Akademická studie z roku 2015 (viz Kurdská komunita v České republice – PDF) předpokládá, že na našem území žije zhruba dvě stě Kurdů. Odvolává se při tom na odhady samotných Kurdů. Přesný počet je však obtížné stanovit, neboť etničtí Kurdové jsou zpravidla evidováni jako občané Turecka, Sýrie, Iráku nebo Íránu. Někteří pak mají české občanství.
Jádro kurdské komunity tvoří lidé, kteří studovali v bývalém Československu a pak zde zůstali. Od roku 2010 do Česka začali jezdit také mladí Kurdové původem z Turecka, kteří zde chtějí podnikat v oblasti rychlého občerstvení s populárním kebabem.
Kurdský lékař Yekta Uzunoglu, který zde dlouhodobě žije, odhaduje počet Kurdů v Česku na osm set až tisíc. „Jsou roztroušení po celé republice. V Praze jich je málo, jsou spíše v Plzni nebo na Moravě – všude tam, kde jsou stánky s kebabem. Valná část kebabů v krajích totiž patří Kurdům,“ uvedl Uzunoglu na dotaz iDNES.cz.
Češi mohli o Kurdech slyšet především ve spojitosti s bojem proti Islámskému státu, v němž se angažují hlavně syrští Kurdové, jejichž nasazení ilustrovaly i zprávy o čistě ženských jednotkách (více třeba v rozhovoru s velitelkou jednotek YPJ Nesrin Abdullahovou Zabitým islamistům bereme klíče od ráje).
V roce 2016 si dokonce Kurdové otevřeli v Praze kontaktní kancelář (viz Češi pro nás mají pochopení), kterou spravovali zástupci ze syrského regionu Rojava. Měla shromažďovat možnou podporu pro bojující Kurdy a zároveň šířit myšlenku samostatného Kurdistánu. Provozoval ji spolek YPG Evropa, který je ovšem od června 2016 v likvidaci. „Jeden z důvodů, proč už kancelář nefunguje, je ten, že je Kurdů v Praze málo a jsou roztroušení po celé republice,“ uvedl Uzunoglu.
Protesty za Muslima mohly být mnohem větší
Komunita v Česku dál působí prostřednictvím Kurdského občanského sdružení, které vzniklo v roce 2003. Navenek se prezentuje jenom minimálně; internetové stránky jsou mimo provoz, facebookový profil byl aktualizován naposledy před šesti lety.
Na druhou stranu se Kurdové dokázali velmi rychle mobilizovat k demonstraci před pražským městským soudem, který rozhodoval o uvalení vazby na Sáliha Muslima (viz Pražský soud propustil kurdského předáka), jak pro iDNES.cz potvrdil překladatel a odborník na Kurdy v Česku Petr Kubálek.
„Byl jsem tam fakticky jako novinář a viditelně to bylo organizované. Nahlašovali to místní Kurdové z generace studentů ze 70. a 80. let. Byli tam pánové s oranžovými vestami, což byli pořadatelé, kteří byli příznivci PKK (Strany kurdských pracujících – pozn. red.) z Německa. Je to pro ně typické, že jsou velmi disciplinovaní,“ popsal Kubálek.
„Bezesporu sem přijeli hromadně – a ještě v pondělí se tvrdilo, že pokud by Sálih Muslim nebyl propuštěný, tak by přijely autobusy z Německa až s tisícovkami demonstrantů,“ dodal Kubálek s odkazem na novináře německé Deutsche Welle a kurdského novináře Qusaye Sheikha, který doprovázel Sáliha Muslima během návštěvy Česka.
„Úřadům to nahlašovalo Kurdské občanské sdružení,“ potvrdil lékař Uzunoglu. Upozornil však, že řada Kurdů přijela do Česka z vlastního rozhodnutí. „Byli tam i Kurdové z Německa, a dokonce pět nebo šest osob z Dánska. Není to organizace, která by něco řídila. Oni se o tom dozvěděli z novin,“ vysvětlil s tím, že zadržení svého předáka vnímají Kurdové zvlášť citlivě kvůli aktuálním bojům u syrského města Afrín, kde Kurdové čelí útokům turecké armády a protureckých milic (více v článku Asadovy jednotky dorazily do Afrínu, Turci po nich začali pálit).
Kurdové protestovali před pražským soudem kvůli zadržení Sáliha Muslima:
