Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Máme určitý náskok před ostatními státy v tom, že můžeme na brzdu šlápnout ještě asi dvakrát, pokud bychom některá opatření odbrzdili dříve, než je to nutné,“ myslí si náměstek ministra zdravotnictví. „Ale pak už by to nešlo. Takže musíme být opatrní.“
„Když vidím, že si občané vzali ten deklarovaný optimismus příliš k srdci, vyrazili do ulic, přestávají nosit roušky, konzumují u okének nápoje, tak to je špatné. Takto situaci pustit nemůžeme,“ upozorňuje Prymula.
„Je to tikající bomba, virus je hodně infekční. To není žádné vymyšlené nebezpečí. Buďme opatrní. Uvidíme, jak se tohle uvolnění projeví za deset dnů, kdy budou k dispozici výsledky po této euforii. Mám z toho trochu obavy.“
Slova o promoření byla špatně pochopena
„Že bychom všechno rozvolnili a chytrá karanténa to zachrání? Takto to nebude,“ vysvětluje epidemiolog. „Plošná opatření se musejí odbourávat postupně, aby nám čísla nevystřelila znovu nahoru. Křehká rovnováha, která tady je, se nachází v řádu desetin procent. A my si nemůžeme dovolit narušit opatření, protože bychom se mohli dostat rychle zpátky do růstové fáze nemoci a pak by to brzdění bylo mnohem složitější.“
Podle Romana Prymuly došlo k nepochopení jeho slov o promoření české populace. „Změnil jsem názor pouze ve věci budoucího výskytu koronaviru v populaci. Původní data hovořila o tom, že mezi lidmi bude nakonec kolem 15 procent nakažených. Ale jak jsme sledovali rychlost šíření, třeba i do domovů důchodců, tak to bude zřejmě mnohem více, až přes 60 procent.“
„Prostě to, že se tady bude virus vyskytovat a bude tu narůstat populační imunita, to je nevyhnutelný fakt,“ konstatuje Prymula. „Nemyslel jsem to ale tak, že by tu došlo k nějakému skokovému šíření. Rozhodně nejdeme cestou Británie nebo Švédska.“
Podle Prymuly se česká populace nakazí koronavirem zhruba z dvou třetin až po několika letech. „Virus neodejde. Teď se připravují studie, které by měly ukázat, kolik lidí už se nakazilo, kolik lidí nemělo příznaky. K dispozici už máme podobná data z Islandu. A ta hovoří, že na každého jednoho člověka, který příznaky má, vychází jeden další, který příznaky nemá.“
Čekání na lék a vakcínu
„Jediný faktor, který by tomu mohl zabránit, je nalezení vakcíny nebo léku,“ uvádí náměstek. „Pokud se najde vakcína, proočkuje se celý svět a koronavirus zmizí. V tom jsem ale skeptický. Vývoj vakcíny není tak rychlý, jak se čekalo. Bohužel tu máme zkušenosti například s virem HIV, kde se vakcína hledá už 30 let a zatím se nenašla.“
„Co se léku týče, pokud se najde, nebude to znamenat odstranění viru z populace, ale bude to dobrá zpráva pro pacienty, kteří mají vyšší riziko nákazy. Proto je důležité, abychom lék měli. Pravdou je, že tu máme několik preparátů, které jsou do určité míry slibné, ale zatím tu není průlomový lék, o kterém bychom řekli: To je nástroj, který vir porazí.“
Favipiravir pomůže pacientům s lehčím průběhem
Japonský preparát Favipiravir má podle Romana Prymuly účinnost. „Prošel řadou studií, ale má vliv na mírné průběhy onemocnění. Takže bychom ho chtěli mít a rádi bychom ho používali. Z těch dalších preparátů je asi nejdále remdesivir. Jde o lék, který stále ještě není schválen. Podle dosavadních výzkumů ale nemusí mít stoprocentní účinnost.“
„Prozatím všechny podobné léky by měly být pod kontrolou lékařů,“ navrhuje epidemiolog. „Neměly by být prodejné volně v lékárnách, a to hlavně vzhledem k jejich špatné dostupnosti. Při volném prodeji by okamžitě zmizely z lékáren a to není v tuto chvíli žádoucí. Ale těch léků je opravdu zatím velmi málo. Ani pro účely nemocnic jich nemáme dostatek.“
8 až 10 tisíc nemocných tu může být i dlouhodobě
„Pokud nebudeme mít lék a vakcínu, tak si musíme zvyknout na to, že tady v nějakém dlouhodobějším setrvalém stavu budeme mít 8 až 10 tisíc nemocných. Prostě si nějakou dobu budeme muset zvyknout, že nebudeme moci některé věci dělat jako dřív,“ zamýšlí se Prymula.
