Pátek 5. června 2020, svátek má Dobroslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 5. června 2020 Dobroslav

Předsedkyně Akademie věd: Umíme zachránit miliony životů, ale chce to čas

aktualizováno 
V současné „koronavirové době“ se svět upíná k vědcům, kteří na krizi odpovídají experimentálními léky nebo novými ochrannými pomůckami a testy. A to velmi rychle oproti normálu. „Češi mohou stavět na skvělých základech profesora Holého. Věda není sprint, ale maraton a potřebuje čas, aby byla bezpečná,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová | foto: Ondřej Košík

Světem se šíří už několik měsíců nový typ koronaviru. Jak v takovéto chvíli vypadá práce vědců, co se děje na pracovištích Akademie věd?
Hned na samém počátku epidemie se molekulárně-biologicky zaměřená pracoviště Akademie věd začala spontánně hlásit k testování. Chvíli trvalo, než dostala potřebná povolení Státního zdravotního ústavu, ale nyní testuje několik akademických ústavů. Testovací kapacitu postupně navyšujeme, nyní jsou to stovky vzorků denně a potenciálně míříme ke kapacitě až několik tisíc vzorků. 

Spolupracujete i s jinými laboratořemi, třeba v nemocnicích?
Některé ústavy poskytly nemocnicím zdarma stovky kitů na izolaci RNA a přístroje na testování. Vzhledem ke kritickému nedostatku některých komponent na testování jsme ve spolupráci s kolegy z Univerzity Palackého vyvinuli novou metodu izolace virové RNA. Kity se už rozesílají po celé zemi, kde je pak používají nemocnice a jiná, neakademická pracoviště na vlastní testování. Zavádíme také robotické zpracování vzorků v relevantních ústavech, které umožňuje manipulaci s mnoha vzorky najednou. Což ale není úplně jednoduchá věc, a proto chvíli trvá.

Testovacích kitů ale nemusí být dostatek.
To ano, hrozí, že by nemusely být. Naše pracoviště proto současně vyvíjejí nové diagnostické metody a nosiče pro nové testy. Také analyzují materiály na výrobu roušek, podílejí se například na vývoji robotické pipety pro nemocnici Na Bulovce, pomáhají s přípravou průmyslové produkce masek vyvinutých v ČVUT, provádějí ekonomické analýzy nebo se zabývají tvorbou psychologických, etických a právních doporučení při poskytování zdravotních služeb v rámci pandemie. Těch věcí je opravdu spousta, co nyní česká věda dělá. Některé ústavy dokonce dodaly ze svých zásob ochranné obleky záchranné službě, na 3D tiskárnách tisknou ochranné štíty a zásobují praktické lékaře v místě svého působení. Navíc oddělení transferu technologií Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR poskytlo na testovací aktivity ústavů Akademie věd v Krči a v Biocevu ve Vestci u Prahy dar 7 milionů korun. Velmi mě proto mrzí některá prohlášení, patrně z důvodu nedostatečné informovanosti, která tyto aktivity Akademie věd zpochybňují.

A máte tedy nějaký organizační plán, co které pracoviště dělá, koordinujete je nějak jako Akademie?
Vše probíhá v úzké spolupráci s koordinátorem Janem Konvalinkou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Velmi nám přitom pomohlo, že koncem minulého roku Akademie věd uzavřela dohodu o spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. A osobně mám velkou radost, že jsme ve spolupráci s vysokými školami dokázali promptně zareagovat na propuknutí pandemie covid-19. Samozřejmě jsme také v kontaktu se zahraničními kolegy. Velmi slibně vypadá například spolupráce s Izraelem na podporu výzkumu v boji s nákazou při vývoji detekčního kitu, vakcíny a antivirotik pro léčbu již nakažených pacientů i budoucí virologický výzkum.

