled není ani na vykácené holiny plné pařezů či ležících stromů po orkánu Kyrill v roce 2007.
Les poničený kůrovcem u cesty k pramenům Vltavy na Šumavě
Kůrovcová kalamita navíc připravila Šumavu o turisty. "Je jich méně asi o třetinu. To je přímý dopad kůrovcové kalamity," komentuje starosta Modravy Antonín Schubert.
Úbytek turistů už zaznamenal i starosta Horní Plané a předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka. Turisté přijíždějí maximálně na jeden den a v obcích utratí méně peněz.
"Potřebujeme návštěvníky, kteří na Šumavu přijedou na několik dnů. Nyní se snižuje délka jejich pobytu i stejně jako útrata. Je třeba zastavit experiment s hnědou Šumavou," postavil se za správu parku Hůlka.
Les poničený kůrovcem u cesty k pramenům Vltavy na Šumavě
Provozovatelé šumavských hotelů, penzionů a restaurací úbytek turistů také potvrzují. Mnoho podnikatelů už to vzdalo, na prodej jsou desítky šumavských penzionů.
Ekologičtí aktivisté se ale naopak s takovými slovy nemohou smířit. Už od pátku blokují kácení stromů u Ptačího potoka v okolí Modravy. Vadí jim, že se správa parku pustila do kácení v oblasti, kde podle nich hnízdí vzácní ptáci. (více o blokádě čtěte zde)
