Z cyklu Mistři medicíny. Primářka infekční kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce...

Z cyklu Mistři medicíny. Primářka infekční kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová | foto: Petr KozlíkMAFRA

Covid zůstane navždy, jako další infekce, říká primářka z Bulovky

  • 584
Koronavirus zůstane v populaci přítomen navždy a zařadí se mezi ostatní infekční nemoci, řekla Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí z Nemocnice Na Bulovce v Praze. V rozhovoru také dodala, že by byla pro, aby se kvůli přeplněné kapacitě laboratoří a odběrových míst testovali pouze lidé s příznaky.

Na začátku srpna jste říkala, že virus začíná slábnout. Platí to ještě v současnosti?
Tehdy jsem říkala, že se mi zdá jeho chování mírnější a že se v populaci chová relativně méně agresivněji, než tomu bylo na jaře. Ale také jsem k tomu doplňovala, že je to záležitost, která se zkoumá a uvidí se, jak se bude virus dále chovat. Nyní se v projevech nemoci určitě nechová nějak agresivněji. Je ale pravda, že se šíří rychleji.

Čím je to dáno?
To je ovlivněno různými věcmi. Virus je totiž v populaci stále přítomen, čím více kontaktů pak lidé mají, tím snadněji se šíří. Na jaře jsme měli hodně přísná restriktivní opatření, kdy byla uzavřena většina firem, obchodů, škol a dalších věcí. Lidé byli doma na home office a nepohybovali se ve větších skupinách. To se však v průběhu léta změnilo, lidé jsou nyní víc v kontaktu, mají mnoho pracovních a společenských aktivit. To vede k tomu, že je také víc nakažených. Ale také se víc testuje.

Jak je to s hospitalizovanými pacienty, je průběh nemoci u nejtěžších případů stejně vážný jako na jaře? 
To je zhruba stejné. Pokud virus vyvolá u člověka těžší průběh nemoci, což je tak u 10 procent nakažených, tak se jedná o plicní záněty, které mohou být opravdu hodně závažné. Z celkového součtu nakažených je ale v současnosti hospitalizováno jen kolem 300 pacientů.

A jak jste na tom kapacitně na vašem oddělení? Máte volná lůžka?
Co se týče naší nemocnice, jsme na tom dobře. U nás na klinice máme 20 pacientů, někteří z nich jsou umístěni na jednotce intenzivní péče. Samozřejmě máme připravenou záložní kapacitu, kterou jsme ale zatím nevyužili.

Hana Roháčová

MUDr. Hana Roháčová, infektoložka
  • Vystudovala Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. 
  • Od roku 1980 působí na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce.
  • V roce 1996 se stala primářkou. Od téhož roku v nemocnici pracuje také jako náměstkyně pro léčebně preventivní péči a začala se specializovat na vysoce nebezpečné nákazy a zajištění civilního prostoru Česka před vysoce nebezpečnými nákazami.  

Hrozí se stávajícím trendem nárůstu nových případů, že by kapacita nemocnic nemusela na podzim stačit?
To je spekulativní. My to nedokážeme úplně přesně odhadnout. Bedlivě se ale sledují denní nárůsty nových případů i zbývající volné kapacity v nemocnicích. Zatím ale nikde k žádnému rozšiřování kapacity lůžek na odděleních s koronavirem nedošlo. Míst je zatím dostatek. Také to není otázka jen jednoho pracoviště – ve všech krajích existují koordinátoři, kteří mapují volná místa na odděleních a v případě zaplnění kapacity v jedné nemocnici by pacienty převezli jinam.

Říkala jste, že virus mění své chování, během prázdnin nebyl tak agresivní, nyní se zase rychle šíří. Mění se i příznaky pacientů?
Ne, ty jsou zhruba stejné. Jde o zvýšenou teplotu až horečku, nastupující kašel a posléze dušnost, bolesti kloubů, svalů nebo hlavy, někdy i poruchy čichu nebo chuti. To se od začátku epidemie nijak nezměnilo.

V Praze jsou v posledních dnech zaplněné testovací kapacity, zájem lidí je obrovský a odběrová místa nestíhají. Jak by se měla situace řešit?
Kapacita testování v Praze je nyní opravdu až přeplněna. V rámci klinické skupiny ministerstva zdravotnictví, které jsem členem, diskutujeme návrh, aby se testovali jen lidé s klinickými příznaky nemoci. To znamená testovat jen pacienty, kteří mají nějaké obtíže. V posledních dnech totiž dochází k velkému nárůstu celkového počtu testovaných osob a odběrová místa jsou kvůli tomu zahlcena. Je ale otázka, zda je to směr, kterým se chceme vydat.