Vědci se zapojují hodně a rychle přicházejí i s řešeními - vyvíjejí se nové testy, tisknou se 3D masky, v popředí jsou i nanotechnologie a další. Ukazuje právě taková situace, jakou je světová pandemie virového onemocnění, nezastupitelnost a potřebu vědy?
Spíš přínos vědy v takových situacích zřetelně vystupuje na povrch. Jinak je tu věda pořád a musíme si uvědomit, že i tato pandemie je důsledkem nerespektování jejích poznatků. 

Eva Zažímalová (65)

Prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. se narodila 18. února 1955 v Praze. Studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor chemie se specializací biochemie, dokončila roku 1979. V roce 1983 získala v Ústavu experimentální botaniky Československé akademie věd vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie, konkrétně ve fyziologii rostlin. 

Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky. Vedla Laboratoř hormonálních regulací u rostlin, byla zástupkyní ředitele a byla i ředitelkou tohoto ústavu. Akademii věd předsedá od 25. března 2017, kdy vystřídala Jiřího Drahoše. Funkční období má do 24. března 2021. 

Zabývá se výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Její práce byly bez autocitací citovány více než 4 000 krát.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová

Jak to myslíte?
Už z historie víme, že blízké a nehygienické soužití velkého počtu lidí a zvířat, zejména těch divokých, vede k takovýmto nemocem. Svět by neměl nadále ignorovat rozsáhlý ilegální obchod s divoce žijícími zvířaty v Jihovýchodní Asii a v Africe. Následky jsou covid-19, ebola nebo ve středověku mor. Z historie je také známa řada příkladů, kdy věda pomáhala bezprostředně zachraňovat lidské životy. Z nedávné doby bych ráda zmínila především objevy profesora Antonína Holého, který se zasloužil o řadu účinných léků na virová onemocnění, takzvaných antivirotik, například proti hepatitidě typu B, ale především proti viru HIV. 

Říkáte z nedávné doby, ale je to více jak třicet let.
To je pravda, ale věda potřebuje čas. Je to nezbytné. Než se dostane nějaký objev do praxe a k lidem, je to opravdu dlouhá cesta, kterou je třeba respektovat, protože na příklad u léků je zásadní také jejich bezpečnost, kterou je potřeba pečlivě prověřit. Ale dnes se díky přípravkům profesora Holého zásadně změnil průběh nemoci AIDS i žloutenky typu B a denně se tak chrání životy milionů lidí po celém světě. A musím připomenout, že i ona americká biofarmaceutická společnost Gilead Sciences, která přišla s nadějným experimentálním přípravkem remdesivir, vznikla právě na základě patentů pana profesora.

Paměť lidí je však velmi krátká, jak ukazuje i zmíněná zkušenost s bojem proti AIDS. Jakmile díky účinné léčbě antivirotiky pominulo bezprostřední ohrožení života touto nemocí, na zásluhy vědců a vědy jako takové se pozapomnělo.

Snad bude zájem o vědu i po skončení pandemie

Je tedy současná pandemie šancí pro vědu, jak se dostat do delšího povědomí lidí? 
Současná krize jistě přispěje k většímu povědomí o významu vědy pro kvalitu života a zdraví nás všech. Nakonec již teď se téměř dvojnásobně zvýšil počet návštěv na webu Akademie věd a neobvykle vysoký zájem zaznamenáváme i na našich profilech na sociálních sítích, kde měsíčně oslovujeme statisíce lidí.

Dobře. Říkáte, že je nyní ten zájem o vědu veliký skrze webové stránky i sociální sítě. Jak tedy tu komunikaci věděcké obce s veřejností zlepšit natolik, aby ji věda více zajímala i v době, kdy se nedějí takové mimořádné události jako pandemie? 
My se o to snažíme stále, pravidelně pořádáme například Veletrh vědy na výstavišti v Letňanech a Týden vědy a techniky, jehož součástí jsou i velmi populární dny otevřených dveří na našich ústavech. Účastníme se Festivalu vědy na „Kulaťáku“ a každoročně organizujeme hojně navštěvovaný Týden mozku. Všechny tyto akce, zatím s výjimkou Týdne vědy a techniky v listopadu, jsme ale letos kvůli pandemii museli zrušit. Pak jsou tady také pravidelná periodika a strategie pro odbornou i širokou veřejnost spolu se stanovisky, která jsou pro potřeby obou komor Parlamentu.

