Epidemiolog Rastislav Maďar v první fázi pandemie zastával post koordinátora resortní pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví pro řízené uvolňování karantény. Na konci srpna ale z funkce odešel. Neuspěl tehdy s návrhem zavedení přísnějších opatření, včetně nošení roušek, což většina vládních i opozičních politiků v té době odmítala.
Mrzí mě, že jsem měl pravdu
Zpětně ho samotný odchod nemrzí. „Řešil jsem pandemii dál, ale na jiné úrovni, na krajské. Vedu krizový štáb Ostravské univerzity, jsem členem krizového štábu kraje. Práce je strašně moc i tak. Ale tehdy mě hlavně mrzelo, že jsem měl pravdu, že to dopadlo tak strašně negativně, že to stálo tisíce lidských životů.“
„Velmi mě mrzelo, že se nepodařilo včas zasáhnout, abychom se nedostali na tak strašně vysoká čísla zemřelých. Z toho nemůžete mít dobrý pocit. Ani nemám dobrý pocit z toho, že jsem měl pravdu, to opravdu ne. Rád bych to vyměnil za to, abychom se nedostali ani nad 5 tisíc mrtvých, natož nad 20 tisíc. A to ještě zdaleka není konec,“ rekapituluje svůj odchod Maďar.
A jak epidemiolog hodnotí stávající opatření přijatá vládou Andreje Babiše? „Stávající strategie s určitým odstupem přinese pozitivní změnu, ale je otázkou, jestli to bude dostatečná změna. Podle všech predikcí a modelů úbytek nových případů a pokles pozitivity testů nebudou za tři týdny tak významné, aby se mohlo rozvolňovat. A už to avizoval i premiér.“
Co bude dál?
Vývoj vidí Rastislav Maďar následovně: „Počet hospitalizovaných klesat příští týden nebude. Nemocnicím se tak ještě neuleví a naopak na ně bude doléhat vysoký počet nakažených z minulých dnů. Ale budou klesat počty nakažených. Je tu však jeden významný faktor: průmysl se dostane nějakým způsobem pod kontrolu, aby udržel své fungování. Ale je tu ještě černá zóna.“
Podle Maďara je právě černá zóna společnosti vedle nakažlivější britské mutace významným rizikovým faktorem, který může epidemickou situaci v ČR ještě zkomplikovat. „Češi nedodržují opatření, vedou ilegálně své provozy, nebo fungují v poloilegalitě. Lidé je navštěvují doma, svou práci vykonávají i tam, kde to není povoleno. A další věcí je to, co se děje za zavřenými dveřmi domácností. Setkávání v rodinách, se spolužáky, miniparty v garážích.“
Pokud se situace zlepší, doporučil epidemiolog v Rozstřelu, co by se mělo rozvolňovat jako první. „Záleží samozřejmě na prioritách státu. Určitě by to měly být školy, lze za přesně stanovených parametrů otevírat i obchody. A pak už záleží na konkrétních situacích. Například není nějakým velkým rizikem samotné fitness centrum, ale šatny.“
Podle něj ale také záleží na tlacích z hospodářské sféry. „Aby se mohlo bezpečně ve vlnách v následujících měsících rozvolňovat, a my jsme se nemuseli vracet zpět (k restrikcím), tak bychom se museli dostat pod tisíc nově nakažených denně v týdenním průměru. Měla by klesnout vysoká pozitivita testů. Neměla by být mezi 20 a 40 procenty. Ideál by bylo kolem 5 až 7 procenty. Ale tam se ještě jen tak rychle nedostaneme.“
„Pokud by Česko rozvolňovalo za horších podmínek, tedy pokud budou denní nárůsty kolem 4 až 6 tisíc, do toho bude pozitivita testů nad 20 procenty, přitom se uvolní lůžka intenzivní péče, tak to způsobí pátou vlnu epidemie,“ varuje Maďar.
Blíží se kolektivní imunita?
Podle děkana dochází v současné době v Česku k masivnímu promořování obyvatel. Testy na protilátky podle probíhajících studií odhalily, že může být v Česku až 2,5 milionu lidí, kteří už onemocnění covid-19 prodělali, přitom velká část z nich ani neví, že by byli nemocní.
„To znamená, že se v České republice bohužel úspěšněji promořuje, než se očkuje. Ale pokud se to dožene a spojí se imunita postinfekční a postvakcinační, tak z toho poměrně rychle vypadne dobrá věc, že se přiblížíme úrovni kolektivní imunity.“
Pokud by tedy vycházela česká očkovací strategie a do začátku dubna by se naočkovalo půldruhého milionu lidí, mohla by mít v ČR protilátky na covid-19 téměř polovina dospělé populace. „To už bude snižovat prostor pro virus, kudy cirkulovat.“
„A hlavně v té době by měly být poměrně výrazně proočkovány rizikové skupiny, tedy osmdesátníci a sedmdesátníci.“ Podle epidemiologa by tedy první bezpečnější rozvolnění mohlo nastat po letošních Velikonocích.
Doktorku Svrčinovou podporuji
Rastislav Maďar se v Rozstřelu vyjádřil i k nástupu Pavly Svrčinové na post hlavní hygieničky. „Paní doktorka Svrčinová, kromě toho, že pracovala jako ředitelka krajské hygienické stanice, tak ještě stále pracuje jako odborná asistentka tady na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, přímo zde, kde sedím, tedy na Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví.“
„Takže jsme kolegové,“ pokračuje Maďar. „Já ji mohu jednoznačně doporučit. Je to člověk, který má předpoklady pro to, aby to manažersky zvládal, má systémové myšlení, je respektována jako odborník, nejen zde na ústavu.“
„Umí odolávat tlaku, má bohaté zkušenosti z ciziny,“ oceňuje hygieničku epidemiolog. „Když paní doktorka dostala nabídku, tak mi telefonovala, než řekla definitivní stanovisko. Bavili jsme se i o tom, jak by to bylo dál s její výukou, jak by vedla studenty. Ptala se na můj názor a já ji podpořil. Můj názor je kladný.“
Maďar se zastal i odcházející hlavní hygieničky Jarmily Rážové. „Aby to nevypadalo negativně vůči paní Rážové, je naprosto obdivuhodné, s jakým tlakem se musela vypořádat. Je oceňována, jak se snažila komunikovat, vysvětlovat opatření. Měla to extrémně těžké.“
„Ten tlak si lidé vůbec neumí představit. A přesto to zvládala, tak jak byla schopná, dobře. A myslím si, že si zaslouží poděkování, aby neodcházela s negativními emocemi. Sám jsem viděl, jak je z toho unavená. A paní doktorka Svrčinová do toho vnese novou energii,“ uzavírá děkan Rastislav Maďar.
