„Resortní předpisy zdravotnictví či obrany umožňují vydávat poměrně širokou škálu opatření. Na rozdíl od režimu nouzového stavu by ale jednotlivé úřady musely pečlivě zvážit, do kterých práv a svobod zasáhnou,“ uvedl ve své analýze právník a expert Pirátské strany na oblast zdravotnictví Ondřej Dostál.
Jednotlivá ministerstva a krajské hygieny by podle něj musely s rozvahou zvažovat, na která opatření mají kompetence a zda je umí racionálně zdůvodnit. „U takto vydávaných opatření je totiž zásadně možný jejich přezkum správními soudy,“ vysvětlil s tím, že v minulosti už soudy některá opatření ministerstva zdravotnictví zrušily.
Co by zůstalo? Uzavření restaurací, škol i hranic
Podle Dostála by i po konci nouzového stavu mohla vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví, zachovat či mírně upravit celou řadu stávajících opatření. Jednotlivé hygienické stanice by podle zákona o ochraně veřejného zdraví měly nadále možnost ukládat lidem povinnost izolace či karantény. Vláda by také mohla podle tohoto zákona nadále činit opatření na hranicích, která by Česko bránila před zavlečením infekčních nemocí.
Ministerstvo zdravotnictví i krajské hygienické stanice mají podle Dostála také pravomoc, aby omezovaly setkávání osob nebo provoz hotelů, divadel, restaurací, škol či slavností. „Příslušné ustanovení zákona je co do výčtu omezitelných aktivit velmi široké,“ upozornil Dostál s tím, že v zákoně jsou přímo jmenovány pouze některé případy, nikoliv celý výčet konkrétních činností a podniků, které může ministerstvo zdravotnictví omezit.
Co může ministerstvo zdravotnictví omezit na základě zákona o ochraně veřejného zdraví:
|
Resort už tento zákon využívá v současnosti, kdy se podle něj například regulují návštěvy v nemocnicích. Ministerstvo by také nadále mohlo jednotlivým zdravotnickým zařízením nařídit, aby vyčlenila dodatečná lůžka pro péči o pacienty s covidem-19. Mohla by také zůstat zachována povinnost nošení roušek na veřejnosti.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvDostál však také upozorňuje, že další bod zákona o veřejném zdraví není dostatečně specifický. Ministerstvu zdravotnictví totiž umožňuje vydat „zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“. Podle právníka jde o zbytkové ustanovení, které by se nemělo příliš nezneužívat. „Právě příliš široké, až účelové nadužívání tohoto ustanovení vedlo na jaře ke zrušení opatření o volném pohybu a maloobchodu Městským soudem v Praze,“ upozornil.
Co by nešlo? Zákaz vycházení či plošné uzavření obchodů
Vláda by už bez nouzového stavu podle Dostála nemohla vydávat plošná a razantních opatření typu obecných zákazů vycházení, uzavření všech maloobchodních prodejen, služeb či sportovišť.
„Podle mého názoru by neobstál například všeobecný zákaz nočního vycházení od 21:00 do 5:00, nebo všeobecný zákaz provozu malých obchodů či sportovišť. Vhodnějším postupem by bylo omezení zákazů na konkrétně, precizně vymezené situace, například podniky či sportoviště se zdůvodněným epidemickým rizikem,“ tvrdí Dostál.
Bez nouzového stavu by resort také nemohl uložit pracovní povinnost medikům a dalším studentům zdravotnických škol. Ztížilo by se také nakupování léků a zdravotnických pomůcek.
Co by už vláda ani ministerstva nemohla:
|
Opatření vydávaná v době, kdy už neplatí nouzový stav, nesmí být podle Dostála nedůvodně diskriminační, poznamenal závěrem expert Pirátů. „Ministerstvo by tedy nemělo zejména povolovat činnosti epidemicky vysoce rizikové při současném zákazu činností epidemicky banálních. Míra epidemického rizika musí vyplývat z vědeckých poznatků uvedených v dostatečně precizním odůvodnění.“
Škody, kterým má dané opatření zabránit, musí podle Dostála podstatně převyšovat ztráty, které také způsobí. „V odůvodnění je nutno přesně zdůvodnit a doložit předpokládaný přínos, ale také přesně a pravdivě vyčíslit ekonomické ztráty, rozsah zásahů do práv a svobod, včetně případných negativních dopadů opatření na veřejné zdraví,“ tvrdí.
