 |
„Máme plně rezervováno přes tři sta škol. Pro veřejnost se výstava otevře až v sobotu 19. září a potrvá do pondělí 28. září,“ uvedla programová ředitelka Pražského hradu Veronika Wolf. Přestože je vstup zdarma a otevřeno bude denně od 9 do 17 hodin (poslední vstup v 16:30), organizátoři počítají s náporem na samé hranici kapacity Vladislavského sálu, kde klenoty nyní jsou.
„Zájem je enormní, v podstatě narážíme na limit průchodnosti. Počítáme opět s návštěvností kolem padesáti tisíc lidí, možná lehce nad,“ odhaduje Wolf s tím, že návštěvníkům doporučuje přijít nalehko, protože je v prostorách teplo.
Kouzla, legendy i propustka z hodiny dějepisu
Při vstupu do nich lze přitom vidět rozličné zájmy veřejnosti. Zatímco dospělí řešili historické souvislosti, dětští návštěvníci vstupovali do potemnělého Vladislavského sálu s úplně jinými představami.
„Myslel jsem, že tam budou nějaké jiné předměty. Třeba nějaká magie a tak. Věděl jsem, jak vypadá žezlo, jablko a koruna, ale nečekal jsem, že zrovna tohle jsou ty korunovační klenoty. Myslel jsem, že to bude úplně něco jiného,“ popsal iDNES.cz s dětskou upřímností jeden z třeťáků ze Základní školy Praha-Kbely.
Většina jeho spolužáků se shodla na tom, že před vitrínou s originály dali přednost vizuálu před čtením. „Mně se nejvíc líbilo zlaté jablko a žezlo. Nečetla jsem to, co bylo kolem, ale ty obrazy byly moc hezké,“ doplnila jeho spolužačka.
Klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Vystaveny budou ve Vladislavském sále |
Učitelé s dětmi záměrně předem detaily neprobírali, aby nezkazili moment překvapení. „Dopředu informace moc neměli. Včera se někteří dívali na klíčníky v televizi. Mají k tomu pracovní list, který ale budeme plnit až venku. Chtěli jsme, aby ten čistý dojem získali až přímo tady,“ vysvětlila učitelka kbelských třeťáků.
Starší žáci brali setkání s národními symboly pragmatičtěji, mimo jiné jako vítané zpestření běžného rozvrhu. „Je to stoprocentně lepší než průměrná hodina dějepisu. A rozhodně lepší než průměrná hodina angličtiny,“ smál se student ze střední odborné školy gastronomie.
U středoškoláků a gymnazistů už ale rezonovaly i známé mýty spojené se svatováclavskou korunou. „Slyšeli jsme tu pověst, že kdo si korunu nasadí a není český král, tak do roka zemře. A že si ji za války nasadil nějaký nacistický pohlavár a pak umřel,“ vzpomněla si studentka sexty z osmiletého gymnázia na Praze 9 na známou legendu.
Přijdete si korunovační klenoty prohlédnout?
Proč Habsburkové a co zážitek pro nevidomé?
Kromě samotné svatováclavské koruny nabízí letošní instalace i výrazný tematický posun. Expozice nese podtitul Habsburkové 500 a připomíná půl tisíciletí od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526.
Kde: Vladislavský sál Starého královského paláce na Pražském hradě. Trasa a kudy vstoupit: Vstupní koridor pro návštěvníky tradičně vede z Hradčanského náměstí brankou do Jižních zahrad a dále přes Býčí schodiště na III. nádvoří ke vstupu do Starého královského paláce. |
Kurátor výstavy Štěpán Vácha z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR pro iDNES.cz přiblížil historickou kuriozitu. „Připomínáme osobní panovnické insignie, které Habsburkové používali nikoli ke korunovacím, ale při jiných státních významných ceremoniálech. Mimo jiné právě české korunovační jablko a žezlo, které patří ke svatováclavské koruně, byly původně osobní insignie právě krále Ferdinanda I. To znamená, že korunovačními klenoty se staly až později, v průběhu 17. století.“
Historickou trasu sálem doplňuje například korunovační roucho z roku 1653, dobové portréty panovníků nebo přepravní skříňka z roku 1791. V té se klenoty za Leopolda II. po desetiletích vídeňského exilu slavnostně vrátily do Prahy.
Samostatný prostor dostaly také děti se zrakovým postižením. Pro ně Hrad připravil speciální program s haptickým 3D modelem svatováclavské koruny v reálné velikosti, doplněným o zvětšené detaily jednotlivých kamenů a ornamentů. „Děti ze slepeckých škol si tak mohou samy hmatem ověřit, jak je koruna velká a jak jsou na ní kameny uspořádány,“ uzavírá Vácha.
14. září 2026 |
