Rouška střídá respirátor. Dezinfekce je lehce cítit u vchodu, v šatnách i po chodbách. U stolečků se střídají školáci s rodiči, kteří se testují ještě před vstupem do školy. Většina dětí si ale štětičku do nosu dává až ve třídách. Beru krabici s antigenními testy a jdeme s ředitelkou za prvňáky.
„Ustřihneme vám balíček a z něj si vytáhnete pouzdro,“ začíná instruktáž. „Vyndáte si štětičku podle šipek a pětkrát si vytřete každou nosní dírku, nemusíte jí dávat moc do nosu. Štětičku dejte do pouzdra a počkejte, až vám jí přijdeme zakápnout,“ vysvětluje dětem ředitelka. Výsledky jsou zhruba do pěti minut a v mezičase zazní třídou jednohlasné „anoooo“ na otázku, jestli se do školy těšili.
Negativní, negativní, negativní. Štětičky i s obálkou mizí v pytlích na odpadky a děti jdou před tabuli. Každému se vydezinfikují ruce, učitelky a vychovatelky čistí také lavice. Roušky a respirátory halí tváře všech a my jdeme do další třídy, tady už začíná výuka.
„Máme to rozdělené, ale personálu je málo, takže to chvilku potrvá, než se dostaneme ke všem. Část učitelů musí učit distančně. Na menších školách to je asi rychlejší, ale my tu máme celkem 1 300 dětí, teď je ve škole asi 400 z nich,“ popisuje ředitelka Pavlišová. Testovací sady přišly od magistrátu ve čtvrtek, takže času na přípravu nebylo moc. „Vyzkoušeli jsme to na sobě a podívali se na manuálu,“ vysvětluje mi cestou.
Přitlačíme a test se vybarví
Čím starší děti, tím více „starostí“ mají okolo. Rozhlíží se po výsledcích ostatních, koukají se po třídě. „Já už to umím, mně to nemusíte držet, paní učitelko. Trénovali jsme to doma,“ říká školačka v první lavici. V některých třídách se netestují všichni, někdo má potvrzení, že už byl testovaný před návratem do školy, nebo už covid v posledních 90 dnech prodělal.
Poslední na našem seznamu jsou čtvrťáci. Připravení, učebnice schované pod lavicí, a jako starší děti si sady antigenních testů rozbalují sami. Negativní, negativní, negativní. Čeká se jen na jeden výsledek. „Přitlačíme to a snad to půjde,“ říká učitelka. „A už to jede, vybarvuje se to. Negativní. Tak si běž vydezinfikovat ruce a utřeme ti i lavici,“ usmívá se učitelka.
Ve třech třídách, které jsme během hodiny prošly, se na žádném z testů neobjevily dvě čárky. Nikdo z testovaných dětí nebyl pozitivní.
„Takhle to bude každé pondělí a čtvrtek, nebo podle dne, jak děti do školy přijdou, i dneska jich pár chybělo. Někteří rodiče nechtěli děti do školy poslat, ale těch bylo minimum, kolem deseti. Ostatní s testováním neměli problém. A ani děti moc nemají, když menším pomůžeme, nebo si štětičku nedají příliš hluboko do nosu,“ doplňuje ředitelka Jarmila Pavlišová.
Oči se zalily akorát jedné čtvrťačce, která šla až příliš hluboko. Učitelé se testovali ráno ve sborovně, ještě než vyrazili do tříd. Na chodbě potkávám ještě o přestávce skupinku druháků, kteří mi radí, kudy ze školy ven.
