Asi nejznámějším případem byly události z přelomu let 1978 a 1979, kdy náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval velkou část Československa.
O Vánocích bylo kolem nuly a před koncem roku se teploty šplhaly přes deset stupňů, v noci ze Silvestra na Nový rok se přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu. Následovaly tři týdny tuhých mrazů, během kterých byly vyhlášeny tzv. uhelné prázdniny, které nejprve trvaly týden, nakonec se ale protáhly na téměř celý leden. Daní za to bylo zrušení jarních prázdnin.
Kvůli mrazům a nedostatku uhlí byly školy v Československu uzavřeny i v únoru 1929, během války a v 50. a 60. letech.
Kvůli zdravotním důvodům byly v minulosti několikrát vyhlášeny takzvané chřipkové prázdniny. Celostátní chřipkové prázdniny byly vyhlášeny hlavním hygienikem v prosinci 1995, na ně potom navázaly řádné vánoční prázdniny.
Školy, ale ne celoplošně, byly ve velkém měřítku uzavírány také během celosvětové pandemie takzvané prasečí nebo mexické chřipky v letech 2009 až 2010, které v Česku podlehlo 102 lidí. Naposledy školy vyhlašovaly chřipkové prázdniny počátkem letošního roku.
Stát kvůli koronaviru zavřel všechny školy, ruší hromadné akce nad sto lidí |
Školy se zavíraly v minulosti také kvůli záplavám. Kvůli záplavám, které vypukly 2. června 2013, byly na jeden den uzavřeny všechny mateřské, základní a střední školy v Praze. Záplavy tehdy poškodily desítky škol po celé republice, některé byly mimo provoz až do prázdnin.
Dalším důvodem většinou jednodenního uzavření škol v minulosti byly stávky ve školství. V prosinci 2007 při stávce kvůli neúspěšnému jednání o navýšení rozpočtu stávkovalo asi 5 850 škol ze všech zhruba 10 500 regionálních. V červnu 2008 se do protestu proti platové situaci ve školství zapojila rovněž více než polovina mateřských, základních a středních škol. Loni v listopadu zůstalo kvůli stávce zavřeno 1 221 škol.
Začaly hraniční kontroly kvůli koronaviru:
