Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Děti si na roušky zvykly. Kritiku rodičů jsem nezaznamenala, říká učitelka

  • 410
Roušky jsou ve školách od druhého stupně výš povinné pro celou republiku. Od pátku budou muset ve školách nosit roušky všichni bez výjimky nejen ve společných prostorách, ale i ve třídách. Už nejde jen o doporučení ministerstva. „Příjemné to nebude pro nikoho z nás, hlavně pokud bude teplo,“ říká učitelka z pražské základní školy Dr. E. Beneše v Čakovicích Petra Boháčková.

Roušky mají být nově povinné pro děti na druhém stupni. Jak v praxi vypadá takové rozdělení? Potkávají se přece na chodbách nebo v jídelně. 
I když ministerský manuál doporučoval, aby se omezilo setkávání dětí co nejvíce, u nás se potkávají. Mělo se to omezit hlavně v družinách, aby se nemíchaly děti z různých tříd. Budou školy, které ty kolektivy dokážou nějakým způsobem oddělit, ale my jsme velká škola, takže u nás to nešlo. První a druhý stupeň se potká na chodbách nebo právě v jídelně, i když se snažíme pohyb dětí regulovat. Udělali jsme to tedy tak, že jsme dali povinně roušky do společných prostor už od začátku září.

Česko opět přitvrdilo. Roušky i při výuce a zavřené hospody po půlnoci

A když jsou teď povinně na druhém stupni i během výuky, uvažujete o nějakých časech, kdy děti budou moct chodit více ven, aby mohly být chvíli bez roušek? Plánují to například na základní škole v Klánovicích .
Někteří učitelé u nás už teď chodí například na výuku přírodopisu ven. Tam samozřejmě mohou být bez roušek. Když si vzpomenu na několik minulých dní, tak si nedovedu představit, že v místech, kde jsem učila, by děti seděly v rouškách a já sama měla takhle učit šest hodin v kuse. Jako fyzikářka jsem zrovna tento týden s dětmi v hodině vyráběla a programovala teploměry, kterými jsme ve třídě naměřili teplotu 33 stupňů Celsia. To by opravdu bylo po celý den v roušce velice nepříjemné. Ne nemožné, ale nepříjemné.

Jste nejen učitelka fyziky a angličtiny na druhém stupni, ale i zástupkyně ředitele. Máte už jako členka vedení školy představu, jak budete řešit třeba tělocvik či obědy?
Už jsme nějaká opatření zavedli s prvním zářím, jako například roušky na chodbách a v jiných společných prostorách. Takže děti roušku nemají jenom u jídla a zdá se mi, že si na ni docela zvykly.

Platí pravidla pro všechny děti, pro první i druhý stupeň?
Ano, i pro učitele a další zaměstnance. Někteří se například navzájem upozorňují, když roušku nasazenou nemají a nechali ji ve třídě. I já jsem se občas musela vrátit do kabinetu, protože jsem ji tam zapomněla. Teď už mám pro jistotu v batohu stále jednu roušku navíc. Ale tento systém ve společných prostorách mi přijde snesitelný.

Petra Boháčková (49)

Vystudovala Pedagogickou fakultu UK, obor učitelství fyzika – základy techniky. Postupně dostudovala angličtinu a environmentální výchovu. Aktuálně učí na Základní škole Dr. E. Beneše v Praze 9 – Čakovicích fyziku, anglický jazyk a environmentální výchovu a pracuje tam také jako zástupkyně.

Je členkou Učitelské platformy, GEG Učte s námi, ambasadorkou eTwinningu, vedoucím ambasadorem Future classroom lab European schoolnet, od prosince 2014 Apple Professional Developement Trainer a od roku 2015 také Apple Distinguished Teacher.

Učitelka fyziky a anglického jazyka Petra Boháčková (17. září 2020)

Taky mám jednu v tašce nastálo, ale hygiena té roušky nebude ani v jednom z případů ideální.
Ano, to je myslím, pravda. I pro děti bude těžké udržovat roušky v dobrém stavu, zvlášť pokud budou vysoké teploty. Budou propocené a prodýchané, takže to bude chtít roušek asi víc. Na druhou stranu si těžko dovedu představit, že někdo bude do školy nosit pět nebo šest roušek.

Už jsme si na roušky zvykli

Roušky a respirátory jsou povinné i pro učitele. Máte dostatek pomůcek, nebo si je musí učitelé nosit sami?
Máme. Velice nás podporuje Městský úřad Praha 9 - Čakovice jako náš zřizovatel, poskytuje nám roušky a teď i respirátory. Jak to mají ostatní části Prahy-9 nebo školy jiných zřizovatelů, to nevím.

