„Původním účelem Facebooku bylo vytvořit síť, na které její zakladatel Mark Zuckerberg a jeho kamarádi z univerzity hodnotili přitažlivost svých spolužaček z kampusu. A teď se často bavíme o tom, že tato síť podkopává principy naší demokracie a rozděluje společnost,“ zamýšlela se v Praze německá sociální psycholožka Melisa Basolová.
Melisa Basol
|
Podle ní se může scénář opakovat i s AI. „Někdy si zkrátka neuvědomujeme, kam až věci mohou zajít,“ varovala. Umělá inteligence podle ní umožňuje lidem přístup k neuvěřitelnému množství informací. To ale samo o sobě neznamená, že jsou lidé díky AI vzdělanější. Stejně tak jako internet nesplnil slib rovnosti a vzdělanosti, tak i umělá inteligence bez hodnot a infrastruktury může selhat.
„Globálně jsou zde stále velké rozdíly mezi těmi, kdo mají počítač, chytrý telefon, neustálý přístup k internetu a mezi těmi, kdo ten přístup zkrátka nemají,“ tvrdí Basolová.
Větší potíž podle ní ale může být v tom, jakým způsobem se umělá inteligence využívá než to, kdo k ní má přístup. „Tisk byl také dříve využíván především k propagandě. Až když vznikl dostatečně silný systém vzdělání, investic a pravidel, byl tisk využíván pozitivněji,“ myslí si psycholožka.
Pohledem odborníků: V jakých odvětvích AI skutečně pomáhá a kde naopak škodí? |
Basolová pak také zdůraznila, že umělá inteligence vtrhla do společnosti, která je už teď silně polarizovaná, zasažená epidemií osamělosti, zahlcená neustálými krizemi a zmítající se v krizi důvěry v instituce. „AI nepřichází do neutrálního prostředí. Nepřichází do zdravé společnosti,“ uzavřela téma německá psycholožka na kulatém stolu s novináři.
Evropu může zachránit migrace, tvrdí vývojář
Na potřebě pravidel a regulací se s ní neshodl bývalý vysoce postavený manažer společnosti Google Yariv Adan, který rizika uznává, ale odmítá, že by měla dominovat v debatě. Navíc kritizuje Evropskou unii za přemíru regulací.
Yariv Adan
|
Na rozdíl od Spojených států, kde vznikají široce využívané nástroje umělé inteligence jako Chat GPT nebo Gemini od firmy Google a Číny, která se zase může pyšnit produktem Deep Seek, v Evropě podle něj populární AI nástroj chybí. A právě kvůli opatrnosti ztrácí Evropa vliv.
„Pokud máte pouze regulace a žádné inovace, co vlastně přinášíte? Připomíná to účetního, který nemá přístup k penězům,“ kritizoval Adan v Praze. V Evropě přitom podle něj existuje silný potenciál pro vytvoření konkurenceschopných projektů. Kamenem úrazu je podle experta zkostnatělé podnikatelské prostředí i příliš negativní vztah k imigraci.
„Imigranti vždycky poháněli inovace. Ve Spojených státech, v Izraeli i ve Švýcarsku jsou klíčové technologické sektory tažené lidmi, kteří přišli odjinud,“ zdůraznil manažer společnosti Google.
„Když se potkám s průměrným evropským podnikatelem, je to člověk, kterému se nechce vystupovat ze své komfortní zóny, což zavedení umělé inteligence je,“ mrzí Adana. Příležitost podle něj leží i v Česku. „Vaše země není menší než Švýcarsko nebo Izrael, ale stejně ho na mapě těchto projektů nevidím,“ divil se odborník. Jako příklad dobré praxe uvedl Švýcarsko.
Chcete nového člověka? Dokažte, že jeho práci nezvládne AI, požadují firmy |
„V Curychu je největší vývojářské centrum Google mimo USA. Švýcarská vláda přitom jen přestala stát v cestě inovacím a Google tam vstoupil sám od sebe. A proč? Zkrátka byly dobré podmínky. Jsou to většinou přistěhovalci, kdo táhne inovace a Švýcarsko se stalo atraktivní destinací pro ty nejšikovnější z nich. Existuje spoustu Číňanů, kteří by rádi do Evropy. Pokud by se jim to povedlo, mohlo by to Evropu zachránit,“ myslí si vývojář. Bez otevřenosti vůči talentům zvenčí se však malé země nemohou nikdy stát technologickými centry, uzavírá debatu Adan.
