Nárůst počtu zemřelých zaznamenala krematoria napříč regiony. Někde situaci řeší dvousměnným provozem, ve Zlíně uvažují o třetí směně. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, kde pohřební služby evidují víc zesnulých, než jsou schopny spálit.
„Situace v Ostravě je komplikovaná již delší dobu. V nejbližších dnech bude proveden převoz 50 těl do krematoria v Hustopečích, které se samo nabídlo. Takto budeme postupovat i v dalších případech. Cílem je zkrátit dobu uložení těl v mrazících zařízeních na minimum,“ uvedl Hamáček.
Krizový štáb proto zřídil speciální pracovní skupinu pod vedením Hasičského záchranného sboru. „Aktuálně se zpracovává statistika vytíženosti jednotlivých krematorií v Česku a bude připraven přehled, aby se vidělo, kde mohou být kapacity vyčerpány,“ poznamenal ministr. S koordinací bude vypomáhat Asociace pohřebních služeb.
Podle Hamáčka bude mít pracovní skupina aktuální statistiky z celé republiky k dispozici v pátek. Následně dojde k modelování možného vytížení jednotlivých krematorií na následující dny a týdny. V některých krajích může být kapacita naplněna v příštích dnech. Nejvíc volných míst je momentálně v Praze, doplnil ministr.
Krematorium v Ostravě nestíhá
Žádost o koordinaci přerozdělování těl zemřelých v pondělí schválil krizový štáb Moravskoslezského kraje. Ostravské zařízení totiž navzdory nepřetržitému provozu nestíhá všechny zemřelé zpopelňovat.
„Zpopelňují tam na tři směny ve třech pecích, stejně to už nestačí a těla tam čekají na zpopelnění. Nějaký čas jsme to z pietních důvodů nechtěli zveřejňovat, ale už nelze jinak. Jinak si někteří lidé neuvědomí, jak závažná to je situace,“ vysvětlil primátor Ostravy Tomáš Macura.
PŘEHLEDNĚ: Očkování má čtyři fáze. Zjistěte, kdy na vás přijde řada |
Zatímco běžně zpopelní ostravské krematorium měsíčně v průměru 950 až 970 zesnulých, v posledních měsících je to o 60 procent více. V listopadu bylo zpopelněných 1556, v prosinci 1570.
Na sto procent kapacity pracuje také krematorium Vysočanské zahrady na Chomutovsku, vypomáhá mu Most a Mělník. V ostatních krajích se provozovatelé shodují, že na přelomu října a listopadu byla situace horší. Čekají však, co přinesou další týdny.
Epidemie neumožňuje návrat k normálu
Ústřední krizový štáb ve středu řešil také aktuální epidemiologickou situaci. „Není dobrá, všichni víme, že se Česko pohybuje na světové špičce z hlediska nárůstu nových případů,“ řekl Hamáček.
Dokud se většina společnosti neproočkuje, jsou podle něj restriktivní opatření jediným možným řešením. „Jakkoliv jsme všichni unavení a už bychom chtěli návrat do normálu, tak to epidemie bohužel neumožňuje,“ poznamenal s tím, že omezení kontaktů a mobility občanů je jediná funkční cesta.
Vývoj epidemie je nadále nepříznivý, v úterý se Česko dokonce stalo nejhorší zemí na světě, co se sedmidenního průměru počtu nových případů nemoci covid-19 na milion obyvatel týče.
„Důvodů může být více. Věřte, že mě to vůbec netěší a jako vláda jsme dělali vše pro to, abychom epidemii zvládli,“ prohlásil Hamáček. Jako důvod jmenoval třeba to, že se v Česku druhá vlna projevila dříve než ve většině ostatních zemí Evropy. Za zhoršení podle něj může také to, že část lidí již opatření nedodržuje tak jako během jarní první vlny epidemie.
Denní nárůst počtu potvrzených nákaz covid-19 v ČR
Ochranných prostředků je dostatek
Česku se daří udržovat přibližně dvouměsíční zásoby ochranných pomůcek, řekl také po jednání Hamáček. Štáb pravidelně sleduje centrální i krajské zásoby ochranných prostředků. „Byli jsme informováni ministerstvem průmyslu, že zásoby jsou dostatečné. Daří se plus minus plnit dvouměsíční zásobu, kterou má každý zřizovatel držet,“ uvedl.
Rozsáhlejší je podle něj zásoba v případě rukavic kvůli signálům, že by jich mohl být na trhu nedostatek. Pomůcky potřebné k očkování si zajišťují jednotliví zřizovatelé. Pro případ výpadků dodávek si ale Česko zajišťuje 50procentní rezervu na úrovni Správy státních hmotných rezerv.
V úterý přibylo nejvíce nakažených od počátku epidemie, přes 17 tisíc |
„Pokud v některých nemocnicích by došlo k problému, měli bychom to být schopni kompenzovat ze SSHR, nebo zápůjčkou například z fakultních nemocnic,“ řekl Hamáček.
Krizový štáb nepředpokládá, že by při počtech dostupných očkovacích dávek v řádu statisíců mohl být v lednu či únoru nedostatek materiálu. „Komplikace by mohly přijít až při nasazení těch milionových objemů, na to jsme právě připraveni těmi dodávkami do fondu hmotných rezerv a případným uvolňováním z něj nemocnicím.“
