Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Finálně říct: zvládli jsme to, poplácejme se po ramenou, to rozhodně nemůžeme,“ říká po Skypu Ivan Bartoš. „Myslím si, že se nám podařilo zastavit první vlnu, ostatně potvrzují to i odborníci. Ale když se podíváte na historický vývoj španělské chřipky či jiných chorob, tak se vždycky epidemie opakuje v několika vlnách, dokonce i ve třech. Do toho funguje změna počasí.“
Nemohli jsme se vydat italskou cestou
„Proto bych úplně nejásal. Čísla, která vycházejí z toho ne příliš plošného testování, jsou sice příznivá, ale teď je důležité, aby se po měsíci a půl konečně spustila chytrá karanténa, propojily se laboratoře, a tak bychom byli na příchod druhé vlny připraveni a nemuseli bychom sahat k drastickým opatřením jako dosud.“
Dosavadní opatření však byla podle Bartoše na místě, protože jinak by se Česká republika vydala italskou cestou.
„Některé státy se rozhodly řešit situaci jinak,“ uvedl Bartoš příklad Švédska, kde plošná karanténa nebyla vyhlášena tak jako v tuzemsku. „Dnes je tam větší počet nakažených, větší počet úmrtí. Ale my jsme museli jít jinou cestou, udělali jsme razantnější kroky. Vždyť jsme měli na skladech pouze 20 tisíc roušek. To by nedopadlo dobře.“
„Ale nechápu, proč se od ledna vláda bránila diskusi o vybavení zdravotnickými pomůckami,“ pokračuje šéf strany. „Ještě 14. března ministerstvo zdravotnictví tvrdilo, že všeho bude dostatek. Pak pan Babiš tvrdil, že jestli něco někomu chybí, sám mu to doveze. A ten samý den ministr Adam Vojtěch přiznal, že mu chybí milion roušek, o respirátorech ani nemluvě.“
Proč už nefunguje chytrá karanténa?
„My jsme vládní opatření od začátku podporovali,“ uvádí Bartoš. „Ale teď je třeba se na celou situaci dívat s nějakou perspektivou. Tedy: co bude do prázdnin, co bude po prázdninách. A musíme se začít bavit o nastartování ekonomiky nějakými chytrými investicemi.“
„Ostrá slova kritiky příliš nepoužívám, ale pracuji s fakty. Ano, Česká republika zareagovala velmi promptně a velmi razantně. Ekonomiku jsme v danou chvíli vypnuli, protože ve zdravotnických zařízeních chyběly pomůcky. Takže jsme zploštili křivku, to se zadařilo, a pak jsme přistoupili k zásobení zdravotních a sociálních zařízení, mimo jiné na ty se nejprve zapomnělo, ochrannými pomůckami.“
„Mohli jsme je mít k dispozici o čtrnáct dní dříve, ale budiž, povedlo se to. Omezený život však funguje už přes měsíc. A tady už měla vláda udělat další důležité kroky.“
„Třeba o chytré karanténě, kterou vymysleli vědci a odborníci a dali ji vládě na stříbrném podnose, se mluví už měsíc. A zavádí se až 1. května,“ kritizuje Bartoš ministerstvo zdravotnictví.
Podle Bartoše jsme byli svědky zbytečně dlouhých vládních tiskovek, ale chytrá karanténa se už mohla zavést mnohem dříve. „Zastavit covid-19 je jedna věc, ale předpřipravit se na další vývoj je věc druhá. A tam si myslím, že k selhání dochází. A to třeba ve věci plošného testování, které se neuskutečnilo.“
Zpochybnění oficiálních dat
Předseda Pirátů odpovídal i na dotaz, zda u něj budí odborný respekt epidemiologický tým, který pracuje na ministerstvu zdravotnictví, v jehož čele stojí Roman Prymula a jeho součástí jsou například Rastislav Maďar, Ladislav Dušek, Vladimír Černý nebo Jarmila Rážová. „Tihle odborníci jsou jednou složkou vládního týmu. A v téhle situaci jsou jistě zapotřebí.“
„Ale těžko můžeme říct, zda vláda vychází ze skutečně relevantních dat. Když vidím prezentovaná čísla, tak mi tam chybí řada informací: jaké věkové kategorie se týká, jak je to s počtem testovaných osob. Protože tady se nejedná o skutečný počet testovaných lidí. U jedné osoby, pokud byla identifikovaná jako pozitivní, tak se těch testů dělá více.“
„Bojím se, že některá čísla se opravdu nedostávají ven,“ stěžuje si Bartoš. „A i některá vyjádření profesora Prymuly, který ve vládním angažmá zastřešuje epidemiologickou část, jsou protichůdná. Sice jsem vystudovaný filozof, ale celý život jsem pracoval jako datový analytik. A když vidím, co je sdělováno veřejnosti, a podívám se na reálná čísla, kdy se hovoří o tom, že protilátky má jen promile obyvatel, a těch nakažených bylo k deseti tisícům, tak nám to jen v tomto hrubém pohledu nesedí.“
„I odborníci mohou něco přehlédnout. A čím více hlav je do toho zapojeno, tím lépe se modelují předpovědi. Při situaci, kdy vláda jednala o prodloužení nouzového stavu, tak zpráva pro poslance žádný prediktivní model neobsahovala. Epidemiologická skupina je proto důležitá, ale není to jediná skupina, která má do toho vývoje co mluvit. Jsou to také lidé z oblasti sociální péče, sociálních služeb, je to velká skupina ekonomů.“
Kritika Romana Prymuly
„Na posledním jednání vykázal pan Prymula Daniela Münicha, který je součástí ekonomického týmu pod Ústředním krizovým štábem, poté, co požadoval anonymizovaná data pro tvorbu ekonomických modelů. Bojujme společně, tedy tak, že lidé do toho budou zapojení všichni: laboratoře, vědecká komunita,“ navrhuje předseda Pirátské strany.
„Tohle není One Man Show. Celý národ šil roušky, takže by měl mít celý národ potřebné informace. Každý by měl mít možnost svůj poradní hlas uplatnit. Bohužel jen někomu je dopřáno sluchu, navíc pouze ve chvíli, kdy se to hodí.“
„Neměla by padat kritická slova na opozici, že okopáváme kotníky,“ kritizuje Bartoš Andreje Babiše. „Řadu návrhů jsme předložili, řadu opatření od nás vláda převzala. Důležité je, aby stát uznal, že se zapojili do boje opravdu všichni. Lidí šijí roušky, dobrovolníci roznášejí obědy seniorům, klauni dělají radost dětem v nemocnicím online přes internet.“
Máme vlastní plán
Konkrétní data potřebují odborníci podle předsedy Pirátské strany i proto, aby se co nejlépe připravila uvolňovací opatření, na která česká ekonomika čeká. „Jen přesná data nám ukážou, jaká rizika při uvolňování hrozí. Dodnes třeba netuším, jaké opodstatnění mělo předvelikonoční otevření hobby marketů.“
Piráti připravili vlastní plán boje proti následkům pandemie koronaviru. „Nazvali jsme ho: Budoucnost řešíme teď. Čeká nás důležitých deset let. Situaci musíme řešit ze všech různých pohledů. Co se během pandemie ukázalo, to je zabrzdění České republiky ve smyslu digitalizace.“
„Třeba sdílení dat mezi laboratořemi se začalo řešit teprve minulý týden. V řadě oblastí byl náš stát zasukovaný. A najednou to funguje. Třeba že mohou lidé zasílat žádosti na MPSV e-mailem. Premiér už se nefotí u letadla, jak jede na sraz předsedů vlád EU, ale sedí v pracovně u velkoplošné obrazovky a může se s nimi bavit na denní bázi.“
„Tohle se teď naše země musela naučit,“ pokračuje Bartoš. „Přitom tyto technologie, ale třeba i home office občanů, kteří teď najednou mohou pracovat z domova, měly být řešeny už dávno před koronavirem. A to ukázalo, kde všude Česko zaspalo. Náš plán, který počítá třeba i s modernizací státu na dalších deset let, navrhuje konkrétní řešení.“
Vláda nejedná promyšleně
Ivan Bartoš je přesvědčený o tom, že první fází pandemie prošel stát solidně, ale podle něj bychom mohli být mnohem dál. „To kdybychom se soustředili na důležité věci, jako jsou chytrá karanténa nebo zapojení domácích firem do výroby pomůcek.“
„Vláda se chlubí ve světě, jak se nám všechno povedlo, jak nosíme roušky,“ tvrdí Bartoš. „Ale vždyť si je lidé museli sami ušít. Přitom jim vláda slíbila, že je od státu dostanou. Prostě tak to u nás chodí. Vláda se o něčem poradí, odprezentuje to večer na tiskové konferenci a v tu chvíli mi vybouchne počítač e-maily od lidí, kteří si na to hned stěžují.“
„Od pendlerů, od studentů, jestli už mají jít do školy, od učitelů. A až druhý den se to začne korigovat. To je známkou toho, že vláda nejedná promyšleně. Nebo to může značit nekoordinovanost koaličních partnerů. Viděli jsme i hádky ministrů na sociálních sítích. To mi přijde v některých chvílích až ostudné.“
Ivan Bartoš v rozhovoru po Skypu mluvil i o roli Ústředního krizového štábu, o tom, zda bude někdy v budoucnu Sněmovna prošetřovat dodávky zdravotnických pomůcek z Číny.
Pochválil práci ministra školství Roberta Plagy a vyjádřil se i o návrhu ministerstva zdravotnictví, které bude prosazovat novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, díky níž by posílilo své kompetence a mohlo by zachovat restriktivní opatření kvůli koronaviru i po skončení nouzového stavu.
