„Za uplynulých dvanáct dní jsme realizovali dvě stovky pohřbů, z nichž bylo 63 zemřelých s covidem-19, což představuje již 31,5 procent z celkového počtu,“ vysvětluje Jiří Haman v úvodu rozhovoru.
Jeho pohřební služba působí zejména v Praze a okolí, kde každý měsíc vypravuje přibližně 30 až 40 procent z celkového počtu pohřbů. „Dá se říct, že v současné době je každý třetí zemřelý covid pozitivní. V tomto týdnu však již pozorujeme klesající četnost úmrtí a i klesající podíl zemřelých s koronavirem. Ačkoliv je to zatím krátká doba na jasný závěr, věřím, že současná druhá vlna již pomalu začne ustupovat,“ uvedl.
Na jaře vás ministerstvo zařadilo mezi profese tzv. v první linii. Jak covid od začátku roku změnil vaši práci?
Na jaře to bylo všechno velice hektické. Nikdo nevěděl, čeho se máme bát, jestli jsou těla infekční ani jak dlouho jsou infekční. To vlastně nevíme dodnes. Snažili jsme se proto chránit, co nejvíce to šlo. Pro nás nejsou největším nebezpečím samotní zemřelí, ale jejich pozůstalí. Když jedeme do rodiny, kde je potvrzený covid, musíme se chránit především proti nim.
Ing. Jiří Haman
|
Jak konkrétně se v takových případech chráníte?
Používáme podobné ochranné obleky, které mají záchranáři. Jsou to celotělové pogumované obleky, které se po důkladné dezinfekci dají používat opakovaně. Pak máme rukavice, obličejové štíty a respirátory FFP2.
A to používáte jen při výjezdech, při kterých dopředu víte, že přijdete do styku s nakaženými těly?
Samozřejmě, nejezdíme takhle na všechny výjezdy. Tedy kromě začátku epidemie na jaře, ale to byla velice specifická situace.
V čem konkrétně?
Jak jsem říkal, bylo to hektické a ochranné prostředky obecně chyběly. Pohřebním službám se ze začátku nepřidělovaly, takže je zoufale sháněly všude. My jsme se naštěstí předzásobili, takže jsme tak velký problém neměli. Ale museli jsme pak využít naši květinovou vazárnu, kde běžně připravujeme pohřební věnce. Místo toho jsme tam šili roušky.
Ochranné prostředky jste nedostali, i když jste byli řazeni do tzv. první linie?
Ze začátku epidemie jsme tam právě zařazeni ještě nebyli, takže na ochranné prostředky ze státních rezerv jsme neměli nárok. To měly jen složky IZS (integrovaný záchranný systém, pozn. red.). Pak nás tam zařadili, ale to bylo už v době, kdy se respirátory už začínaly dovážet a daly se koupit.
Jak to je s ochrannými prostředky nyní?
Teď se stále vybavujeme sami, nikdo nám nic nedává. Nakupujeme je tedy z vlastních zdrojů. Ale ve chvíli, kdy děláme pohřeb člověka, který byl nakažen covidem, jsme nuceni jejich použití přefakturovávat rodině.
Říkal jste, že stále nemáte představu, jak dlouho zůstává tělo zemřelého s covidem infekční. To obecně není známo?
Ne, taková statistika momentálně neexistuje. Sledujeme stránky Světové zdravotnické organizace, sami jsme členem Unie pohřebních služeb a dalších profesních spolků v rámci České republiky. Máme vyjádření ministerstva zdravotnictví, ale v současnosti neexistují žádná data, která by udávala, jak dlouho zůstává tělo infekční. Takže my s těly nakažených postupujeme tak, jako by byly infekční stále. Na druhé straně covid-19 v rámci pohřebnictví, na rozdíl od eboly nebo horeček Lasa, není považován za vysoce nakažlivou nemoc. Ze zákona tedy nejsme nuceni postupovat podle speciálních pokynů hygienické stanice.
Ministerstvo zdravotnictví ale pro pohřební služby vydalo sérii doporučení…
Ano, stanovilo určitý postup nakládání s infikovanými těly, ale to má pro nás pouze doporučující charakter. Uvádí v něm, že bychom s tělem zemřelého neměli nějak velice manipulovat, neměli bychom ho třeba oblékat ani holit. Máme ho jen umístit do hygienického vaku a potom ho pohřbít. Ale opakuji, že to nemá závazný charakter, je to pouze soubor doporučení.
Hned do pytle a rakve. Covidové pohřbívání potřebuje změnu, míní experti |
Zasáhl covid nějak i do průběhu smutečních obřadů?
Ano, hodně. Týká se to těch pohřebních služeb, které postupují striktně podle doporučení ministerstva zdravotnictví. Nedělají kvůli tomu výstavy ani úpravy těl, pouze je uloží do jednoho nebo dvou plastových vaků a následně do rakve. Pozůstalí jsou pak frustrovaní, velice často se setkáváme s názorem, že svého blízkého neviděli kvůli zákazu návštěv třeba dva měsíce a chtěli by ho alespoň naposledy spatřit. Doporučení ministerstva to však blokuje.
Ovlivňuje nějak covid pozitivita zemřelého rozhodování, zda bude tělo zpopelněno nebo pohřbeno?
Ne, to nehraje žádnou roli. Existuje pouze problém s hygienickými vaky, které při tradičním pohřbu do země mohou následně narušovat přirozený proces tlení těla. Je to plast, takže se rozkládá velice dlouho. Za mě je to trochu nedomyšlené, ale neexistuje momentálně nařízení, které by to znemožňovalo.
Po zkušenostech z Itálie, kde se na jaře kvůli extrémnímu nárůstu zemřelých těla skladovala na zimních stadionech, se mnoho lidí obávalo i o kapacitu tuzemských krematorií. Jak jsme na tom v současnosti?
S kapacitou je na tom naše pohřební služba stále celkem dobře. Je ale pravda, že v říjnu a prvních týdnech listopadu jsme byli zaplněni téměř z 80 nebo 90 procent, ale to byly spíše ojedinělé nárazy úmrtí. Jinak máme velkou kapacitu mrazicích boxů, takže dokážeme uskladnit velké množství těl. Obecně je v Česku velké množství pohřebních služeb a kapacita pro uložení těl je opravdu vysoká. Zatím se nestalo, že by těla musela zůstávat v nějakých mobilních boxech a podobně.
VIDEO: Pohřbívání v době covidové. Poslední rozloučení je jiné:
