Školy jsou zavřené kvůli epidemii koronaviru. Třídy zůstanou prázdné ještě...

Školy jsou zavřené kvůli epidemii koronaviru. Třídy zůstanou prázdné ještě dlouho. | foto: Martin Stolař, MAFRA

S asistenty pedagoga dokážeme školy otevřít, jinak ne, říká ředitel Jirásko

  • 236
První stupeň se může dobrovolně vrátit do lavic 25. května. Ostatní žáci základních škol se budou učit už jen distančně. „Neumím si představit, že bych měl dodržovat zákon o pedagogických pracovnících, bez asistentů nezvládneme skupiny po patnácti dětech,“ říká ředitel Základní školy Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko.

Přesná pravidla postupného otevírání ještě ministerstvo školství upravuje, jasno bude na konci dubna.

Budou mít ředitelé škol dostatek času případné podmínky ministerstva splnit, když pokyny dostanete na konci dubna a 25. května už mají být školy otevřené?
To se teprve uvidí, ale já doufám, že ano. Už jsme k tomu měli poradu s učiteli a měli bychom to zvládnout.

Ve sborech je ale spousta starších učitelů, je to tak i u vás?
Já jsem toho názoru, že by se mělo jednoznačně stanovit, kdo patří do ohrožené skupiny. Ministr Plaga mluvil o určitých chorobách, kdo například trpí cukrovkou, má problémy se srdcem a podobně. Jasně stanovené to ale zatím není.

Vše o koronaviru

Speciální příloha iDNES.cz.

  • příznaky nemoci
  • zpravodajství a rozhovory
  • kontakty a pomoc

Vyšlo nařízení, varianta vzdělávání, že by do škol mohly jít děti z prvního stupně, musí se pro to vytvořit podmínky. Já jsem od začátku byl jiného názoru, že by se školy měly nechat do prázdnin zavřené, protože by se vůbec nic nestalo, ale rozhodnutí respektuji a z různých pohledů i argumentů chápu, proč to tak je.

Po manuálu od ministerstva budeme vědět víc

Řekl některý z učitelů, že za této situace ve škole nechce učit kontaktně a bude raději pokračovat v distanční výuce?
Učitelé mají uzavřený pracovněprávní vztah, stejně jako já a všichni ostatní. Já si neumím představit zákonnou cestu, kdy by mi učitel řekl: Bojím se, já do práce nepůjdu. I když pro to mám pochopení, litera zákona nic takového neříká, takže by to jedině muselo být součástí nařízení ministerstva, která mají do konce měsíce přijít. Jinak mu nemůžu říct: Dobře, tak do práce nechoď. Může to být jedině přes lékaře jako nemocenská, ošetřování člena rodiny, nebo výpověď. Takže jsem to na poradě řekl, že se všemi od 25. května počítám.

Nikdo vám neřekl, že by do přímé výuky raději nešel?
Soukromě jen jeden zaměstnanec, ale většina chce zpátky do školy. Například jedna starší paní učitelka v důchodovém věku mi řekla, že se cítí naprosto zdravá a na děti se těší. Na mně jako na řediteli školy potom bude, abych naplnil hygienické předpisy, které vyjdou.

Dokážete tedy chod školy zařídit tak, aby byly jednotné skupiny dětí maximálně po patnácti, aby tam vyučoval jen jeden učitel a podobně?
Zásadním kritériem bude, kolik dětí do školy přijde. Já už jsem si udělal kvalifikovaný odhad, kdo chce děti do školy poslat, a zvládnout bychom to měli. Nezvládneme to ale bez asistentů pedagoga.

Ti ale podle školského zákona nemají učit sami, ale jen s učitelem. Ministerstvo ovšem deklarovalo, že by učit měli, protože „činnost školy nebude mít charakter plnohodnotné výuky podle rozvrhu“.
Proto to zdůrazňuji, že jsou opravdu potřeba. U nás na škole máme osm asistentek a tři vychovatelky ve školní družině. Bez asistentek nejsem schopný zajistit výuku pro první stupeň s těmi požadavky, které dosud známe. Na druhém stupni máme na škole učitele, kteří učí výtvarnou a tělesnou výchovu, takže doteď neučili, protože jsme se drželi toho plánu profilových předmětů. Jednoduše řečeno – pokud někdo z vedení řekne, že asistenti a nekvalifikovaní učitelé nebudou moci na prvním stupni být, tak to nedám dohromady.

Takže už máte nějakou představu o tom, jak to bude ve škole vypadat?
Připravil jsem scénář, kde budou skupiny po patnácti dětech, bude všechno vydezinfikované, bude to „ob místnost“, v každé třídě bude interaktivní tabule, takže bude možné pro děti například pouštět UčíTelku z produkce České televize, pokud budou chtít. Budeme muset zapojit i nekvalifikované učitele, tedy ty z druhého stupně, jako je například pan tělocvikář. 