Koronavirus umí obranyschopnosti chytře unikat, říká imunolog Zadražil

Takže se budete soustředit i na větší popularizaci vědy?
Jako Akademie věd se tomu věnujeme dlouhodobě, a to vedle vlastní vědecké práce a pedagogické činnosti. Jsme přesvědčeni, že je naší povinností veřejnosti srozumitelně vysvětlovat, na čem pracujeme. Budeme na tom nadále pracovat, vysvětlovat a popularizovat a doufáme, že až pandemie pomine, lidé boudou mít vědu stále v povědomí.  

Ve veřejném prostoru ale můžeme často vidět slova jako „aha, vědci zase zjistili..“. Jak vysvětlit široké veřejnosti váhu vědeckého důkazu a to, že díky němu se dají informace označovat za nepravdivé, pravdivé, nebo nepotvrzené? 
Vědecký důkaz je vždy založen na jasně definovaných faktech – změřených, vypozorovaných, nalezených v archivech a podobně. Samozřejmě, v případě experimentálních oborů vždy závisí na limitech metody použité k měření. Váhu vědeckého důkazu pak nejlépe prověří zkouška časem. Z té se není možné vykroutit. Každé vědecké tvrzení, které lze rozporovat, bude nakonec podrobeno tomuto testu. 

Takže zjednodušeně řečeno věda potřebuje čas.
Ano. Někdy v nadsázce říkám, že před sebou „hrneme“ výjimky ze stávajícího paradigmatu, tedy určitého modelu nebo vzorce, až dojde k jejich „prolomení“, čímž se zrodí paradigma nové a tak dokola. Věda je totiž ze své podstaty založená na opakovaném kritickém zkoumání a zpochybňování, a to jí pak dodává legitimitu. Prostě – co je racionální a dobře zdůvodněné, žije dál. Kdyby tomu bylo naopak, lidstvo by jednoduše nepřežilo – a to je snad dostatečný argument pro váhu vědeckého důkazu, který potřebuje společnost znát a vědět, co znamená. 

Lidé nejsou na převratné objevy připravení

Na vědu se ale většinou obracíme až v nouzi. Proč není běžně tolik vidět?
Problém je v tom, že běžný člověk si bádání především v základním výzkumu dokáže dost těžko představit, vždyť vyžaduje léta nikdy nekončícího studia a systematické práce. Věda není sprint, ale maraton. Jde o běh na dlouhou trať, je potřeba specializované vzdělání a vědecké týmy to stojí velké úsilí.

V posledních letech ale došlo k několika průlomovým objevům v několika oborech. 
To ano, v posledních letech je rychlý rozvoj vidět u mnoha vědních disciplín, společnost ale není na převratné výsledky připravena. Tuto skutečnost lze sledovat zejména v biologicko-lékařském a genomickém molekulárně-biologickém výzkumu, ale i v některých oblastech fyziky, informatiky či umělé inteligence. Příkladem může být problematika geneticky modifikovaných organismů (tzv. GMO) nebo objev gravitačních vln, který nám otevírá nové okno do vesmíru, ale rozumem a představivostí jsou tyto vlny pro laika těžko pochopitelné. Odborníkem se člověk stane za roky studia.

Koronavirus zmenší migraci z Afriky, dolehne na lidi s HIV, říká lékař

Proč tomu tak je a jak moc je to vědě na překážku?
Proč nejsou lidé na přijetí převratných poznatků připraveni je nasnadě. Platí, že zvyk je železná košile, a člověk se bojí neznámého. Přijmout nové vyžaduje nejen čas a dozrávání, ale často rovněž posuny v etickém chápání. Na jedné straně jsme tedy dnes a denně svědky objevů, které mají dalekosáhlý přesah a mohou radikálně měnit k lepšímu naše životy, na straně druhé se potýkáme s odvěkým lidským lpěním na starém a prověřeném, narážíme na ekonomické bariéry, nepochopení, obavy, strach, či dokonce odmítání. Proto je před vědci stále obrovská práce s uváděním vědeckých poznatků do života. 

