„Poslední měsíce ukázaly, že krajské hygienické stanice potřebují finančně i personálně podpořit, zaměříme se na to,“ uvedl loni v létě Adam Vojtěch, který funkci ministra zdravotnictví tehdy zastával poprvé. Celkem mělo 14 krajských hygienických stanic (KHS) posílit o 140 lidí.
Provinilců na zahrádkách je podle Svrčinové moc. Pomůže proti nim policie |
Jak se ukazuje téměř po roce, na řadě stanic posily skutečně přibyly. Ale v menším počtu, než se tehdy slibovalo. Na jižní Moravě získali sice sedmnáct nových zaměstnanců a třeba jihočeská KHS si polepšila o osm zaměstnanců, ale liberecká naopak jen o čtyři, karlovarská o tři, královéhradecká zase o pět.
Jinde je pak situace neměnná. Podle mluvčího ostravské KHS Aleše Kotrly se pak třeba na jeho pracovišti od počátku pandemie nic nezměnilo, aktivních zaměstnanců je pořád zhruba stejně. V průměru jde podle něj o asi deset zaměstnanců, kteří stanici chybí. Je sice snaha sehnat nové. Do toho ale odchází již existující zaměstnanci třeba ještě během zkušební doby, na mateřskou dovolenou či třeba do důchodu.
A i hygieny, kde se personálně posílilo, stále nestíhají. „Přestože dochází ke snížení počtu nakažených onemocněním covid-19, jsme velmi vytížení. Máme spousty úkolů vyplývajících z nařízení jako například dozor nad dodržováním opatření na odběrových místech, ve stravovacích zařízeních a tak podobně,“ uvedla Gabriela Kopecká za jihočeskou KHS. Kromě toho podle ní zaměstnanci neustále odbavují dotazy odborníků i laiků, kteří se neorientují v různých opatření. „Více personálu by se hodilo,“ dodává.
S prohlídkami mají stanicím pomoci policisté, jak je o to poprosila hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová. Poměr pochybení byl totiž podle ní vysoký. Ti s sebou na kontroly běžně alespoň jednoho hygienika berou, ani to tak zaměstnancům KHS příliš neulehčí.
Jeden lékař za deset let
Na hygienické stanice se nabírá personál podle zákona o státní službě. Ty se tak nemohou autonomně rozhodovat o počtech pracovních míst. I když ale rozhodnutí z ministerstva přijde, sehnat dobré kandidáty je problém.
„Je problém shánět vystudované hygieniky. Není dostatek vysokých škol, které by obor nabízely. Zájem o práci sice je, ale většina kandidátů nemá vzdělání v hygieně či epidemiologii,“ říká Kopecká za Jihočeský kraj. „V průměru se do výběrových řízení hlásí maximálně dva až tři uchazeči, v některých případech nikdo,“ uvádí zase Krejčí za Královéhradecký kraj.
Epidemiologii a ochranu veřejného zdraví lze totiž nyní studovat prakticky jen na Ostravské univerzitě. Na jiných školách si pak mohou studenti medicíny vybrat v tomto oboru atestaci, samostatný bakalářský obor ale školy nenabízí.
Na zahrádky lze vyrazit i bez testu. Kontrol je pomálu, někde ani nezačaly |
„V minulosti byla zrušena hygienická fakulta a následně také studijní obor Ochrana veřejného zdraví na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, na Západočeské univerzitě v Plzni a dobíhají poslední ročníky tohoto studijního oboru na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích,“ říká Zajíčková z karlovarské hygienické stanice.
A zmíněnou atestaci v oboru hygieny si lékaři vybírají jen málo. „V rámci specializační přípravy lékařů se od roku 2012 na naší fakultě nezařadil do oboru předatestační přípravy na obor hygiena a epidemiologie žádný lékař,“ uvedla Barbora Černíková z komunikačního odboru Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy.
Výrazně lépe na tom nejsou ani jinde. „Za posledních deset let se u nás do specializační přípravy zařadili dva lékaři a jeden úspěšně absolvoval,“ řekla Veronika Glogarová z Univerzity Palackého.
Hygienikem už i kombinovaně
Jak přitom zástupci univerzit dodávají, v rámci ČR atestovali v tomto oboru od roku 2018 pouze tři lékaři. A věkový průměr epidemiologů v ČR je asi sedmapadesát let.
Jsou to přitom právě lékaři, kteří chybí nejvíce. „V současné době tady máme čtyři lékaře na celém kraji. Potřebovali bychom alespoň o dva více,“ uvedl Jiří Kos z hygienické stanice Kraje Vysočina. Problém je i v tabulkových platech, které jsou podle zákona nižší, než kolik by tito lékaři brali v soukromém sektoru.
Nepadla jediná pokuta. Lidé našli fígl, jak obelstít kontroly na zahrádkách |
Ministerstvo zdravotnictví ale ani v současné situaci neplánuje motivovat k většímu zájmu o obor.
„Síť krajských hygienických stanic byla posílena v minulém roce o celkový počet 134 služebních míst, což je nejmarkantnější posílení za dlouhou dobu. Zároveň jednotlivé KHS v rámci náborů uchazečů komunikují se školskými zařízeními v rámci krajů,“ uvedla na dotaz o možnostech hygieniků nyní již bývalá mluvčí resortu Jana Schillerová. Toto posílení ovšem neznamená, že je dané služební místo skutečně obsazené.
Na situaci již ale reagovala Univerzita Palackého v Olomouci, která se od září zařadí mezi školy, které nabízí i bakalářské vzdělání v oboru ochrany veřejného zdraví.
„Absolventi našeho nově otevíraného bakalářského programu získají způsobilost k výkonu zdravotnického povolání na pozici asistenta ochrany a podpory veřejného zdraví dle příslušné legislativy, a pomohou tak saturovat personální nedostatek v této oblasti. Jako jediní v České republice přitom tento program otevíráme i v kombinované formě, která umožňuje odborníkům z praxe zvýšit svoji kvalifikaci,“ uvedla k tomu Jana Janoutová, přednostka Ústavu zdravotnického managementu a ochrany veřejného zdraví Fakulty zdravotnických věd, který nový program garantuje.
O téma do budoucna přitom skutečně půjde. Jak říká třeba Kos z vysočinské hygieny, drtivá většina zaměstnanců je staršího věku a časem půjdou do důchodu. Nyní ale zlepšení čekat pravděpodobně nelze. „Jsme nově vytvořená KHS. Od počátku pracujeme s jakýmsi deficitem. Ne že bychom nestíhali, ale je to na hraně. Určité navýšení by se hodilo už jen proto, aby lidé mohli profesně růst a aby se z nich nestali jen pouzí podepisovači a vyplňovači formulářů,“ uzavírá.
