Situaci ve vytížených nemocnicích vyřeší Česko za pomoci dispečinku intenzivní péče vnitrostátně. Žádat o pomoc Německo by podle Blatného nebylo fér. Některé německé spolkové země totiž podle něj mají na jednotkách intenzivní péče volných pouze 14 procent kapacity, v Česku je průměrně 20 procent.
Podle Blatného není pravda, že by Česko v počtu testů či denních přírůstků nakažených na 100 tisíc obyvatel bylo jednou z nejhorších zemí v Evropě. Statistiky, které srovnávají jednotlivé státy, podle něj nejsou průkazné, neexistuje totiž jednotná metodika.
„Česko má mnohem větší počet nových případů než Německo. Na druhou stranu počet úmrtí na 100 tisíc osob u nás klesá, zatímco v Německu roste. Jak by bylo možné, aby v Německu rostl počet úmrtí a přitom by tam neustále byl menší počet nemocných než v Česku?“ ptal se na tiskové konferenci po jednání vlády.
Podle ministra je to dáno tím, že Česko lépe monitoruje epidemiologickou situaci. „Provádíme více testů a lépe je vykazujeme. Díky tomu dochází k tomuto rozporu. Nejlepší bychom byli, kdybychom přestali testovat a vykazovat mrtvé. Potom bychom se hned dostali na špičku světových žebříčků,“ řekl Blatný v nadsázce.
Česko má účinnější testování, tvrdí Blatný
„Podle aktuální statistiky ECDC nás v prosinci předstihlo v počtu testů z větších zemí pouze Dánsko, z menších pak Kypr a Malta. Jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země,“ upozornil ministr.
Česko je podle Blatného lepší než Německo ještě v dalších ukazatelích. „Poměr počtu případů k počtu zemřelých je tam 3,2, zatímco u nás 1,6. Když všechna data dáte dohromady, tak je jasné, že v Německu v současnosti nedochází k účinnému testování a hlášení případů, tak jako v Česku,“ poznamenal.
„Vůbec to není kritika Německa, to ani náhodou. Jen chci dokladovat, že každá země přistupuje ke sběru dat jinak a nejsou nastaveny standardy v započítávání a reportování těchto údajů,“ řekl ministr s tím, že Belgie dokonce přestala trasovat rizikové kontakty a nehlásí všechna úmrtí.
Mapa Evropy podle provedených testů na 100 tisíc obyvatel v 53. týdnu roku 2020.
Německo očkuje rychleji
Do uplynulého víkendu bylo v Česku naočkováno zhruba 40 tisíc lidí. Až bude dost vakcíny, bude to podle Blatného 100 tisíc denně. Definitivní verze očkovací strategie bude v konkrétní opatření převedena ve středu.
Premiér Andrej Babiš bude navíc v úterý diskutovat o vakcinační strategii s izraelskými experty. Devítimilionový Izrael je považován za premianta v očkování, vakcínu tam už dostalo přes milion lidí. Česko ve srovnání na 100 tisíc obyvatel očkuje méně než Německo (0,57) a Polsko (0,50) a více než Slovensko (0,36) a Rakousko (0,06).
Vláda schválila pomoc skiareálům, Blatný slibuje očkovat 100 tisíc lidí denně |
Data o dodávkách vakcín chce i přes kritiku české ministerstvo zdravotnictví zveřejňovat jen jednou týdně poté, co dorazí další dodávka vakcíny. „Tato data budou dávána do korelace s tím, co bylo použito. Cílem je, aby než přijde další dávka, bylo vyočkováno maximum nebo ideálně všechno, co bylo dodáno,“ uvedl Blatný.
Zrychlení současného tempa očkování je podle Blatného podstatou právě dokončovaného metodického pokynu. Nyní se očkuje zejména v 31 nemocnicích, kde vakcínu dostávají zdravotníci nebo záchranáři, a v domovech pro seniory. „Reálné je očkovat v případě, že bude dostatek vakcín, až 100 tisíc lidí denně,“ řekl ministr. Podle něj z toho 50 tisíc zvládnou praktičtí lékaři ve svých ordinacích.
Ještě z pondělního jednání se zástupci krajů podle Blatného vzešly další připomínky k metodice očkování. „Nejčastější připomínka byla, že všichni chtějí být první,“ dodal. Česká lékařská komora nebo například Sdružení ambulantních specialistů v připomínkách žádaly, aby prioritu měli všichni zdravotníci, s čímž ministr souhlasí. Objevily se také požadavky na přednostní očkování městských strážníků nebo dobrovolných hasičů.
Skupina s nejvyšší prioritou, kde jsou kromě zdravotníků také lidé nad 80 let, je podle ministra 700 tisíc lidí. Do konce února má do Česka dorazit zhruba 640 tisíc dávek vakcíny, při započítání šesté dávky z lahvičky od Pfizer/Biontech až 712 tisíc dávek. „Dále navyšovat tuto skupinu by nebylo ani smysluplné, protože těch dávek tolik ani nebude. Je to snaha co nejefektivněji využít vakcínu, protože to pomůže nám všem,“ doplnil.
