„Je to lepší než nic, ale plexisklo je účinné na velké kapénky, které mají při výstupu z dýchacích cest víc než asi 300 mikrometrů. Z nich se voda nestačí dost rychle vypařit, ony na něj narazí, ulpí na něm a nešíří se dál. To je efektivní v případě, že nakažení lidé už mají příznaky a například kýchají či kašlou a přitom produkují i takto velké kapénky. Částice aerosolu jsou ale mnohem menší, ty plexisklo nezastaví. V jejich záchytu jsou účinné opravdu hlavně dobře padnoucí respirátory i roušky,“ vysvětlil pro iDNES.cz Ždímal.
Ochranné pomůcky úst a nosu, které jsou povinné, ale odmítají ve Sněmovně nosit nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Plexisklo je tak alternativa, jak šíření potenciální nákazy aspoň částečně omezit. Ve Sněmovně mohou také ostatní poslanci u řečnického pultíku požádat, aby se po vystoupení některého z kolegů dezinfikovaly mikrofony.
Podobné bariéry z plexiskla jsou i v několika parlamentech v Evropě, po světě či při zasedání zastupitelstva pražského magistrátu.
Respirátor a rouška jsou efektivnější
Překvapivé simulace: Roušky a respirátory chrání lépe, než byste řekli |
Proti velkým kapénkám produkovaným při kašli a kýchání jsou z fyzikálního hlediska zábrany účinné tehdy, pokud jsou do půl metru od nakaženého. Pak chrání i ostatní, stejně jako je tomu například u štítů na obličeji, které primárně nechrání nositele. Nejvíce se koronavirus šíří při běžné řeči. Při ní vznikají primárně kapénky menších rozměrů, které navíc vyletují z úst pomaleji a voda se z nich vypaří tak rychle, že nestačí narazit na povrch plexiskla a dále letí jako aerosolové částice.
„Z posledních studií je zřejmé, že i při vysoké kadenci řeči mluvícího člověka se 30 cm od úst člověka veškerá voda z kapének vypaří a dál postupuje aerosolová částice, které už je nesena vzdušným proudem. V tuto chvíli ztratí plexisklové bariéry svůj význam, protože je aerosolové částice obejdou stejně snadno jako vzduch, kterým jsou nadnášeny. To se prokázalo v řadě studií po světě. Například v call centru tyto bariéry nepomohou, protože se aerosol šíří po celé místnosti. Ve zdokumentované případové studii z Jižní Koreje byli nakažení jak ti, co seděli vedle infekční osoby, tak ti, kteří byli na druhé straně místnosti,“ vysvětluje Ždímal.
Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV
Jde o podobný princip jako v supermarketech, kde se nákaza šíří mezi regály. Ty podle Ždímala zabrání jako plexisklo velkým kapénkám, které gravitací spadnou na povrch ještě před vypařením vody. Všechno menší pak letí vzduchem jako aerosol.
„Výsledný aerosol tvoří zhruba 99 procent námi produkovaných částic. V obchodě je to ale o něco lepší, protože je členitý, povrchů je tam velký podíl a na nich může ulpět více částic. Jinak je ale klíčové, aby každý nosil ochranu úst, tedy hlavně respirátory či minimálně roušky, aby se šíření viru zastavilo už u zdroje,“ doplnil Ždímal.
Plexiskla by tedy podle Ždímala neměla velký efekt ani v restauracích, jídelnách, na letištích či v samotných letadlech, o čemž se uvažovalo. „Při této náloži a procentu nakažených v populaci jsou dominantní přenosy právě aerosolem a kapénky jsou v daleko menším procentu,“ uzavřel.
V populaci se navíc šíří i mutace koronaviru, které mají vyšší nakažlivost. V Česku převládá britská mutace, potvrzené jsou také případy jihoafrické mutace. Podle Ždímala jsou tak nejlepším řešením roušky a respirátory.
