„Vnímám to, že fanoušci velkých českých klubů, vesměs když se hrají zápasy s Bělehradem, fandí svému klubu, ale nikdy se nestřetli se srbskými fanoušky, ba naopak se podporovali v pokřiku Kosovo je Srbsko. Takže očekávám, že to se může na stadionu projevit,“ řekl iDNES.cz poslanec ČSSD a bývalý místopředseda strany Jaroslav Foldyna, který je po matce srbského původu. Čtvrteční utkání Česko versus Kosovo v Plzni se také osobně chystá navštívit.
Když v srpnu před dvěma lety pražská Sparta v Praze hrála zápas předkola Evropské ligy proti týmu Crvena Zvezda Bělehrad, srbští a část českých fanoušků spolupracovali. Zatímco srbští volali „Kosovo“, z druhé strany stadionu od sparťanů znělo „Srbija“. Část diváků tomu pak tleskala.
A když letos v září Česká republika hrála v Kosovu v Prištině, tamní policie před utkáním zatkla osm českých občanů, šest mužů a dvě ženy. Policie u nich našla dron, srbskou vlajku a velký transparent Kosovo je Srbsko.
Šéf FAČR požádal fanoušky, ať se zdrží politických projevů
Obavu z politického zneužití rozhodujícího utkání České republiky proti Kosovu vyjádřil předseda Fotbalové asociace České republiky Martin Malík.
„Já bych chtěl požádat všechny fanoušky fotbalu v České republice, aby se zdrželi jakýchkoli, zejména politických narážek, projevů, gest, ať už slovních v podobě transparentů nebo třeba nápisů na oblečeni vůči Kosovu, protože jsem přesvědčen, že to poslední, co by kdokoli chtěl, je bodový postih vůči českému národnímu týmu, který by samozřejmě mohl znamenat až naši neúčast na Euru,“ vyzval před pár dny Malík.
Zdroj z civilní kontrarozvědky iDNES.cz ve středu potvrdil, že utkání Česka s Kosovem českou BIS zajímá. Jako první na to upozornily Lidové noviny. Oficiálně se k tomu tajná služba nevyjadřuje.
Pro čtvrteční utkání v Plzni platí zpřísněná bezpečnostní opatření. Vstupenky jsou k dispozici pouze českým občanům a jsou vázané na občanský průkaz. Doklad totožnosti budou muset mít fanoušci u sebe i při vstupu na stadion.
Proti Kosovu vystupuje nesmiřitelně prezident Zeman
Část fanoušků, která vystupuje na podporu Srbska a proti Kosovu, se může opřít i to, že vyjadřují stejný postoj, který zastává prezident Miloš Zeman.
„Dovolte mi vyjádřit mé osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ řekl prezident Zeman v září při návštěvě Srbska.
Zemanova slova vzbudila rozruch i proto, že to byla právě jeho vláda, která na jaře 1999 odsouhlasila bombardování Srbska. Zástupci členských států NATO přitom mohli rozhodnutí vetovat.
„Nevidím důvod, aby česká vláda změnila svou pozici,“ řekl po Zemanově vyjádření v Srbsku premiér Andrej Babiš při setkání s premiéry zemí V4 a představiteli zemí západního Balkánu. To, aby Česká republika zrušila uznání Kosova, pak přesto Zeman neúspěšně prosazoval při jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě.
Tento týden znovu protikosovský postoj hlavy státu připomněl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. „Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN,“ napsal hradní mluvčí na Facebooku.
Kosovo po rozpadu Jugoslávie patřilo Srbsku, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Většina členských států OSN včetně České republiky samostatnost Kosova uznala, některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko či Řecko to ale neudělaly.