Může nyní věda získat i nové finanční prostředky, investice od veřejnosti či státu?
Pro další rozvoj vědy a vzdělanosti v České republice bude rozhodující, zda a nakolik se nám ve spolupráci s vládou, s vysokými školami a dalšími výzkumnými institucemi podaří zavést takový systém financování vědy a vzdělávání, který bude dlouhodobě předvídatelný a stabilní – přičemž aspekt dlouhodobosti považuji za klíčový. Jenže vzhledem k tomu, jak současná situace vypadá a jaké jsou očekávané negativní dopady epidemiologické situace na ekonomiku, to bude velmi obtížný úkol. Přesto doufám, že investice do vědy a vzdělávání zůstanou i nadále vládní prioritou, mimo jiné i ve smyslu memoranda z prosince 2019 o podpoře vědy a výzkumu na vysokých školách a pracovištích Akademie věd, jež by mělo zajistit minimální úroveň stabilního růstu prostředků na vědu a výzkum v příštích letech.

A komunikuje s vámi vláda dostatečně, oslovuje vědce a dělá to včas?
V této souvislosti musím ocenit roli Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a hlavně práci jejích místopředsedů Karla Havlíčka a Petra Dvořáka, s nimiž jsme již z dřívější doby v pravidelném kontaktu, který od počátku pandemické krize ještě zesílil. Vážím si také toho, že díky úzké vzájemné spolupráci se nám daří řešit často nelehké administrativní a provozně-technické problémy. Věřím tomu, že tyto vztahy budou trvat i nadále a budou vytvářet co nejlepší podmínky pro českou vědu i poté, co krize odezní.

Pandemie ukázala projení oborů

Zúčastnila jste se videokonference se zástupci Academia Sinica, zástupci TECO v Praze a české kanceláře v Taipei, při níž jste diskutovali o vývoji testu. Jak spolupráce vypadá? Kolik takových konferencí aktuálně absolvujete a s kým?
Hlavním tématem jednání této videokonference byla spolupráce na vývoji a implementaci testu na SARS-CoV-2, který vzniká v jednom z ústavů na Academia Sinica. Spolupráce by mohla být zajímavá především proto, že jde o první test, který je založený na rozpoznávání proteinu na obálce viru (monoklonální protilátkou, kterou už mají na Academia Sinica k dispozici). Ve srovnání s rychlotesty založenými na protilátkách, které si vytváří infikovaný člověk, je tedy tento proces testování výrazně spolehlivější a rychlejší. Kolegové z Academia Sinica současně projevili zájem o spolupráci v širší oblasti testování na viry včetně epidemiologie, případně informatiky, sociálních věd a podobně. 

Další velmi důležitá spolupráce se rýsuje s institucemi v Izraeli, ale tam půjde spíše o spolupráci v oblasti virologie jako takové. Stěžejní však pro nás zůstává spolupráce a koordinace výzkumných aktivit zaměřených na covid-19 v rámci evropského výzkumného prostoru.

Pokud jde o aktivity našich kolegů z ČVUT, osobně považuji za obdivuhodné, že se jim podařilo v tak krátké době vytvořit kompletní profesionální výrobek.

