„Zatímco letos se očekává, že se celkově vytěží devatenáct milionů kubíků, příští rok se odhaduje, že bude padesát milionů kubíků jen dřeva kůrovcového,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Padesát milionů metrů krychlových dřeva dle hrubých odhadů odpovídá ploše 1,8 tisíce kilometrů čtverečních lesa. To je čtyřnásobně větší plocha, než je rozloha Krkonoš na české straně.
Ministerstvo zemědělství připravilo novelu lesního zákona pro případ mimořádné kalamitní situace. Momentálně je v připomínkovém řízení. Do toho uvolnilo 450 milionů korun na dotace pro vlastníky lesů postižených kůrovcem. Státnímu podniku Lesy ČR zakázalo těžbu jiných dřevin než smrku a borovice. Kůrovec napadá především právě smrk. A vytipovalo plochy, na nichž rekordní množství vytěženého dříví uskladní. Kvůli jeho velkému přebytku letos nebudou mít kupce pro více než 2,4 milionu kubíků. Ministerstvo zatím našlo místo zhruba pro milion kubíků kalamitního dříví.
Nakupují za levno, ale prodávají pořád za stejné ceny
Kůrovcovou kalamitu pociťují především majitelé lesů. „Správci prodávají smrkové a borové dříví za výrazně nižší ceny. Když si ale vy půjdete koupit dřevěný stůl nebo si budete chtít zatopit, cenu budete mít pořád stejnou. Zpracovatelé nakupují dříví za výrazně nižší ceny, ale prodávají je pořád stejně draho. Je to pro ně teď zlatá doba,“ upozornil Tomáš Vrška z Ústavu zakládání a pěstění lesů Mendelovy univerzity.
MF DNES oslovila několik společností prodávajících dříví, ať už na topení, nebo jako stavební materiál. Ceny pro zákazníky zatím neměnily, ačkoli výkupní cena poklesla výrazně. Ještě před třemi lety za kubík smrkového dříví třetí jakosti zákazníci zaplatili 2 500 korun, dnes dají 900. V extrémních případech klesla cena na 200 korun.
Dřevozpracovatelé se však shodli, že i oni budou muset brzy nabízet dříví na topení a na stavbu levněji.
Komu zdraží teplo
Smrk není nejoblíbenějším dřívím na topení. Rychle hoří, takže je potřeba do kamen přikládat častěji než při topení oblíbenějším bukem nebo dubem. Přesto jeho nabídka bude příští rok kvůli kůrovci natolik překračovat poptávku, že to prodejce přinutí snížit cenu.
„Když je hodně nějaké suroviny, potřebujete ji udat zákazníkům. A to asi nepůjde jinak než za méně peněz. Zřejmě budeme muset hodně zlevnit,“ odhaduje Petr Pražan, předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v Česku.
Dopad kůrovcové kalamity zřejmě nebude jen ve zlevnění smrkového dřeva. Je pravděpodobné, že jiné druhy zdraží. Podniky už teď mají problém shánět jiné než smrkové dřevo. „Může nastat, že dub nebo buk bude dražší. Toto dříví dnes málokdo těží, protože má plné ruce práce se smrkem,“ dodal Pražan. Například Lesy ČR, kterým patří asi polovina tuzemských lesů, už ani jiné dřevo než smrkové a borovicové těžit nemohou.
Taková katastrofa tu nebyla
O kolik smrkové dříví zlevní a o kolik ostatní zdraží, si Pražan netroufá odhadnout. „Ukáže to až trh. Takto katastrofální situace tu ještě nebyla, takže těžko cenu predikovat,“ podotkl. Vůbec nejlevnější cestou, jak dnes dříví sehnat, je podle něj domluvit se s lesníkem, pro dřevo si dojet a sám je pokácet.
Nicméně v porovnání s ostatními druhy paliva se dříví jeví v současnosti jako nejvhodnější. A v následujících až čtyřech letech tomu nebude jinak.
„Když to srovnám s rokem 2017, vytápění dřevem jako jediné zlevňuje,“ tvrdí analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Vytápění prostřednictvím tepelných čerpadel či elektrických přímotopů, plynových kotlů nebo uhlí letos vesměs meziročně zdražuje, jelikož ceny energií obecně rostou.
Podle Kovandy stoupá také cena uhlí a v návaznosti na to cena elektřiny a plynu. Naopak vytápění dřevem zlevňuje meziročně o desítky procent. Důvodem je zmiňovaný pokles výkupní ceny dřeva, v řádu až desítek procent. A přebytek dřeva bude nadále držet cenu vytápění dřevem nízko.
Z řádění kůrovce na Vysočině viní lesníci vládu:
28. srpna 2018 |
