Chod nemocnic byl v roce 2021 z velké části ochromen epidemií covidu-19. Již s počátkem roku se kvůli vysokým počtům hospitalizovaných odkládala elektivní péče, pomalu obnovovat ji nemocnice začaly až v dubnu. A ani podzimní vlna nebyla lepší.
„Omezení elektivní (odkladné, pozn. red.) péče opravdu už teď někde hrozí, bylo by to pro mě tragické,” uvedl již v polovině října tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Obavy se následně potvrdily a i na konci roku se operace stále ještě odkládají. Do nového roku proto nemocnice jdou s dlouhým čekacím listem.
Riziko hospitalizace u omikronu je o 40 procent nižší než u delty, říká studie |
„Odložené zákroky samozřejmě představují velký problém a zátěž pro správné fungování nemocnice,“ popsala mluvčí pražské Fakultní nemocnice Bulovka Eva Libigerová.
Případy, u kterých by odložení mohlo znamenat trvalé poškození zdraví pacientů, se řeší individuálně.
„Bohužel evidujeme také pacienty, kteří byli ‚odloženi‘ v minulé vlně a znovu se díky povaze svého zranění dostali do dalších odkladů v aktuální covid vlně. Čekací doby se tedy nutně prodlouží zhruba o trvání této vlny,“ dodala Libigerová.
Na operaci? Příští podzim
Kdy nemocnice odložené operace doženou, není lehké říct. Podle oboru ale může jít i o více než rok. „U některých oborů podle počtu případů a závažnosti je to v řádu týdnů či měsíců, u některých i déle. Logicky se nabalují nejen nové případy, ale hlavně akutní stavy, které je třeba přednostně řešit,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.
Kdo by se tak nyní potřeboval objednat na operaci, počká si. Namátkou: čekací doba na operaci kýly je nyní ve Fakultní nemocnici Hradec Králové sedm až osm měsíců. Podobně dlouho se čeká třeba i na odstranění žlučníku.
Průlom: čeští vědci už mají živý omikron. Zjistí tak, jak se chová |
Nejdelší čekací lhůty jsou ale v ortopedii. „Poslední pacienti na endoprotézy byli objednáváni počátkem listopadu na termín srpen 2022. Čekací doba na tento typ operace byla asi deset měsíců a nyní se tedy prodlužuje,“ uvedla Libigerová za FN Bulovka.
Že se operace letos prostě nestíhaly, je poznat i na číslech. Třeba v ostravské fakultní nemocnici jich letos provedli od ledna do listopadu 12 731. I s prosincem bude celkové číslo trochu vyšší než loni, k více než 16 tisícům za poslední „necovidový“ rok 2019 se ale jejich počet stále neblíží. Stejně je tomu i na Bulovce, kde letos provedli asi o pětinu operací méně než před dvěma lety za stejné období.
To na nemocnice dopadá nejen co do zdraví pacientů, ale i finančně. Mají totiž vyšší náklady spojené s nákupem ochranných pomůcek, dezinfekce, drahých léků na covid-19, jeho léčby i s odměnami pro zdravotníky. Také ale odpadají finance za zákroky, které si lidé nechají udělat na soukromých klinikách.
Na ty totiž opatření neplatí a mají tak volné kapacity. „Tento fakt samozřejmě představuje výrazný odliv pacientů a tím také finančních kompenzací,“ uvedla Libigerová. Jaký ale bude finanční dopad epidemie na nemocnice v praxi, ale nyní jisté není. Dosavadní kompenzační vyhláška totiž nepočítala s podzimní vlnou, a mohla by se tak ještě upravovat.
Vyhořelí zdravotníci, nevybraná dovolená
Problémy jsou i personálního rázu. S několikátou vlnou epidemie bojují nemocnice i s vyčerpáním zdravotníků. „S ohledem na dlouho trvající pandemii covid-19 byli a jsou naši zaměstnanci vystaveni zátěžovému pracovnímu režimu. Na řadu z nich postupně dopadla krizová situace, kdy byli v přímém styku s pacienty, jejich nemocí a umíráním. A tento scénář se bohužel již po několikáté opakuje,“ uvedla mluvčí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková.
Zvýšený počet podaných výpovědí podle ní instituce nepozoruje. Jak ale říká, personál je již mnohdy psychicky i fyzicky unavený.
Část lidí zůstane přesvědčená, že covid nezabíjí, říká nemocniční kaplan |
„Zdravotníci jsou unaveni, jelikož situace z jara letošního roku se
opakuje, přesto, že už je k dispozici vakcína a zátěž v nemocnicích by
zdaleka nemusela být taková, kdyby lidé přestali věřit hloupostem na
internetu,“ souhlasí mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.
I ty nemocnice, které obdobný systém dříve neměly, zavedly během epidemie psychology pro zdravotníky, takzvané peer pracovníky nebo webináře na téma psychického zdraví. Přesto se dlouho trvající krizová situace projevuje. Personál si mimo jiné neměl mnohde příležitost vybrat dovolenou - část proto převádí do dalšího roku. Pokud se situace nezlepší, pro nemocnice to bude představovat další problém.
