Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMedici na ulici mapují průběh onemocnění covid-19 mezi lidmi bez domova už od jarní části pandemie. „Nejprve jsme si mysleli, že bude obtížné, aby se mezi lidi bez přístřeší onemocnění covid-19 dostalo. Nejezdí do zahraničí, nejsou v blízkém kontaktu s lidmi, kteří by se do zahraničí dostali. Ale tušili jsme, že by to za čas mohla být tikající bomba,“ říká Havrda.
Covid-19 jako tikající bomba mezi bezdomovci?
Podle něj během jarních měsíců nedošlo k nekontrolovanému šíření covidu mezi touto populací. „Ale před několika týdny se na našich ošetřovnách začali objevovat první klienti s pozitivním testy a říkali jsme si, že to je moment, kdy tikající bomba vybuchne. Ale zatím se tak naštěstí nestalo.“
Podle medika se od jara situace mezi bezdomovci v péči o pozitivně testované pacienty zlepšila. Podle něj mají alespoň momentálně možnost vymarodit nemoc na místech k tomu určených a nemusejí zůstávat na ulici.
„Spolupracujeme s Centrem sociálních služeb, které provozuje ubytovací kapacity, jež jsou určené pro doléčení pozitivních lidí bez domova, kteří mají lehký průběh onemocnění. To zařízení má 60 lůžek a teď tam je 16 klientů.
Celý Rozstřel v podcastu:
Medici na ulici uvítali v průběhu první vlny pandemie spolupráci s pražským a brněnským magistrátem, které zprostředkovaly pro covid pozitivní bezdomovce umístění do několika hotelů a hostelů. Vznikly tak ubytovací kapacity, kde mohli medici tyto pacienty ošetřovat.
„Od jara se stala řada pozitivních změn, není to jen na papíře. A to bychom rádi ocenili,“ říká Havrda, podle něhož bohužel v České republice neexistuje relevantní statistika, kolik lidí bez domova se během epidemie koronavirem nakazilo.
„Podle informací, které máme, to nejsou tisíce nebo stovky, ale zatím spíše desítky lidí,“ míní medik. „Ale nutno dodat, že tyto občany je těžké monitorovat. Každopádně tato populace je, co se onemocnění covid-19 týče, velmi riziková. Tito lidé mají mnoho rizikových faktorů. Tedy nevyhovující životní podmínky, podvýživu, alkoholové i nealkoholové závislosti či starší věk.“
Paradox? Pandemie mohla bezdomovcům pomoci
„Ze zdravotní nebo ošetřovatelské stránky byla doba pandemie velmi pozitivní období,“ zmiňuje paradox Marek Havrda. „Řada těchto lidí totiž byla ubytována, takže jsme k nim měli dobrý přístup, mohli jsme se o ně pravidelně starat.“
„Prokázalo se to, že když se našim klientům problematika péče o zdraví vysvětlí a řekne se jim, že to má cenu a oni o to sami projeví zájem, tak to přináší výsledky,“ pokračuje medik.
Vakcíny nejsou zrychleně schválené ani nebezpečné, vyvrací Blatný fake news |
„Měli jsme mnoho klientů, u kterých jsme třeba vyřešili jejich chronické bércové vředy za dobu pobytu v ubytovacích zařízeních během pandemie. Ze začátku jsme měli plné ruce práce a nestíhali jsme je ošetřit. Ale později těchto případů ubylo a jejich stav se zlepšoval,“ ocenil posun Havrda.
Medik vyzdvihl také činnost charitativních organizací během pandemie. Zamyslel se i nad tím, zda by mělo smysl bezdomovce plošně testovat na covid-19. „Nejsem epidemiolog, ale daleko lepší by bylo rozšířit možnost ubytovacích kapacit a zaměstnat zdravotníky, kteří s těmito lidmi budou provádět konzultace o jejich zdravotním stavu.“
„To má mnohem větší smysl než plošné testování, které by mohlo být zbytečně chaotické,“ doplňuje Havrda. Podle něj by stejné konzultace a vysvětlování měly smysl i v případě dobrovolného plošného očkování, které proběhne v ČR v příštím roce.
Marek Havrda hovořil i o tom, zda bezdomovci dodržují vládní opatření, zda nosí roušky, nepožívají veřejně alkohol, jak k nim přistupuje policie nebo jak se liší péče o lidi bez střechy nad hlavou v České republice od vyspělých západních zemí.
