„Není vám zima?,“ ptám se v mínus osmi stupních Celsia mladíka, který ke mně míří v županu s letáčkem. „No teplo mi není, ale dá se to vydržet. My jsme tady v županech kvůli tomu, abychom podpořili petici ‚Neobětujme děti‘, kterou můžete podepsat na internetu,“ vysvětluje mi s papírem v ruce František Souček, který chodí na Gymnázium Přírodní škola a chce se opět učit se svými spolužáky tváří v tvář.
Epidemická situace podle statistik posledních dní není dobrá a otevření škol se oddaluje. Ministerstvo školství chce jako první vrátit do lavic maturanty. Podle mladíka ale návrat do tříd není to, co by po vládě chtěli.
„Nepotřebujeme se vracet přímo do školy, do tříd, do lavic. Ale chceme se učit i jinak než distančně. Chybí nám spolužáci, sociální kontakt i pohyb a pobyt venku. Ze začátku jsem se těžko srovnával s výukou na dálku a nebylo ojedinělé, že jsem se s prací mořil do rána,“ popisuje Souček, pro kterého bylo složité najít motivaci. Což potvrzují nejen poslední průzkumy, ale i jeho spolužačka Kateřina Kadlecová.
„Když to řeknu lidově, tak se k učení člověk těžko dokope, a to mám dobré zázemí. Sestry se učí ve svých pokojích, na svých počítačích. Táta má také home office a jediná máma jako vychovatelka chodí do práce. My bychom se aspoň chtěli učit venku a neporušovat tím pravidla,“ vysvětluje hlavní myšlenku happeningu patnáctiletá Kateřina.
Gymnázium Přírodní škola, které za čtvrtečním happeningem stojí, chce po vládě upravení pravidel tak, aby se v rámci školních akcí mohli žáci setkávat. „Když se sejde třída při venkovním vyučování, poruší tím vládní nařízení, ale o pár metrů dál bude pracovní kolektiv a je to v pořádku. To by se mělo upřesnit. Nejde o to vrátit žáky do lavic za každou cenu,“ říká učitel občanské výchovy a dějepisu Jaroslav Najbert.
Učení venku a s pravidly
Pyžama a župany před Sněmovnou jsou symbolem toho, že z nich děti za minulý rok a první měsíce toho letošního prakticky nemusely vylézt.
„Poslali jsme výzvu s ‚požadavky‘ všem poslancům. Většina nám jich také pozitivně odpověděla, že je s tím opravdu potřeba něco dělat, jejich podporu máme a petici také podepíší, ale že je to především v moci vlády. Což je pravda, ale za vládu jsme odpověď nedostali,“ dodal Tomáš Kudláček, který byl se spolužáky na Malostranském náměstí.
Vadí mi zkouška z toho, co se doma nenaučím. Maturanti protestovali svíčkami |
Petice nese název Neobětujme naše děti a do čtvrtečního poledne ji podepsalo necelých 15 tisíc lidí. Iniciátorkou je Mariana Čapková, zastupitelka Hlavního města Prahy, která se na magistrátu školství věnuje a podle které je třeba debatu o školách zase zvednout, protože poslední dobou utichla a přednější jsou jiná témata.
„Například otevírání obchodů, podniků, restaurací a podobně, které jsou také důležité, ale školství by mělo být hlavní. Mluví se teď sice o návratu maturantů, ale jsou tu další ročníky, na které by se nemělo zapomínat a je třeba i pro ně najít nějakou cestu. Nutně to ale neznamená, že musí vést do lavic,“ vyjmenovala Čapková s tím, že aspoň částečné učení venku je jednou z možností. Návrat by také mohl být podle stanovených prioritních skupin dětí, jako to funguje v cizích zemích.
Na odchodu se ještě žáků ptám, jestli si mysleli, že jim bude škola chybět. „Ježiš vůbec, my jsme po chodbách skákali a tancovali, že jí zavírají, bylo to skvělý! Ale to bylo před rokem,“ říká mi Kateřina s upřímností v hlase.
Happening se konal na Mariánském náměstí, které leží mezi Poslaneckou sněmovnou a ministerstvem školství. U jeho bran proběhla minulý týden podobná akce, která byla mířená na končící ročníky. Před vchod na ministerstvo pokládali studenti svíčky za maturity, aby se závěrečné zkoušky vzhledem k současné situaci upravily více. Svíčky už sice neplanou, ale pod sněhem tam jsou dodnes.