A k čemu se přikláníte vy?
Já bych byla pro, aby se testovaly jen příznakové osoby.

Ale lékaři pak nezachytí nakažené bez příznaků, kteří přeci mohou covid-19 také šířit. Nezhorší to jen situaci?
To si ale jako společnost musíme vybrat. Už se totiž podruhé nemůžeme zavřít do karantény, není to možné ekonomicky ani sociálně. Virus se samozřejmě šíří i bezpříznakově nebo u lidí s minimálními příznaky, my ale chceme dosáhnout toho, aby se šířil jen velmi pomalu. Aby nebyly paralyzovány laboratoře. Tím, že budeme všechny testovat a dávat do karantény, virus nezastavíme. To je iluzorní představa. V okamžiku, kdy se pravidla zase uvolní, k čemuž dříve nebo později dojde, bude promořování populace pokračovat. Smysl našeho návrhu je v tom, aby to bylo pomalé, ale prostě k tomu postupně docházet bude. Není možné, aby virus zmizel. To se člověku podařilo jen jednou, když se vymýtily pravé neštovice, ale to bylo jen jednou, víckrát už ne.

Česko je na prahu raketového šíření covidu, pozitivní nakazí i dva lidi

Takže si myslíte, že tu covid-19 bude ještě řadu let?
Ano, myslím si, že tady zůstane už natrvalo. Nemám důvod se domnívat, že tomu bude jinak. Ve společnosti zůstane neustále přítomen stejně jako jiné viry, ať už chřipkové nebo další. Zařadí se tak do portfolia infekčních nemocí. Zatím ale není jasné, jak se bude nadále chovat, jestli se bude měnit nebo jestli ho dokážeme dostat pod kontrolu. To ukáže čas. Samozřejmě, pandemie překvapila celý svět, ale nemůžeme si myslet, že se podobný virus rozšířil poprvé nebo naposledy. Za pět nebo deset let můžeme být postaveni před ještě větší výzvu. To tak v živočišné říši prostě je.

O tom mluvil i parazitolog a evoluční biolog Jaroslav Flegr, který na jaře úspěšně predikoval vývoj epidemie. Podle něj se musí společnost nyní opět uchýlit do karantény, jinak hrozí, že budou v důsledku přeplněné kapacity nemocnic umírat desetitisíce lidí. Vy se takového scénáře neobáváte?
Pan Flegr šíří poplašné zprávy. Víc se k němu nebudu vyjadřovat.

Dobře, ještě se vrátíme k nemocnicím. Na odděleních i hygienách často pomáhají medici. Nepřijdete o ně až v říjnu začne zimní semestr?
Na oddělení se bez nich obejdeme. Samozřejmě jsme rádi, když nám pomohou, ostatně tím získají skvělou praxi, ale v nemocnicích to na nich nestojí. Jiné je to samozřejmě na odběrových místech a v call centrech hygieny. Tam se ta práce musí zorganizovat jiným způsobem. Ale pokud vím, tak tam studenti medicíny zatím zůstávají nebo si rozvrh práce upravují podle své výuky.

Jak to v současnosti vypadá s vakcínou proti koronaviru? Kdy by mohla být k dispozici?
Několik farmaceutických společností se o její vývoj pokoušejí, stále ale probíhají klinické testy. Jistě nebude k dispozici v tomto roce, kdyby byla na jaře příštího roku, bylo by to skvělé. Ale to je stále ještě předmětem výzkumu.

A jaká je dostupnost léků, stále na oddělení využíváte k léčbě těžkých případů remdesivir?
Ano, ten používáme stále. Je to hlavně jediný přípravek, který je pro léčbu doporučován. Ještě samozřejmě probíhají klinické studie jeho účinků, takže je stále experimentálním lékem. Jiné léčivo však zatím není dostupné. Takže remdesivir u pacientů, kteří splňují podmínky léčebného programu, stále využíváme.

Koronavirus není vysoce nakažlivý, základní hygiena stačí, uvedla Roháčová:

9. března 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video