Je to, že jsou teď roušky povinné, pro vás úlevou, nebo spíše přítěží? Například díky tomu, že se už nemusíte dohadovat s rodiči, jestli to mají dodržovat, nebo ne.
Ke mě se od začátku roku nedostala žádná zpráva o tom, že by rodiče měli problém s dodržováním námi nastavených pravidel. Děti prostě roušky na chodbách nosily a nikdo z rodičů to u nás nezpochybňoval.

Máte ale ve škole 1 300 dětí.
To je pravda, nemusím vědět o všem ani jako zástupkyně. Ale o problému bych asi věděla, takže si myslím, že pro nás se tím nařízením ve vztahu k rodičům vlastně nic nemění. Jen to, kde se roušky budou nosit. Přítěží jsou spíše roušky samotné, nežli to, kdo jejich nošení nařídil.

Nebylo by tedy jednodušší rovnou nastoupit na distanční výuku, když to bude v rouškách složité? V březnu se školy zavřely prakticky ze dne na den a nikdo to nečekal.
Na distanční výuku se připravujeme průběžně a nejlépe, jak to jde. Už na konci školního roku před prázdninami jsme na škole zřídili tým, který se tomu systematicky věnuje a školí svoje kolegy, mapuje i možnosti žáků. Až dostaneme přislíbených 20 tisíc korun na učitele pro obnovu techniky, tak ji obnovíme. Vyčleněný tým se také snaží připravit rozvrh distanční výuky, což pro školu s 1 300 žáky vůbec není jednoduché.

Učíte to i děti? Je nový školní rok, takže děti chodí do jiných tříd a mohou potřebovat nové programy.
Od začátku září je učíme jak a kam se mají přihlašovat, využíváme Teams od Microsoftu, dlouho používáme Moodle, kde jsou materiály pro výuku a děti už ho většinou znají. Před koronavirem ho jen všichni nepoužívali. 

Měla by podle vás být distanční výuka rovnou, nebo ne?
Pro mě je kontakt ve třídě těžko nahraditelný. S distančním vzděláváním nemám problém, webináře vedu i mimo školu jako ambasadorka eTwinningu Domu zahraniční spolupráce. Takže pro mě sezení před počítačem a výklad není cizí, jen to není to samé, jako interakce ve třídě. A vlastně mi to před uzavřením škol ani nijak nepřišlo, že by mi to chybělo. Ale ty dva měsíce byly opravdu dlouhé. Chybělo mi to a hodně. Takže já doufám, že budeme ve školách tak dlouho, jak to jen půjde. Byla to pro mě zajímavá zkušenost a to i v té situaci, že mým největším koníčkem je sedět v křesle a číst si knížky. Když jsem ale měla zakázáno jít ven, nikdy se mi tam nechtělo víc.

Zavřít školu na 14 dní není v učivu takový výpadek a půjde to dát zvládnout. Ale jen ať to není na půl roku, to by bylo strašné pro všechny.

Takže jde o to, aby školy nezavřeli vůbec, nebo ne na moc dlouho?
Pokud to bude na 14 dní, tak to podle mě nebude ani velký výpadek v učivu jako takovém a půjde zvládnout. Ale jen ať to není na půl roku, to by bylo strašné pro všechny. Ale jsou to moje pocity. A rozhodovat se mezi tím, jestli jsou roušky lepší, nebo horší varianta než zavření škol, to mi přijde rozhodování od čerta k ďáblu. Ani jedno není ideální, ale výuka ve škole je pro mě daleko příjemnější.

Některé školy se měly podle semaforu zavřít a jiné fungovat. Nezačnou se pak rozrůstat rozdíly mezi školami, když budou pro každou platit jiná pravidla?
Řekla bych to takhle – povinné výstupy jsou po páté třídě, pokud jdete například na gymnázium, a pak v deváté třídě. To znamená, že by z každé deváté třídy ze všech škol v republice měli vyjít žáci, kteří budou na stejné či podobné úrovni. Pokud tedy přeruším výuku například v sedmé třídě, má dítě pořád ještě dva roky na to, aby možné nedostatky dohnalo. Pokud by tedy semafor fungoval opravdu dobře, což teď nechci hodnotit, tak by podle mě  nebyl problém, kdyby výuka probíhala někde podle potřeby distančně a jinde prezenčně. Neměly by mezi tím být podle mého žádné velké rozdíly.

Tři měsíce jsou ale dlouhá doba i podle České školní inspekce, která ve školách dělala šetření. Zjistila, že rozdíly vznikají.
To ano, ale pořád se mi zdá, že je dost času to případně dohnat. Pokud si tři měsíce rozložíme postupně do tří let a neříkám, že to bude něco jednoduchého, tak se to zvládnout dá. Deváťáci o to zkrátka přišli a u osmáků to také bude o něco složitější.

Nošení roušek ve školách bude povinné i během vyučování pro žáky od druhého stupně základních škol:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue