MF DNES prošla záznamy všech poslanců a spočítala jim mimo jiné i "neomluvené hodiny".
"Jako předseda výboru pro evropskou integraci jezdím často na zahraniční cesty a je pravda, že se někdy zapomenu omluvit," hájí se Svoboda. Bez omluvy zatím vynechal 3650 hlasování. Kvalitu práce poslance však podle něj v žádném případě nelze měřit podle toho, kolik zmeškal hlasování ve Sněmovně.
Do první trojky absentérů se "probojoval" také občanský demokrat Josef Poláček, který teprve loni ve Sněmovně nahradil Miroslava Ouzkého po jeho zvolení do europarlamentu.
"Netušil jsem, že je to tolik," reagoval Poláček na otázku, proč podle statistik bez řádné omluvy za rok ve Sněmovně vynechal více než čtvrtinu hlasování. Hájí se tím, že musí stihnout i práci starosty Varnsdorfu, a tak se mu prý někdy stane, že vynechá páteční a část čtvrtečního jednání Sněmovny.
Naopak jako "přikovaný" seděl dosud v parlamentní lavici komunista Svatomír Recman ze severní Moravy. Vynechal zatím jen 57 hlasování z více než deseti tisíc, která za tři roky ve Sněmovně byla, z toho bez omluvy pouhých 27.
Podobně si počínal i jeho stranický kolega, učitel z Uherského Hradiště Vladimír Koníček, který se neomluvil jen na necelé procento hlasování. "Samozřejmě, že se celé ty hodiny nemůže člověk plně koncentrovat, ale vydržet se to v lavici dá," říká Koníček a připouští, že to, že poslanec stále sedí v lavici a nic nevynechá, ještě neznamená, že je dobrý poslanec.
Podobný názor má i sociální demokrat Antonín Seďa, také jeden ze vzorných podle docházky. "Měřítkem kvality práce poslance není podle něho ani to, kolik předložil zákonů, protože to by měla dělat hlavně vláda, nebo kolikrát vystoupil v rozpravě. Ta hlavní práce, příprava na jednání výborů, není tak vidět," zdůrazňuje Seďa.
Mezi poslanci jsou i tací, kteří by se dali označit za "váhavé střelce". I když hlasují, nedokážou se přiklonit ani k ano, ani k ne a zdrží se hlasování. Téměř ve třetině případů se takto zachoval sociální demokrat Zdeněk Jičínský. A mezi ty, kdo se často zdrží hlasování, patří třeba i šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.
V parlamentu jsou i tací, kteří toho sice moc nevynechají, ale také toho příliš nenamluví. Mezi nejméně hovorné patří unionista Zdeněk Kořistka či Dagmar Mocová z ČSSD. Oba nastoupili do Sněmovny až loni v létě a za celý rok přistoupili k řečnickému pultu ve Sněmovně jen dvakrát.
"Nepatřím k exhibicionistům, kteří se musí každou chvíli ukazovat na kameru. Práci poslance vidím hlavně v tom, aby nechyběl na hlasování," říká Mocová. Sama patří k těm, kteří s docházkou problémy nemají.