Co vy hodnotíte jako zatím největší vědecký úspěch s ohledem na práci českých vědců týkající se koronaviru?
Propojení. Podle mě je opravdový úspěch to, že se nám v České republice podařilo do boje s pandemií zapojit výzkumníky napříč jednotlivými vědními oblastmi, ať již jde o virology, biochemiky, imunology, fyzikální chemiky, materiálové inženýry, informatiky, ale také psychology, sociology, právníky či ekonomy. Současně se nám daří propojovat diagnostické laboratoře, které testují vzorky na přítomnost koronaviru, s dobrovolníky z řad vysokoškolských studentů biologických oborů či výzkumných pracovníků, kteří nabízejí svou pomoc. Na pomoc těmto laboratořím spustila Akademie věd nový webový portál. Jedinou cestou, jak uspět, je zmobilizovat všechny síly, zkušenosti a poznatky, abychom dokázali pandemii alespoň zpomalit a získali tak čas na vývoj účinných léků a vakcín.

Jaké budou nejbližší kroky vědy v souvislosti s koronavirem a co se bude dít v dlouhodobějším horizontu?
Určitou nadějí v brzské době by mohly být výsledky klinické studie již zmíněného přípravku remdesivir. Zveřejněny by měly být již v průběhu dubna. Prokáže-li se účinnost testovaného léku, budeme se moci následně věnovat vývoji antivirotik dalších generací, protože dřív nebo později se zřejmě objeví rezistentní mutace koronaviru. Naprosto klíčový také bude vývoj nových vakcín.

Promoření odložme. Máme jiný recept a Prymula není proti, říká expert

Když sledujete situaci v zahraničí, počty nakažených a uzdravených lidí, počty úmrtí, kde se stala chyba? Bylo to už v Číně, odkud se nákaza začala šířit, číslo se tam ale ustálilo okolo 80 tisíc nakažených, v Itálii, Španělsku je jich už přes 100 tisíc, ve Spojených státech dokonce přes 350 tisíc, nebo někde jinde? 
I přes všechny chyby vlád zpočátku výskytu nákazy covid-19 se teď zdá, že se postupně začala přijímat obdobná opatření zaměřená na omezení šíření viru, ať už jde o karanténu, omezení pohybu, kapacitu testování, zajištění dodávek zdravotnického vybavení, podporu výzkumu v oblasti léčby a vakcinace, nebo podporu ekonomiky. Domnívám se, že velkou roli v podcenění krize na jejím počátku sehrál pocit, že v dnešním světě se nic takového nemůže stát, a že jsme si nevzali poučení z velkých epidemií v minulosti. Svou úlohu také jistě hrála „neintuitivnost“ a nedostatečnost naší představivosti o exponenciálních nárůstech, což hezky vystihuje například legenda o vzniku šachů. 

Myslíte tím násobky počtu zrníček obilí na základě posloupnosti hracích polí, které měl autor hry dostat za odměnu z královských sýpek?
Ano, a už na konci třetí řady šachovnice to byly miliony zrnek a ve výsledku nesplnitelný úkol. Král si to ale neuměl představit a nedokázal předvídat. Exponenciální nárůst byl obrovský a ani tady to očividně nikdo nečekal. 

Inspirace v Izraeli a české úspěchy

Pokud se podíváme do zahraničí, na jaké úrovni spolupracují vlády s vědeckými pracovišti v jiných státech? Má v nich vědecká obec nejen nyní, ale i obecně větší důvěru vládních představitelů?
Věda nejde dělat bez sledování zahraničí, už od podstaty je velmi kosmopolitní, o čemž jsme se mohli u nás přesvědčit během totality. Dnes je příkladem dobré spolupráce vlády a vědců Izrael. Měla jsem možnost před nějakou dobou navštívit Weizmannův institut, což je špičková vědecká instituce, nejúspěšnější na světě v získávání nejprestižnějších grantů Evropské výzkumné rady v přepočtu na počet zaměstnanců. Ředitel institutu v úvodním přivítání řekl větu, která mi zněla jako hudba z nebes: „U nás nikomu nediktujeme, co má dělat. Vybereme si lidi a pak jim dáme volné ruce a peníze.“ Přesto, nebo právě proto, jsou tak úspěšní, mají obrovské množství patentů a Izrael je jednou ze zemí, kde je doba uvedení nových poznatků do praxe jedna z nejkratších.