A jak to bude s jídelnou?
Tu budeme moci otevřít, ale bude se na oběd chodit po skupinách, sedících dětí bude méně než v běžném provozu a výdej bude pochopitelně pomalejší. Ale i tak bychom to měli zvládnout. Zřizovatel nám nakoupil držáky na dezinfekci, za vchodem u školy bude teploměr, v každé třídě budou papírové ručníky, náhradní roušky. Jsme spolu téměř denně v kontaktu a ta podpora je velká. Moje představa je, že zatím nebudeme dodržovat stálý rozvrh, ale budeme vyučovat matematiku, český a cizí jazyk dvakrát týdně ve škole a dvakrát týdně bude projekt. Výdej obědů bude komplikovanější a organizace dne se musí nejprve vyzkoušet.

Co myslíte projektem? Nějaké společné vyučování?
Jde spíš o propojení předmětů přes jeden objekt. Plánujeme blok, který bude mít nějakého společného jmenovatele. Řekněme, že to bude třeba chroust. Děti si tak budou moci chrousty v rámci matematiky spočítat, v hodinách českého jazyka o něm číst a pracovat s textem, pak ho mohou namalovat, následně se mohou věnovat rozmnožování chrousta v přírodě a podobně.

Bude družina fungovat, když máte vychovatelky k dispozici?
Ta bude otevřená po obědě, zase na bázi dobrovolnosti a se souhlasem rodičů. I tam budou bezesporu přísná hygienická pravidla.

Tam ale taky budete muset dodržovat stálé skupiny, ne?
Ano, podle všeho pořád musí jít o ten stálý kolektiv, takže to se ještě uvidí podle toho, jaký bude zájem. Ale budeme muset mít seznam, rozdělené skupiny a dítě tam bude chodit buď do konce června, nebo než ho rodiče odhlásí. Skupiny také budou muset být ročníkové, ale já ani nepředpokládám, že bychom to dávali až na maximum, viděl bych to tak na dvanáct, třináct dětí.

Budou se moci učitelé nějak střídat?
U nás by to mohlo jít tak, že během dopoledne se vystřídají maximálně dva. První hodiny třídní učitel, další asistent či vychovatel, ale ve skupinách se budou střídat stále ti samí, nebude se to míchat. Zatím to mám takhle namalované v grafu a uvidíme, jestli nepřijdou nějaké restrikce jako dodržování rozvrhu, jen jeden učitel ve třídě a podobně.

Budete mít nějaký „strop“, kolik dětí budete moci přijmout, nebo pokud nebudete moci přijmout všechny, zůstane škola zavřená?
Pochopil jsem to zatím tak, že se to může stát, že škola nebude schopná po zveřejnění přesných podmínek školu otevřít. Ono totiž hodně záleží na tom, o jak velké škole se bavíme. Pokud jde o větší školy, které mají nejen velké prostory, specificky zaměřené učebny, které se nevyužívají například každou hodinu, tam by to problém být neměl, protože mají navíc i dostatek personálu. U menších škol, malotřídek, které mají například pouze první stupeň, kde jsou tři učitelé a například šedesát dětí, kde budou do školy rodiče chtít dát padesát z nich, to už teoreticky škola není schopná splnit. Teď mám na mysli už jen to rozdělení do skupin bez dalších požadavků.

Takže budou mít školy například kapacitu deset skupin po patnácti, tedy maximálně 150 žáků, a kdo bude pod čarou jako 151., už ho do školy nevezmete?
Očekávám, že po dohodě se zřizovatelem to bude muset být možné. Jako odůvodnění by zcela logicky bylo, že ředitel nemůže splnit bezpečnostně hygienické podmínky, které ministerstvo stanovuje. Co budeme muset jako ředitelé všechno splnit, to se ještě neví. Zatím se jedná o nástřel toho, co ministerstvo oznámilo, ale chybí tam ty základní veličiny, takže to ještě plave na vodě.

Až vám ten manuál z ministerstva přijde, budete mít na přípravu dostatek času? Budou to přeci jen čtyři pracovní týdny pro otevření škol.
V pozici ředitele musíme občas řešit nějaké problémy ze dne na den a připravit se na ně neumíme. Někdy je to přes zaťaté zuby, občas na hraně povolených možností, aby ty děti mohly vůbec do školy přijít. Takže to budeme muset stihnout, nic jiného nám nezbude, i kdyby nám na to dali týden. Zatím můžu pracovat s tím, co vím o své škole – tedy kolik mám k dispozici učitelů, kolik dětí je na prvním stupni a tak dále. Takže můžu odhadovat a snažit se připravit aspoň část. 

Od té doby, co otevření ministr oznámil, jsem ani na chvíli neuvažoval o tom, že by se dodržoval zákon o pedagogických pracovnících, kam spadá například ten problém s asistenty, kteří by neměli učit sami. Bez nich to ale nepůjde ani u nás, natož na menších školách.

