Diskuse k článku

OBRAZEM: Konec smrků (zatím) na Moravě

Kůrovcová kalamita na Moravě má na svědomí kromě milionů padlých stromů i pád šéfa Lesů ČR. Jestli bude výměna na manažerském postu největšího producenta dřeva u nás k jeho zastavení stačit, se uvidí. Lidé z branže jsou skeptičtí. Ještě tak dva roky a je konec. Smrkové lesy v té podobě, jak je známe, už v Nízkém Jeseníku nebudou.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M62i65r94o26s24l31a14v 68K58a31š53p54a78r 3442987371701

Je pravda že smrk se sázel prakticky všude přitom jeho přirozené stanoviště začíná na nějakých 600-700 metrech n.m. Hlavním viníkem je ale současné sucho, smrky prostě nezvládnou zalít brouka smolou.

0/0
20.5.2018 19:50

L95u32k90á83š 13K10l97i51n65k95á86č46e88k 3771509408

Tahle kůrovcová kalamita bude mít také nepochybně za následek, že po odtěžení smrků napadených kůrovcem pravděpodobně výrazně poroste cena dřeva, neboť ho bude nedostatek a v konečném důsledku se možná stane z topení dřevem luxus, cena papíru půjde také hodně nahoru (ale aspoň by to mohlo omezit zbytečný tisknutí letáků...), cena nábytku se zvýší natolik, že málokdo bude měnit nábytek po 10 letech, jako to dneska mnoho lidí dělá a trend stavění dřevostaveb rychle zmizí, neboť cenově budou také jinde než dnes....

0/0
20.5.2018 10:51

J81i69ř85í 59S40o63u90č14e38k 5396617789359

Papír se dnes vyrábí z velké části z bavlny.

0/0
20.5.2018 10:53

J14a17n 83P81i25c48e37k 7155666585644

Možná poroste cena dřeva, ale vzhledem k významnému nedostatku tohoto dřeva to rozhodně nebude sto nahradit ztrátu vzniklou současným přetěžováním a obrovským propadem cen dřeva.

0/0
20.5.2018 13:02

J95a74n 57K34r27u31p69k52a 9131234952737

Problém vlád za posledních 15 let. Nikdo nic z exekutivní úrovně efektivně neřešil a co na tom, že vědecká pracoviště a vysoké školy blížící se klimatickou katastrofu předpovídaly? Kůrovec je jenom sekundární projev změny podnebí. Adekvátní reakce se možná dočkáme až nyní a bude stát hodně peněz, které bude třeba vzít kultuře, armádě či se pořádně zadlužíme. Lesu zdar!

0/0
20.5.2018 10:26

D23a76n40a 42K41o85c54i72á48n29o25v60á 2873128649728

Stromy ano, šéfa ne, toho zlikvidoval ANOfert.

+2/0
20.5.2018 10:14

J39a22n 35M24a20c30e63k 9644155652868

smrk má u nás přirozeného prostředí pouze 2% z celkové rozlohy čr. To je tak asi vše.

+4/0
20.5.2018 10:02
Foto

P16ř69e19m75y22s17l 43Č70e14j84p 8168957298216

Můžeme vidět zdroj, z kterého jste vytáhl ty 2%?

0/−1
20.5.2018 10:05
Foto

P84ř26e76m59y95s45l 25Č66e95j22p 8898877808626

Jo myslel jste, že jsou u nás 2% plochy, kde má smrk přirozené podmínky ;)

0/−1
20.5.2018 10:05
Foto

P91e23t74r 36D74v98o47ř13á38k 9524123532545

Problémem může být i to, že je nyní "doba papírová" a kvůli neskutečnému množství spotřebovávanému papíru je potřeba více a více jehličnanů :-/

+2/−4
20.5.2018 9:53

M40i59c86h33a26l 15U13h35l13í85ř 5140186300

Hezky clanek. V nasem okoli usychaji smrky ve smisenem hustem lese. Jde o treba desetilety porost. Nepomuze ani rozmanita skladba lesa, smrk to proste nezvlada. Omluvte muj nazor, nemuze za to reditel, Agrofert, ani zadny ministr. Priroda si sama voli cestu a my musime rychle reagovat a prizpusobit se.

+10/−1
20.5.2018 8:34

P71e49t72r 95M84a34l35ý 9790780904203

Máte pravdu, jenže to, že to takhle se smrkem nepůjde dál, se ví už několik desítek let. Nikdo z lesáků na to nereagoval. Takže viny je na jejich straně skutečně hodně. Teď celý systém padá najednou a máme stjenou písničku, na kterou už jsme zvyklí: nejsou lidi, nejsou peníze, nikdo za to nemůže a je třeba dotace státu, aby se to zlepšilo. Tfuj, dělá se mi z toho husí kůže!

+13/0
20.5.2018 8:42

J78i30ř30í 73S81o87u33č57e52k 5906837169199

Jinde za to ovšem současní lidé (byť netvrdím, že přímo lidé z týmu bývalého šéfa Lesy ČR) mohou. Pokud totiž lesáci v dnešní době odvodní mokřadní porost, kam smrk patří, a pak se diví, že ho napadá kůrovec a neprosperuje, pak by měli být vyházeni všichni, kteří s daným rozhodnutím měli něco společného.

+4/0
20.5.2018 8:44
Foto

P88ř72e81m77y37s88l 36Č69e28j54p 8368977408426

Ono to bude trochu i tou nadmořskou výškou a místem. Vlhký sever VČ je zelený a o mladý porost není nouze.

0/−1
20.5.2018 9:32

J67a76r28d73a 61W68o76l53f 8945847386524

Co ta houba, která kůrovce zabíjí? Nebo to zase nějaký ekopomatenci zastavili?

Jinak on smrk je nejpoužívanější stavební dřevo. Smíšený les je krásný, ale kdo by si tak mohl dovolit dubový krovy a bednění. Kolik by se vůbec stavělo baráků atd.

Tyhle monokultury svůj smysl mají, lidí je strašně moc a nechat všechno jen na přírodě asi nestačí.

+1/−2
20.5.2018 8:32

P25e62t56r 65M39a86l42ý 9630170214523

Ano, monokultury svůj OBCHODNÍ SMYSL skutečně mají. Ale jiný ne. Máme je tedy zavlažovat? Nebo co s nimi, byste myslel?

+5/−1
20.5.2018 8:43

J56a52r89d64a 49W59o75l92f 8755517546654

Třeba rozsévat tu houbu, co kůrovce likviduje nebo tak něco. a hlavně se nebavit s aktivisty. Nebo by jste měl 150000Kč jen na plaňky do plotu? I štěpka na dřevostavby je většina z jehličnanů. Prostě smrky jsou potřeba.

+2/−2
20.5.2018 8:59
Foto

P79ř33e26m31y47s41l 44Č76e95j48p 8838727738236

Zpracovat se dá jakékoliv dřevo. Jen se musí chtít ... ale lepší se to.

0/0
20.5.2018 9:32

J62a25r49d64a 75W35o55l34f 8705317716144

Jo zpracovat na topení do krbu ano, ale na stavbu samozřejmě ne.

+2/−2
20.5.2018 9:45
Foto

P37ř92e29m91y62s11l 69Č96e75j41p 8228647948316

Copak se dřevotříska / překližka dělá jen ze smrku?

0/0
20.5.2018 9:56

J71a43r55d17a 67W26o89l36f 8965607536204

Semelou do toho ledacos, ale stavba potřebuje především stavební dřevo. Prkna, trámy, hranoly atd. A na to je smrk jedinečný.

+1/0
20.5.2018 11:34
Foto

P74ř29e19m54y62s94l 59Č43e14j50p 8578137848816

Na dřevostavbu ...

0/0
20.5.2018 11:40

J12a76r46d30a 12W83o68l53f 8625227776624

Na dřevostavbu je trámů, prken a hranolů potřeba nejvíce, protože je kostrukce celá dřevěná.

+1/0
20.5.2018 11:46
Foto

P62ř54e23m10y95s68l 48Č52e36j49p 8868317778266

U zbylých staveb jde jen o krovy. Zbytek lze pobýt dřevotřískou. Lešeninové desky, bednění a pod., je již plně nahrazeno jinými materiály ...

0/0
20.5.2018 11:53

L15u61k27á30š 85K52l32i85n24k23á89č76e57k 3681509308

Je fakt že spousta lidí to nechce vidět, ale pravda je taková, že jehličnany (hlavně smrk a borovice) se používají ve velkém na stavební dřevo, k výrobě nábytku a hlavně papíru kterého používáme obrovská kvanta a nevím jestli je to pravda, ale někde jsem četl, že na výrobu papíru se listnaté stromy nehodí, neboť mají krátká vlákna.... Takže spousta lidí by chtěla mít z lesů ideálně pralesy, kde se vůbec netěží, ale dokud chceme používat dřevo, tak to je problém. Možná by mohlo být řešením lesy nějak něčím osázet, hlavně aby zůstali zelené a v místech s příhodnými podmínkami mít dobře obhospodařované plantáže smrků na řezivo a na polích začít místo řepky do paliva, pěstovat rychlerostoucí dřeviny na výrobu papíru a palivového dřeva.

+1/−1
20.5.2018 9:33

Z66d96e76n98ě42k 14S29t13r54n88a64d 1425550616889

Stav lesů je bezesporu tristní. Můžeme se dohadovat, nakolik je to vinou počasí, nakolik vinou špatného hodpodaření, ale jedno je jisté: UNILES ze skupiny Agrofert, který je už nyní největším hráčem na trhu, dostane další zakázky na těžbu.

+6/0
20.5.2018 8:23
Foto

P25ř51e84m78y17s36l 42Č35e35j40p 8758407988206

No však uvidíme o kolik v tomhle volebním období stoupne "úpírfertu" hodnota majetku.

+2/0
20.5.2018 10:00

P29e20t78r 11S15k82á89l53a 7787833106410

možná by měli nechat přírodu,ať si tam zasadí co chce,určitě je chytřejší,než ředitel Lesů,těmhle lidem jde jenom o peníze,teď na to doplatí i oni

+8/−2
20.5.2018 8:10

P23e74t95r 86M88a40l61ý 9340740344713

Je to tak. Jenže nevím, jestli dokážeme tak dlouho čekat. Na Šumavě byla k dispozici spousta semínek a semenáčků. Tady semínka těch "správných" dřevin asi k dispozici nebudou, takže obnova do optimálního stavu by se protáhla na spoustu let.

+1/0
20.5.2018 8:45

M89i43l93a33n 70V50o68l65e73k 5309923356779

Kůrovec není bobr, než jeho přičiněním strom padne, to trvá hodně dlouho. Takže ty stromy kácí lidé, protože to považují za léčbu kůrovce. Jak je vidět, jde o léčbu neúčinnou. Je spíš zarážející, kolik lidí čeká od léčby TĚŽBOU krásné husté lesy...

+5/−11
20.5.2018 8:06

A84l41o49i78s 97J70i72n11d77r74a 9220664397475

Evidentně tomu rozumíte jak koza petrželí....

V článku je jasně napsané, že lesy jsou oslabené suchem. A taky jsou často přestárlé.

+6/0
20.5.2018 8:30

P51e45t78r 73N44o93w47a88k 2677212580295

V článku, který ovšem on evidentně nečetl...

0/0
20.5.2018 8:37

M12i20l27a36n 21V29o48l27e12k 5579893826359

Za to vy jste ten článek četl tak podrobně, že jste si ani nevšiml, že tam žádný není... Jen perex a popisky fotek.

0/0
20.5.2018 9:43

J13i60ř70í 21S67o81u66č41e13k 5266297949559

Údajná „přestárlost“ je ovšem další nesmyslný terminus technicus, kterým se snaží ospravedlňovat plošné kácení, které opravdu k záchraně lesa nevede. Křížový smrk na Šumavě starý přes 300 let rostl v 19. století na Šumavě ve smrkovém porostu, který díky svým 58 metrům o polovinu převyšoval. Když tehdy došlo na větrnou smršť, která okolní les zdevastovala, Křížový smrk zůstal zachovaný. Poté došlo na kůrovcovou kalamitu, která mladší okolní les dorazila - Křížový smrk ji přežil a rostl ještě desítky let, dokud neodumřel v 395 letech.

Mluvit o stoletých stromech jako o přestárlých, je skutečně mimo - naopak pokud strom dokázal přežít všechny vrtochy počasí, sucha, orkány a kalamity za posledních sto let, tak tím prokázal určitou odolnost. Jde jen o záminky k těžbě - prostě stávající trend je vytěžit vše bez ohledu na kůrovce, který je jen dobrou záminkou. Po nás potopa.

+2/−3
20.5.2018 8:54

J57a40n 40P95i72c38e29k 7785676625824

Neříkám že je stoletý smrk vyloženě přestárlý, ale 90% smrků těžených v tomto věku už má jádrovou hnilobu a pomalu umírá sama. Což o něčem mluví. Třeba i o tom že smrky jsou teď i v podmínkách kde původně smrkové lesy nebyly. Ale to je otázka na lesníky před sto lety.

+1/0
20.5.2018 9:16

J51i63ř91í 27S21o45u92č55e94k 5476417439759

Smrky na jádrovou hnilobu rozhodně neumírají. To je prostě přirozená součást procesu stárnutí. Dřevo v centrální části kmene je fakticky mrtvé a pro strom nepotřebné. Netransportuje živiny a pokud je řeč o více než stoletých porostech a jedincích tomu adekvátního průměru, tak u nich se toto dřevo nijak významně nepodílí ani na pevnosti, která je závislá spíš na zdravém dřevu po obvodu kmene. Jediné, na co to má vliv, je cena dřeva, za kterou ho lze prodat. Což je právě důvod, proč s tím lesáci operují. Jim nejde o fungující a stabilní ekosystém, ale jen o prodeje dřeva. Takže každá záminka, která jim umožňuje kácet, přijde vhod. Pod záminkou zásahů proti kůrovci se kácejí duby, buky, borovice, osiky, břízy, vrby... Pod záminkou přestárlého lesa se kácejí jinak životaschopné porosty, které jsou často prosté kůrovce.

