Národní ústav duševního zdraví se už před několika lety dotazoval 3 000 respondentů na jejich duševní zdraví a průzkum pro srovnání znovu zopakoval v době nedávné (a současné) karantény. Už v dubnu publikoval nejnovější data z druhé studie, která ukázala, že lehké duševní potíže způsobené karanténou se objevily u 35 procent žen a 28 procent mužů.
Karanténa může i pomoci, technika nahradí kontakt, říká psycholog Preiss |
Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže pak doložilo 23 procent žen a 15 procent mužů. „Obě studie, byť každá realizovaná jinými nástroji a prostředky, ukazují zvýšený výskyt úzkostných poruch včetně posttraumatické stresové poruchy, panických stavů a depresí,“ řekl Höschl.
Zda karanténa vedla k více případům sebevražd nebo problémům s nadměrnou spotřebou alkoholu, se podle něj ukáže až později, nejdříve za půl roku. Podle Höschla se na základě dotazníku ukázalo, že lidé se ale často od piva přesunuli k tvrdému alkoholu. Spotřebu alkoholu celkově ovlivnili také chybějící zahraniční turisté.
Tyto a další informace byly zveřejněny na odborné konferenci s názvem Co víme a nevíme o covid-19, které předcházely průzkumy na téma duševního zdraví Čechů.
Karanténa – více udavačů i nevraživosti
Zhruba desetina dotazovaných se během krize setkala s nějakou formou diskriminace či jiného druhu nevhodného chování v důsledku nemoci covid-19. Mezi nejčastější patřila nadměrná ostražitost a udavačství ze strany okolí a nevraživost vůči určitým skupinám, jako jsou chalupáři, pendleři či Pražané.
„V některých případech ale mohla karanténa pomoci,“ říká Höschlův kolega a vedoucí klinický psycholog v Národním ústavu duševního zdraví Marek Preiss. Pokud ovšem nebyla izolace jedinců od společnosti moc dlouhá, dodává.
„Lidé to měli nařízené, jiná možnost neexistovala, takže si mohli, respektive museli odpočinout. Pokud je to jen na krátko, pro psychiku člověka v dostatečném kontaktu s ostatními díky nejrůznějším technologiím taková přestávka může být prospěšná. Týdny a měsíce jsou ale něco jiného,“ řekl v rozhovoru pro portál iDNES.cz Preiss.
Podle pediatra Jana Lebla z 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se v březnu se zavřením škol snížily počty sebevražedných pokusů za pomoci medikamentů, o ty se pokoušejí většinou mladé dívky. V dubnu a květnu ale po poklesu čísla zase vzrostla.
Stres se podepisuje na duši i na těle
Špatný psychický stav, stres a napětí může u lidí časem vyústit ve zdravotní obtíže. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra nechala vypracovat reprezentativní průzkum, kde se zkoumala psychika lidí různého věku v mimořádných podmínkách, jakým byl například nouzový stav.
Možné negativní dopady stresu, především toho dlouhodobého, potvrzuje i psycholog Martin Pospíchal, který se věnuje psychologii stresu a vlivům psychiky na imunitní systém a zdraví.
Koronavirus umí obranyschopnosti chytře unikat, říká imunolog Zadražil |
„Trvalé napětí a stres vyvolávají v těle určitou nerovnováhu. Pokud tento stav trvá delší dobu, začíná si vybírat svou daň a tělu škodí. Výzkumy navíc ukazují, že dlouhodobý stres může tlumit i imunitní systém. Organismus je pak mnohem náchylnější k infekcím a může se hůře bránit i případným virům,“ vysvětluje psycholog Martin Pospíchal.
Jedním z klíčových ventilů pro uvolnění stresu je pohyb. Ve ztížených podmínkách je důležité myslet nejen na fyzické zdraví, ale i to psychické.
„Organismu prospěje i půlhodina pohybu pětkrát týdně, což zvládne prakticky každý. Pokud se navíc hýbe v přírodě, můžeme pro naše zdraví získat ještě více. Kromě toho bychom neměli zapomínat ani na kvalitní spánek. Pravidelný pohyb a odpočinek pomáhají jak při zvládání stresu, tak i správnému fungování imunitního systému,“ doplňuje Pospíchal.
Online průzkum pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR realizovala agentura IPSOS Instant Research na vzorku 1 649 respondentů z ČR ve věkové kategorii od 18 do 65 let, a to ve dnech 14. až 16. dubna 2020.
