Zavřené obchodní centrum Harfa. Ode dneška platí nová nařízení zahrnující mimo jiné zavřené obchody a služby a omezený pohyb osob. V provozu zůstávají pouze obchody s potravinami a dalšími nezbytnými surovinami. (22. října 2020) | foto: Michal Šula, MAFRA

Pomoc otevřeným obchodům: při pětině obratu půl nájmu. Dle firem je to pozdě

  • 292
Prádelny, květinářství, prodejny brýlí a další obchody a služby vláda nezavřela, kvůli epidemii ale nemají dost zákazníků. A na kompenzace jim nevznikl nárok. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak chystá třetí pokračování programu Covid nájemné. Komu spadl obrat o 80 procent, dostane polovinu nájmu.

„Provozovny musí prokázat pokles tržeb za 4. čtvrtletí roku 2020 oproti stejnému období roku 2019 o 80 procent. Mohou žádat o 50 procent nájemného za danou provozovnu za říjen, listopad a prosinec,“ vysvětlil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík. 

Podnikatelé by podle něj o kompenzace mohli žádat od pátku. Nově tak na ně dosáhnou například prádelny, prodejny brýlí, zámečnictví, železářství, autoservisy, květinářství, salony pro psy a kočky, čerpací stanice či prodejny hygienického zboží a kosmetiky. 

Právě na situaci takovýchto prodejen v minulosti upozorňovala Hospodářská komora. Například prádelny sice mají otevřeno, ale jsou v podstatě bez zákazníků. Přišly o hotely, restaurace, fitness centra, ale i o lidi z ulice. „Pracují z domova a nemají potřebu prát, protože jsou celý týden v jedněch teplákách a tričku,“ vysvětlil před časem šéf sítě prádelen Quickwash Martin Blažek. 

Do svých čtyř prádelen v Praze a Plzni dává 50 až 100 tisíc měsíčně z vlastních úspor, aby udržel naživu léta budovaný byznys. „Od října jsme v minusu. Jsou to peníze, které jsme do firmy nechtěli dávat, ale doba je taková,“ uvedl.

Povolme vleky za přísných opatření, navrhuje Havlíček po vzoru Rakouska

Byznys s čištěním oděvů je ochromený. Zamrzly zakázky z hotelů, které tvořily přes šedesát procent klientely. Podobné je to s restauracemi, saunami, fitness centry, salóny krásy a maloobchodem včetně kadeřnictví. Počet firemních zákazníků celkově zeslábl o 80 procent a lidí z ulice zůstala možná třetina. 

„Vypadly nám hotely, penziony a fitka. Nečerpáme žádnou podporu. Nevím, jestli by nás polovina nájemného vytrhla, ale každá pomoc je dobrá,“ komentovala možnou kompenzaci majitelka jiné pražské prádelny Jaroslava Klattová. 

Nárok na kompenzaci budou mít také květinářství. Vládní opatření je sice neuzavřela, i jim však tržby klesly na minimum. „Půlka nájemného by byla fajn, ale je to pozdě, my už se v tom plácáme skoro rok. Máme sice otevřeno, ale tržby jsou o ničem. Pomoc po roce je naprosto zbytečná a marná. Je to jen PR pana Babiše, že pomáhá firmám, ale je to fikce. Malí živnostníci u nás nikoho nezajímají,“ řekl iDNES.cz majitel brněnského květinářství Jan Nejedlík.  

Otevřené provozovny s nárokem na kompenzaci:

  • prodejny potravin
  • čerpací stanice
  • drogerie a prodejny kosmetiky
  • lékárny
  • zverimexy a salony pro psy a kočky
  • prodejny brýlí
  • prádelny
  • trafiky
  • autoservisy
  • zahrádkářství a květinářství
  • galanterie
  • servisy elektrospotřebičů
  • účtárny
  • prodejny zbraní a střeliva

Fotografy plesů vládní opatření neomezila, tvrdí správa

Mezi profese, které během epidemie prakticky přišly o práci, patří také fotografové plesů, večírků a dalších společenských akcí. Se žádostmi o kompenzace však na rozdíl od kolegů, kteří fotí v ateliérech, neuspěli. Podle Finanční správy stát jejich činnost přímo neomezil, nárok na náhradu tak nemají. 

„Fotografové, jejichž činnost je utlumena zejména menší poptávkou po jejich službách (obavy zákazníků z nákazy, méně společenských událostí obecně), nejsou ze strany státu omezeni a nárok na kompenzační bonus tak nemůže vzniknout,“ vysvětlila iDNES.cz mluvčí Finanční správy Klára Křehlová.

Nárok na finanční pomoc totiž podle výkladu úřadů mají jen lidé, jejichž služby nelze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli, nebo je nelze vykonávat jinde a jinak. „Oproti jaru již bonus neslouží jako kompenzace za útlum ekonomické aktivity důvodů toho, že se ekonomika již zčásti transformovala, nebo dočasného snížení zájmu zákazníků v důsledku covid-19,“ uvedla mluvčí.

Profesionální fotografové s tím však nesouhlasí. „Je to zásadní nepochopení práce fotografa. Jednoznačně by měli na podporu dosáhnout všichni, kteří v důsledku vládních nařízení nemohli vykonávat svojí profesi, neboť je někdy velmi úzce navázána na další činnosti, kterých se omezení explicitně týkala. Tedy fotografové živé kultury, eventů (rauty, svatby, konference, plesy), služeb nebo sportu,“ uvedl prezident Asociace profesionálních fotografů ČR Jan Pohribný.

Prezident myslí na památky, já na živé umění, shrnul schůzku Zaorálek

Sám kvůli vládním nařízením na podzim přišel o zakázku pro Státní operu Národního divadla. „Generální zkoušky ani chystanou premiéru nebylo možné uskutečnit. Úřednice si nevěděla rady, zda to uznat, neboť podle zadání ministerstva se toto netýkalo uzavření provozovny - ateliéru. Dokonce mne žádala, abych svou žádost stáhl. Přesto, že jsem i ušlou zakázku dokladoval, žádná podpora mi dosud nepřišla.“

Podle Pohribného je problém také v tom, že mají lidé o profesionálních fotografech mylné dojmy. Díky dostupnosti techniky se dnes cítí být fotografem prakticky každý, tvrdí. „Možná i tím je zkreslen pohled úředníků a proto se domnívají, že je jednoduché fotografovat něco jiného, když zrovna v dané oblasti, například živé kultuře, není práce,“ uvedl Pohribný s tím, že to však není reálné.

Asociace profesionálních fotografů kvůli problémům s kompenzacemi v listopadu kontaktovala i ministra kultury Lubomíra Zaorálka. „Vedl jsem s ním korespondenci, kde sám uznává, že do programu Kultura 2 se nevešly některé tvůrčí profese, které byly zasaženy stejně jako herci, muzikanti, tanečníci,“ upozornil prezident asociace. 

Ministr kultury v odpovědi také uvedl, že fotografové měli dosáhnout alespoň na základní kompenzaci pro OSVČ. Podle Pohribného se to však dodnes neděje. 

23. prosince 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video