Jednatřicetiletá projektová manažerka Kristýna Cikhardtová onemocněla covidem-19 loni v září. Průběh měla mírný, připomínal angínu. Následky si ale nesla několik dalších měsíců. Byla unavená, nakonec jí lékaři diagnostikovali chudokrevnost, na kterou nikdy předtím netrpěla.
„Jsem sportovec, ale najednou mi sport moc nešel. Prostě jsem to neudýchala. Měla jsem potíže s nádechem, jako bych měla zúžené hrdlo. Covid mi zkomplikoval i moji další práci, protože vedu skupinové lekce jako instruktorka,” říká.
Lékaři mají dobrou zprávu. Postcovidový syndrom za pár měsíců mizí |
Stejně jako řada dalších pacientů proto začala docházet k fyzioterapeutovi. Ti totiž mají plány péče, za pomoci kterých se snaží dostat pacienty, kteří prodělali covid-19, zpět do kondice.
„Máme vypracovaný komplexní plán péče o postcovidové pacienty. Vhodný je pro kohokoli, kdo i pár týdnů po nemoci pociťuje jakékoliv příznaky – neschopnost se plně nadechnout, omezení při sportu, únava nebo chrapot. Může se jednat i o sníženou fyzickou kondici, kterou lze pomocí rehabilitace získat zpět,“ popsala fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky.
Rehabilitace je individuální, základem ale bývá respirační terapie. „Ta se zaměřuje na obnovu zdravého dechového stereotypu, posílení dechové kapacity plic, snížení či odstranění chrapotu, problémy s vykašláváním a znovuobnovení dynamiky hrudního koše a celého těla,“ doplnila Bílková.
„Na základě doporučení lékaře fyzioterapeut zhodnotí dechové stereotypy pacienta, vyšetří si ho a rozhodne, na čem s ním bude pracovat. Kromě 10 lekcí po 25 minutách odborníci doporučují trénovat také doma se speciálními pomůckami, které posilují nádech a výdech,“ říká zase Tereza Valíková z rehabilitačního centra SAREMA.
Pořadníky se prodlužují
Fakt, že služby fyzioterapeutů nyní vyhledávají postcovidoví pacienti, však ještě přispívá k dlouhodobému problému, kterým je nedostatečná nabídka těchto zdravotníků. Pořadníky se na fyzioterapie tvořily i dříve. Nyní se ale zkombinoval fakt, že lidé dohánějí zameškané terapie, se zájmem pacientů po prodělaném covidu-19, a problém se zhoršuje.
„Rezervační kalendář mají naši fyzioterapeuti plný na měsíc dopředu, akutní případy se však snažíme vzít co nejdříve, i během víkendů nebo o svátcích,“ uvedla Bílková.
To potvrzuje i Vladan Toufar, prezident Unie fyzioterapeutů České republiky. „Čekací lhůty jsou dlouhodobým problémem, částečně je přerušila covidová onemocnění a restrikce, ale pouze uměle a dočasně s odložením. Nyní již opět narůstají a tento problém se bude zvětšovat,“ řekl.
„Mezi kraji se situace samozřejmě liší, především v okrajových regionech ale může být problém větší,“ doplnil.
Lékař: Část obtíží po covidu neumíme vysvětlit ani léčit, je to frustrující |
Důvodů je víc. Jedním z nich je třeba fakt, že počet zájemců o fyzioterapie stoupá. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bylo ještě v době před pandemií přijato v roce 2019 k léčbě v oboru rehabilitační a fyzikální medicíny 2 328 157 pacientů a čísla rok od roku rostou. Oproti tomu fyzioterapeutů ubývá - počty nově nastupujících nestačí vykrýt odchody do důchodu. A s odchody dnešních čtyřicátníků a padesátníků nepoměr ještě vzroste.
„Pořadníky však nejsou způsobeny jen nedostatkem fyzioterapeutů, ale také bezbřehým bezplatným nárokem na péči především u chroniků, bez odpovídající participace na péči o sebe sama, neznalost indikací k fyzioterapii ze strany odesílajících odborníků,“ vyjmenoval Toufar.
Kromě toho je podle něj problém i v tom, že fyzioterapeuti mají jen minimální práva ukončit terapii, která není efektivní, a odeslat pacienta k jinému odborníkovi. V nemocnicích pak podle něj fyzioterapeuti často suplují běžnou ošetřovatelskou péči a nevěnují se tak vlastnímu oboru.
Problémy i po mírném průběhu
Podle celosvětových statistik trpí po prodělání covidu dalšími zdravotními potížemi až osmdesát procent lidí. Nejčastěji jde o únavu, dušnost, poruchy spánku, bolesti hlavy, deprese, ztrátu čichu a chuti. „Tyto symptomy jsou nejběžnější, existuje ale i řada dalších,“ řekl vedoucí Centra postcovidové péče Fakultní nemocnice v Hradci Králové Michal Kopecký.
„Lidi, kteří jsou unavení a nevýkonní, zaučujeme, jak správně dýchat a jak nejlépe procvičit plíce po covidu. Poradíme jim, jakým způsobem zvyšovat svou kondici, aby se mohli vrátit do plnohodnotného života a opět se zapojit do pracovního procesu. A rovněž indikujeme lázeňskou péči,” doplnil Kopecký.
Lidí s potížemi po vyléčení přibývá. Postcovidová centra je musí odmítat |
Právě postcovidová centra jsou totiž dalším místem, na která se mohou pacienti obrátit.
Právě Kopecký a další odborníci vytvořili iniciativu Česko nadechni se, která poskytuje informace o tom, jak postupovat v případě postcovidových problémů, a snaží se o vzdělávání pacientů. Podle Toufara, který iniciativu podpořil, totiž řada pacientů o možnosti léčby stále neví a na lékaře se neobrátila.
„Setkáváme se s dvěma typy postcovidových pacientů. První skupinou jsou pacienti, kteří prodělali těžký průběh, byli dlouhodobě hospitalizovaní, mnohdy na JIP nebo ARO a potýkají se s následky nemoci a léčby. Druhou skupinou jsou pacienti s lehčím nebo vysloveně lehkým průběhem a následně i s odstupem se u nich objevují problémy s únavností, bolestmi, nevýkonností, někdy dušností, pocitem nedostatku dechu. Myslím, že především z druhé skupiny řada pacientů pomoc ještě nevyhledala,“ uvedl.
