Ministerstvo zemědělství mění legislativu kvůli chovu krokodýlů. Ten je sice v Česku kvůli nutnosti vytápění velmi drahý, přesto jedna firma zvířata už několik let chová. Zatím je ale jen ukazuje turistům.
Před šesti lety si krokodýly nilské pořídilo zemědělské družstvo ve Velkém Karlově na Znojemsku, má jich 230. Ti největší mají délku zhruba 2,7 metru a váží přes 250 kilogramů. Podle ministerstva dosáhli jatečné váhy, proto je nutné problém řešit.
Krokodýli na masoKrokodýl nilský je původem z Afriky, kde je hojně rozšířen. Přesto v přírodě patří ke chráněným druhům. Dospělý jedinec může vážit až jednu tunu, rekordmani dosahují až šestimetrové délky. Na maso se z něj dá použít ale jen první třetina ocasu. Proto je prvotním produktem z chovu krokodýlů kůže. V Evropě se dospělí jedinci mezi chovateli prodávají za zhruba 1 500 euro, tedy asi 37 500 korun. |
"Pokud farmoví krokodýli přesáhnou jatečnou váhu a nebudou způsobilá k porážce, vyvstane problém s jejich dalším uplatněním," říkají úředníci ke změně vyhlášky o ochraně hospodářských zvířat při jejich porážení. Jatka by měla podle ministerstva vzniknout také proto, aby s krokodýly neměli chovatelé neúměrné náklady a mohla se jim zpět vrátit investice v podobě prodeje masa a kůže.
Podle občanského sdružení Oživení, které se snaží odhalovat střety zájmů, ale taková argumentace pokulhává. "Nelze tvrdit, že je potřeba měnit vyhlášku, aby farmáři nevznikla škoda. V době, kdy firma krokodýly pořizovala, věděla, že jejich porážka není povolena," míní Tomáš Kramár. Ministerstvo zemědělství navíc legislativou zvýhodní jednu konkrétní firmu.
Chov krokodýlů předběhl legislativu
Podle mluvčí resortu Terezy Dvořáčková tomu tak ale není a vyhláška pomůže českým zemědělcům jako takovým. "Pro českého zemědělce to může představovat možnost rozšíření nabídky netradičním produktem, zvlášť pokud je tato komodita na evropských trzích," vysvětlila Dvořáčková.
"I jeden český zemědělec je českým zemědělcem, navíc nikde není psáno, že ho nemohou následovat další. Před časem byla obdobná situace se pštrosy. Jaký je reálný potenciál zatím nebylo možné zjistit," reagovala Dvořáčková na dotaz, zda ministerstvo zemědělství nepodporuje změnou vyhlášky pouze jeden podnikatelský záměr.
Ministerstvo tvrdí, že krokodýli se v Česku na farmě od počátku chovají na maso. Jen zatím chyběla legislativa. "Zvířata primárně začali chovat za účelem hospodářského využití, pouze dosud nebyly stanoveny podmínky pro jejich jatečné využití. Předpisy Evropské unie tuto komoditu neřeší. Vzhledem k tomu, že jejich hospodářské využití začíná být aktuální, vyvstala i nutnost vyřešit podmínky, za kterých to lze realizovat," popsala Dvořáčková.
Vyhláška by mohla začít platit ještě letos, nyní je ve finální fázi, vnějším připomínkovém řízení. Až bude vydána, v Česku se vůbec poprvé budou moci porážet krokodýli. "Dosud by muselo být poraženo v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání. To znamená omráčit a poté usmrtit podobně jako u jiných hospodářských zvířat," popsal Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy, která připravovala resortu podklady pro změnu vyhlášky.
Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna krokodýli kvůli masu a kůži nechová žádná okolní země. "Farma, která by krokodýly chovala vysloveně na maso a kůži, alespoň co já vím, tak není v Evropě žádná. Jedna vznikala ve Francii u jaderné elektrárny, ale pak si to rozmysleli a dnes je z ní zoo," řekl zoolog Pavel Moucha, který vede Českou asociaci pro chov a ochranu krokodýlů. Česko se stane evropskou raritou.
Biftek z krokodýla za šest stovek
"Přijetí vyhlášky vítáme, protože umožní legální porážení krokodýlů jako hospodářských zvířat, což je ve světe běžné. Místo porážky jsme prozatím neřešili, teoreticky by to mohla být každá, která splní požadavky jmenované vyhlášky," sdělil Antonín Kyjovský, ředitel firmy, která jako jediná krokodýli chová vedle například velkochovu kuřat.
Podle majitele jedné z pražských restaurací, které nabízí i maso z exotických zvířat, jsou krokodýlí steaky vyhledávaným exotickým zážitkem. "O speciality z krokodýlího masa je v našem restaurantu zájem. Je to jedno z pěti nejoblíbenějších jídel, které si u nás hosté objednávají, zřejmě proto, že je specifické a pro středoevropana opravdu hodně exotické," říká majitel restaurace Martin Novák. Maso dováží ze Zimbabwe. Dvousetgramový steak z krokodýla vyjde na více než 600 korun.
Podle Kyjovského jihomoravský chov krokodýlů založilo minulé vedení firmy. To současné je k němu skeptické. "Nehodláme chov rozšiřovat, ale spíše redukovat stav pouze pro potřeby agroturistiky," dodal Kyjovský.
Zemědělská společnost uvádí, že při případné porážce půjde o jednotlivé kusy pouze z produkce jihomoravské farmy. V současné době firma situaci řeší tak, že se snaží prodávat živé krokodýly jednotlivým chovatelům, kterých jsou v České republice podle Kyjovského desítky.
Výhrady k zabíjení krokodýlů má Nadace na ochranu zvířat. "Nepodporujeme jakékoliv porážení chráněných nebo ohrožených druhů zvířat, ani to, aby byli krokodýli označováni za hospodářská zvířata," říká ředitelka nadace Eva Hodek.
Nadace je jednou z organizací, která má možnost změnu vyhlášky připomínkovat. Vznesla k ní jednu námitku, proti porážení krokodýlů ale neprotestovala. "Právně je novela v pořádku, eticky ne," říká Jana Prchalová, která pro nadaci vyhlášku připomínkovala.
Na světě existuje 23 druhů krokodýlů, sedm z nich je ohrožených. "V přírodě patří krokodýl nilský mezi chráněné druhy. Ohrožen není, je to druh, který je hojně rozšířený," popsal zoolog Pavel Moucha. Podle něj je potřeba ale rozlišit zvířata žijící v přírodě a ta, která jsou na farmách, kde se mohou chovat i mezidruhoví kříženci.
Přínosem farem je podle něj to, že lovci méně plení volnou přírodu. "Před 30 lety většina kůží, kterých se zpracuje za rok na dva a půl milionu, pocházela z volně žijících zvířat. V dnešní době jsou to jen čtyři procenta, ostatní jsou kůže z faremních chovů," dodává Moucha.
