Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Karanténa měla na psychiku dětí vliv. Školy by na to neměly zapomínat

  • 28
Více než dvouměsíční izolace a s tím chybějící sociální kontakt se svými kamarády může mít na psychiku dětí vliv. Profesní sdružení Učitelská platforma proto vyzývá, aby školy věnovaly tomuto tématu po návratu žáků do lavic speciální pozornost. Pomoci by v tom podle platformy mělo i ministerstvo školství.

Žáci prvního stupně základních škol se po více než dvou měsících vrátili do lavic. Kromě toho, že donedávna museli zvládat výuku na dálku, skrývala situace také další aspekt – děti se nevídaly se svými spolužáky.

Právě to může mít spolu s izolací vliv na jejich psychiku. Učitelská platforma upozorňuje, že by se psychický stav dětí neměl po návratu do škol opomenout, ale naopak by se mu měla věnovat zvýšená pozornost.

S tím by podle profesního sdružení mohlo pomoci ministerstvo školství, a to v případech, kdy si s tím školy nevědí rady.

Měsíce mimo školu

Děti tráví ve škole významnou část života. Během dne se kromě učení také setkávají se svými kamarády a vrstevníky. Uzavření škol z vládního zařízení tento sociální aspekt vymazal.

Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové tím utrpí třídní kolektivy. Kromě toho, že se děti nevídají ve škole, také přijdou o školní výlety, které utužují vztahy. Ty se totiž konají zpravidla na konci školního roku.

Dalším negativem může být neúplné zakončení ročníku. Například pokud žáci dostanou od následujícího roku nového třídního učitele či učitelku nebo přechází na druhý stupeň nebo na střední školu. Nemohou se tak ve třídě řádně rozloučit.

Někde za asistence policie. Školy se obávají náporu žáků prvního stupně

Podle Učitelské platformy by se školy neměly okamžitě po návratu dohnat zameškanou látku. Dětem by se podle ní měl dát prostor na adaptaci. „Trochu se obáváme, aby učitelé neměli tendenci hned dohánět učivo. Já si myslím, že dobrý pocit těch dětí je důležitý proto, aby se vůbec mohly nějak efektivně učit,“ tvrdí Mazancová.

Pro děti, které se vrací až v září, bude navíc také komplikované znovu si zvyknout na školní režim, protože strávily posledních několik měsíců doma. O to větší skok to bude pro studenty nastupující na střední školu.

Pro některé žáky je zároveň škola bezpečným místem. Jde o děti, které mají problémy v rodině, jež karanténa mohla eskalovat. „Děti se z toho problematického prostředí pak nemají kam uchýlit,“ vysvětluje  školní psycholožka ze Základní školy Mohelnice, Mlýnská Jana Rozsypalová.

Školy musí být připravené

Přechod zpátky na standardní výuky by měl být plynulý, míní učitelé z platformy. Nemělo by se tedy stát, že se najede okamžitě na výuku, protože nejde o běžnou situaci. Školy by se na to podle sdružení měly připravit.

Platforma se zároveň domnívá, že by bylo dobré, kdyby se ve věci více angažovalo ministerstvo školství. „V České republice je dobrým zvykem, že se dává velká volnost školám. A nám by přišlo dobré, kdyby ministerstvo v tomto udávalo nějaký dobrý tón a třeba vyzvalo školy, aby to dělaly,“ říká předsedkyně platformy.

„Ne aby to školám bylo nařízeno, ale aby na to minimálně byly upozorněny. Aby měly nějaké metodické podněty, jak to mají udělat,“ dodává.

Zároveň apeluje na učitele a ředitele škol, aby po návratu nejdříve poskytovali třídnické hodiny. „Docela vhodně se to dá ošetřit tím, že se ten první týden školy ponechá učiteli více času s jeho třídou,“ vysvětluje Mazancová, která věří, že to ve výsledku dětem může pomoci dobře se adaptovat zpět na školní prostředí.

Jakmile se vrátí k výuce, měli by si látku probíranou v předchozích měsících zopakovat. Tím se zamezí, že přijdou o pevné základy nutné k dalším znalostem.

Nedostatek školních psychologů

Přechod z dlouhotrvající dálkové výuky na tu fyzickou může žákům značně ulehčit školní psycholog. Ten může učitelům poradit, jak k dětem přistupovat s ohledem na jejich momentální psychiku.

„Já si myslím, že školní psycholog může hodně ulevit učitelům, upozorňovat je třeba na některé věci, kterých si oni nemusí všimnout nebo na ně můžou v tom procesu zapomenout,“ vysvětluje školní psycholožka Rozsypalová.

Do škol se 8. června mohou vrátit i žáci druhého stupně základních škol

„Problémem je v tom, že na spoustě škol školní psycholog není a místo toho tuto agendu dělá výchovný poradce nebo metodik prevence, kteří toho sami mají hodně,“ dodává.

Školní psychologové jsou financováni skrze tzv. šablony. Zjednodušeně řečeno jde o dotace na podporu škol. Ne každá škola si ale musí vybrat financování zrovna této pozice. Ministerstvo ale nejspíše požadavky platformy nevyslyší. Stejně tak neplánuje větší podporu školních psychologů, ta momentální je podle resortu dostatečná.

„V českých školách je ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva školství financováno více než 2160 psychologů a sociálních pedagogů,“ uvedla mluvčí resortu Aneta Lednová.

„Dětským klientům je k dispozici síť školských poradenských zařízení zahrnující 51 pedagogicko-psychologických poraden se 160 odloučenými pracovišti v regionech pro zajištění dostupnosti. Ministerstvo školství zajišťuje jejich metodické vedení,“ dodala.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video