A jak jsou čeští vědci v boji proti koronaviru úspěšní v celosvětovém měřítku? V ČVUT například vymysleli, udělali a registrovali 3D-masky během týdne. Sledujete podobné „vynálezy“ a úspěchy i jinde ve světě?
V této souvislosti musím opět připomenout, že máme na čem stavět. Mám na mysli zejména objevy již zmíněného profesora Holého, na které navázal jeho žák Tomáš Cihlář ve společnosti Gilead Sciences, který jako její viceprezident pro virologii úzce spolupracuje na řadě projektů s vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Naši kolegové také vyvinuli novou a mnohem rychlejší metodu izolace RNA z odebraných vzorků, která je klíčová pro rychlost testování a která využívá u nás dostupných surovin. 

Pokud jde o aktivity našich kolegů z ČVUT, osobně považuji za obdivuhodné, že se jim podařilo v tak krátké době vytvořit kompletní profesionální výrobek. Na zavedení do sériové výroby spolupracují s vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Bádání v oblasti základního a raného aplikovaného výzkumu jsou z principu dlouhodobá a jak řekl bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, „žárovka nevznikla inovací svíčky“.

Jak osobně vnímáte, že se vědci spojili s veřejností - například kvůli plicním ventilátorům vznikla iniciativa covid-19.cz, která sdružuje internetové firmy, vývojáře a podnikatele?
Spojení vědců s veřejností a vzájemnou vlnu solidarity vnímám v současné pandemické situaci jako skvělou a velmi pozitivní věc. Hned na začátku krize, kdy chyběly ochranné pomůcky, jsme například poskytli ochranné obleky určené původně k laserům Středočeské záchrance a pomohli také s instalací termokamer do nemocnic. Ukazuje se, že již tradičně se v krizových situacích umíme sjednotit a racionálně spolupracovat. Doufám, že nám toto spojení vydrží co nejdéle a nevytratí se s odezněním pandemie.


  • Nejčtenější

Pátrání po hudebníkovi Jaroslavu Uhlířovi skončilo, odvezla ho sanitka

Policie ukončila pátrání po písničkáři a hudebníkovi Jaroslavu Uhlířovi, umělec je v pořádku. Hledala ho od rána kvůli...

Policisté na Mělnicku nalezli tělo hledaného kojence, prověřují výpovědi

Policie nalezla tělo hledaného čtyřměsíčního kojence. Před 17. hodinou ukončila pátrání. Byla nařízena soudní pitva....

Únosu nevěříme. Matka zmizelého Tadeáše byla na drogách, říká rodina

Matka čtyřměsíčního Tadeáše, který v pátek v podvečer zmizel i s kočárkem na Mělnicku, byla podle rodiny na drogách....

Video napovědělo, jak se odehrály poslední okamžiky před Floydovou smrtí

Nové video poodhalilo, co se odehrálo v posledních okamžicích života černocha George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel jeden ze šéfů jediné tvarůžkárny v Česku, vnuk zakladatele firmy

Společnost A. W. z Loštic na Olomoucku, výrobce světoznámých olomouckých tvarůžků, přišla v těchto dnech o jednoho ze...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Zeman nemá co hodnotit, kdo je způsobilý být profesorem, rozhodl soud

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem. V pátek...

PŘEHLEDNĚ: Česko má s vyhošťováním diplomatů zkušenosti, nejčastěji s Rusy

Česko má s vyhoštěním cizích diplomatů značné zkušenosti, v minulosti vypovědělo zahraniční zástupce kvůli špionáži,...

Déšť přírodě pomohl, ale sucho potrvá dál, varují hydrologové

Premium Leckterý obyvatel Česka v posledních týdnech zažil malý zázrak – zmokl. Sucho už je totiž tak dlouho, že přeháňky...

Stavba nového obchvatu Beranova odřízla majitele lesů od jejich stromů

Historicky největší dopravní stavba Kraje Vysočina, kterou je obchvat Velkého Beranova, znepříjemňuje život majitelům...

Najdete na iDNES.cz