Je v silách školy kontrolovat děti při vstupu, jestli nemají teplotu, jak je tomu například v nemocnicích?
Ani to si moc neumím představit, že bychom měli dělat. Někteří kolegové, se kterými jsem se v rámci asociace bavil, ale říkali, že od zřizovatele dostali teploměry, i my jeden máme. Jenže v praxi si musíme představit také to, že rodiče do školy dítě přivedou a my jsme za ně pak zodpovědní. Jak by mělo měření vypadat? Přijde rodič s dítětem do školy, počká, až mu změříme teplotu, a když ji mít bude, tak si ho zase vezme s sebou a do práce, kam už asi i spěchá, nakonec nepůjde? Tohle hypotetické opatření by bylo jedno z problémů, které si neumím v chodu školu představit tak, aby fungovalo.

Víte už například od rodičů, kdo chce děti do školy poslat? Volají vám, nebo ptáte se jich?
Budu si ve škole mezi rodiči dělat dotazníkový průzkum, ze kterého bych mohl dostat poměrně relevantní data o tom, s kým mám počítat, a s kým ne. Budu se jich ptát první týden v květnu, protože teď mi to přijde ještě brzy. Navíc se v okolí bohužel i poměrně propouští, takže může řada rodičů zůstat s dětmi doma proto, že práci mít nebudou. Takže aby to nebylo tak, že v dubnu by děti ještě do školy poslali, ale v květnu už to platit nebude, protože zůstanou s nimi. Za ty tři týdny poté bychom školu do provozu měli uvést. Ale říkám, záleží na tom, jaké budou ty podmínky.

Ve veřejném prostoru jsou neustále takové vlaštovky toho, jak by to mohlo ve školách vypadat. Premiér Babiš a jeho rozestupy, nošení roušek a podobné nápady a prohlášení. Kromě termínů ale stále není nic konkrétního. Je to pro školy dobře?
To je spíš o komunikaci vlády mezi sebou. My se jako Asociace ředitelů škol s panem ministrem stýkáme a je tam vidět, že jiní členové vlády říkají prohlášení, aniž by se o tom s resortem bavili a měli k tomu potřebné informace. Na tiskových konferencích můžeme například ministra Plagu společně s premiérem podle mého vidět málokdy.

Takže to není chyba resortu, ale ministr by měl být průbojnější?
Úplně si nemyslím, že by to byla chyba resortu. Pan ministr s námi poměrně mluví, oproti jeho předchůdcům například i naslouchá. Má několik poradních týmů, já jsem členem několika spolků a asociací, ze kterých jsou v těch jeho týmech zástupci. Ministr s nimi velmi často mluví, třeba obden, což se dříve opravdu nestávalo. Ten chaos, který panuje, se snaží usměrňovat, ale je pravdou, že mě mrzí, že někdy není více rezolutní a o některých věcech se dozvídá mezi posledními z médií, jako tomu bylo například s těmi rozestupy a nápady pana premiéra, které řekl v jednom rozhovoru. Což je tragédie. Od 11. března jsou školy uzavřené a ministr není členem krizového štábu a je to jednoduše tristní, protože se uzavření škol týká obrovského množství lidí. Kdyby se navzájem poslouchali, tak mohla být řada věcí připravená, místo toho se hasí mediální výkřiky.

Není otevření škol celé spíš v módu „vlk se nažral a koza zůstala celá“? Protože se desetitisíce lidí podepsaly jak pod petice za otevření škol, tak jejich zavření, a ministerstvo přišlo s tím, že je otevře na bázi dobrovolnosti se spoustou pravidel.
Ono je to hodně o velikosti škol. Řada to podle mého názoru nebude moci splnit. Od té doby, co otevření ministr oznámil, jsem ani na chvíli neuvažoval o tom, že by se dodržoval zákon o pedagogických pracovnících, kam spadá například ten problém s asistenty, kteří by neměli učit sami. Bez nich to ale nepůjde ani u nás, natož na menších školách. Navíc si myslím, že se pan ministr zbytečně bojí používat slova jako je „hlídání dětí“. Ono to v tomto režimu je hlídání dětí, spíše než plnohodnotná výuka, o které se bavit ani nemůžeme. Na tom prvním stupni je škola i sociální služba pro rodiny, protože do práce chodit musí.

Jaroslav Jirásko

Devatenáct let je ředitelem základní školy v Lázních Bělohradě, kde se snaží systematicky měnit konzervativní pohledy na vzdělávání a usiluje o moderní, progresivní, inovativní a otevřenou školu. Od roku 2019 je viceprezidentem Asociace ředitelů základních škol a je zakládajícím členem Učitelské platformy, kde je v nejužším vedení. 

Publikuje v časopisech Řízení školy, Učitelské noviny a v internetovém magazínu Rodiče vítáni. V médiích vystupuje jako komentátor a glosátor českého školství, je lektorem. Má zahraniční zkušenosti z Finska, Velké Británie, Chorvatska, Nizozemska, Belgie, Rakouska a Polska, je také členem několika expertních skupin NPI ČR.

Jaroslav Jirásko, ředitel ZŠ Lázně Bělohrad (21. dubna 2020)

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video