Nákaza zdravotníků komplikuje i provoz nemocnic a sociálních zařízení. Chybějící pracovníky se snaží nahradit mediky a dobrovolníky. „Samostatně pracujícího záchranáře, lékaře nebo řidiče vozidla záchranné služby je velice obtížné až nemožné nahradit dobrovolníkem z jiného oboru,“ vysvětlil Slabý. Záchrance proto hrozí snížení počtu posádek.
Průběh epidemie se podle něj na podzim výrazně liší od první jarní vlny. Záchranáři už sice nebojují s nedostatkem ochranným pomůcek, za to ale oproti jaru neklesá počet jiných výjezdů, navíc razantně přibývá nemocných s covidem-19, kteří jejich pomoc potřebují.
„To nejen zvyšuje riziko nákazy pro záchranáře, ale znamená to i významnou pracovní zátěž z důvodu nutnosti pracovat trvale v ochranných oblecích a respirátorech, což při tomto typu práce rozhodně není optimální ani pro záchranáře, ani pro pacienty,“ vysvětlil Slabý.
Práci záchranářům také zpomaluje pravidelná dezinfekce sanitních vozů, musejí se čistit po každém výjezdu. „Zvyšuje to pracovní zátěž a vytváří významný časový stres, neboť je nutno dodržovat adekvátní lhůty pro působení jednotlivých typů dezinfekčních postupů a sanitní vozidlo je po dobu dezinfekce nepoužitelné k dalšímu výjezdu.“
Nevolejte nás ke každé teplotě
Kromě výjezdů k nemocným pacientům se záchranáři podílejí také na transportování pacientů mezi nemocnicemi. V řadě krajů také vypomáhají v mobilních odběrových týmech a na běžných odběrových místech.
Každý třináctý zdravotník je pozitivní na covid, denně se jich nakazí tisíc |
Pokud by počet záchranářů v karanténě dále rostl, bude muset podle Slabého dojít k omezení počtu sanitek.
„Přesto, že hlavním problémem je v současné době epidemie koronaviru, neubývá náhlých úmrtí, infarktů myokardu, srdečních selhání a dalších závažných stavů. Stejně jako před epidemií, je stále nutný okamžitý zásah záchranářů a volné lůžko na ARO, kardiologii a jiných odděleních,“ připomíná Slabý.
Prosí proto veřejnost, aby nepodléhala strachu a přehnaným obavám o své zdraví a záchranáře volala skutečně jen ve vážných případech. „Prosím občany, aby nás nevolali ke každé teplotě, kašli, nebo hodinu trvajícímu zadýchání po námaze,“ uvedl s tím, že lidé mají nejprve zvážit, zda jde skutečně o závažný stav. Měli by také využít konzultace s praktickým lékařem.
Slabý velí také jihočeským záchranářům. V pondělí bylo v karanténě nebo izolaci celkem 48 lékařů a záchranářů, což je téměř 10 procent z celkového počtu v kraji. Nejhorší situace je na zdravotnickém operačním středisku, kde je v izolaci 50 procent všech dispečerů.