0/0
20.5.2018 10:52

J76a98n 38P91i87c98e92k 7975406645714

Za celou svou kariéru v lese jsem nepotkal jediného lesáka který by kácel jakožto kůrovcovou těžbu listnačku a jiné kůrovcem nenapadené dřevo. Teď už se dokonce ustoupilo i od těžby dřeva těsně kolem napadených stromů, protože se ukázalo, že to ničemu moc nepomáhá. Většina lesáků se naopak hrozí, že jim kůrovec dřevo napadne. Zvýšená kůrovcová těžba naopak vedla k významnému poklesu cen smrkového dřeva a k úbytku odbytu na toto dřevo. Nehledě na to že zpracovatelské firmy dřevo nestíhají ani zpracovávat. To by vzhledem k vašemu tvrzení bylo velmi kontraproduktivní. A k té jádrové hnilobě jen tak na okraj. Ano u ní jde i o ekonomický důvod, protože dřevo zasažené hnilobou má mnohem nižší cenu, nehledě na to že na stejné množství zpracovaného materiálu padne daleko víc stromů, protože hniloba se musí vyříznout. A dokud nenajdeme náhradu za tento materiál tak jej budeme muset používat. To ale nemá nic společného s tím, že žádný lesák není rád s nadbytku těžby. Naopak většinu to děsí. Ono ani ti co vlastně těžbu kůrovcové kalamity mají na starosti, normální řadoví revírníci a hajní nemají nic z toho kolik dřeva vytěží nebo prodají. A pokud si myslíte, že kůrovcová kalamita by se měla nechat v lese tak to potěš koště, protože i z vlastní zkušenosti vím co se stane když necháte pár napadených stromů v několikahektarovém porostě, protože se k nim nedostanete s těžbou včas. do roka je z toho několikahektarového porostu mrtvý les. Ano monokultury byly chyba, ale chyba stará mnoho desítek let. Většina větších monokultur vznikla před 80-100 lety a dnes už se zakládají porosty tak aby v nich byly dané podíly zpevňujících dřevin a třeba konkrétně u nás je i velké množství přirozené obnovy. Problém je v posledních velmi suchých letech v kombinaci s václavkou napadající stromy. Ty jsou poté velmi vyčerpané a už nemají sílu bránit se ještě kůrovci. U nás už je to v takovém stavu, že kůrovec napadá i deseti až dvacetileté houštiny. Jakákoliv snaha ho zastavit se ukazuje jako marná.

0/0
20.5.2018 12:50

J18a86n 16P83i61c62e56k 7455976875694

A pro ty co poukazují třeba na to že v Rusku se kůrovec nechal být, tak ano nechal ale také tam mají na Sibiři mnoho desítek kilometrů čtverečních mrtvého lesa zničeného kůrovcem.

0/0
20.5.2018 12:52

M13i88l48a29n 67V33o73l98e18k 5269963636289

Tu přestárlost vám již vysvětlil pan Souček. Suchem stromy oslabené samozřejmě jsou, ale to je tak na konstatování. Praxe ukazuje, že to, co se v ČR dělá, k záchraně lesa nevede. Vykácení planin vede ke snížení odolnosti okolních stromů proti větru (proto je tolik polomů) a odstínění půdy vede samozřejmě též ke zvyšování sucha. Navíc, vzhledem k suchým zimám, považuji teorie o vyšší odolnosti listnatých stromů proti suchu za liché.

+1/0
20.5.2018 9:41

M72a98r37e90k 68K68u84c20h98e30j19d33a 8380191930421

Krásné husté lesy na Jesenicku opět budou, ale už bez smrků. A přemnožený kůrovec není příčinou ale pouhým důsledkem mnoha vlivů, které se nakumulovaly do dnešního stavu.

+1/0
20.5.2018 9:22

J89o94s44e87f 17Š95á49t52a67v40a 2694331416559

Takže bude konec topení dřevem.Protože neúměrně zdraží.

+5/−3
20.5.2018 7:52

D54a20n 32R86o20z61s35í65v75a38l 3130582140684

Možná časem, až po vykácení. Nyní kdo to máme do lesa kousek, máme dřevní hody. Horší je to ovšem s houbařením.

+8/0
20.5.2018 8:24

Najdete na iDNES.cz