„Když si na to zvykneme, přijmeme zásadu, že se nebudeme tolik družit, budeme dodržovat přísnou hygienu tak, jak máme, dovedu si představit, že v tomto režimu dokážeme několik let žít, aniž by nás to úplně hendikepovalo. To znamená: bude se normálně pracovat, děti budou chodit do školy, ale zůstane v nás jakási obezřetnost, podobná jako dosud v některých asijských zemích.“
„Ale musí do toho fungovat chytrá karanténa,“ navazuje náměstek ministra zdravotnictví, „která bude rychle vyhledávat nakažené pacienty. Dobrými příklady mohou být Island, Singapur nebo Jižní Korea. Existují už země, které to zvládají, ale je jich na světě málo.“
Jižní národy jsou méně odolné než třeba Germáni
„Lidé nosili roušky ve chvíli, kdy se bránili před znečištěním ovzduší,“ vzpomíná Prymula. „Brali si je, když se chtěli chránit před chřipkou. Před tímto virem ale neexistuje žádná jiná plošná ochrana. Pokud opravdu chceme omezit aerosol, tak se může stát, a já opravdu nechci předbíhat, že s rouškami budeme muset vydržet déle, než je nám v tuto chvíli milé.“
Co se týče otevírání hranic, záleží podle Romana Prymuly, jak se bude vyvíjet situace v okolních státech. „Bude důležité, jak rychle poběží epidemie v Německu. Pokud by běžela velmi explozivně, dojde k tomu, že německá populace nabere svou vnitřní imunitu a pak pro nás Němci už tolik nebezpeční nebudou.“
V Německu to podle epidemiologa na zcela neřízený proces nevypadá, ale některá data jsou na hraně. „Prokazuje se, že různé rasy mají různý počet receptorů a ten virus se na několik receptorů váže. V tomto se jedná o spekulace, ale počty zemřelých v Německu napovídají, že by to mohla být pravda. V Česku jsme asi z třetiny Germáni, takže by počty mrtvých nemusely být tak vysoké, jako tomu je například u jižních národů.“
Jak se dnes koronavirus přenáší?
Roman Prymula konstatuje, že infekci už v tuto chvíli nešíří lidé, kteří se vrátili ze zahraničí. „Dnes zaznamenáváme buď přenosy v rodině, dále jsou to expozice v různých seniorských zařízeních, kam to dominantně přinesl personál, u kterého zahájíme povinné testování, abychom měli přehled o možných rizicích, a v neposlední řadě jsou to profesní přenosy, zejména ve zdravotnictví, kde je riziko nejvyšší.“
„Aerogenní přenosy už se nevyskytují, ale teď je to v režii kontaktů s povrchy. Virus je v tomto velmi zrádný, a proto je třeba důsledně dodržovat hygienu. Nelze samozřejmě říct, že se to přenáší například přes konzervu, které se dotkl v obchodě nakažený zákazník. Na to těch výsledků máme ještě příliš málo.“
Roman Prymula hovořil v rozhovoru po Skypu i o zavádění chytré karantény. „Věřím, že do čtrnácti dnů budeme připraveni na to, aby se tento projekt spustil ve všech krajích.“
Epidemiolog popsal i proces vytváření vzpomínkové mapy, která se připravuje z dat jednotlivých operátorů v případě nakaženého pacienta. „Není to tak, že by na této mapě byla vidět telefonní čísla všech lidí, kteří kolem tohoto člověka prošli nebo projeli na kole. Kontakt to zobrazí teprve ve chvíli, kdy se někdo nacházel vedle nakaženého alespoň patnáct minut.“
Dohledáme čtyři kontakty z šesti
„Neobjeví se tam ani kontakt na člověka, se kterým tento nemocný mluvil na nějakém místě. Data pouze ukážou, že se tam nemocný zastavil a prací hygienika je zjistit u pacienta, zda se tam s někým nebavil. Teprve pak je vzpomínková mapa doplněna o tyto důležité kontakty.“
Podle Prymuly se z dat operátorů nedají vyčíst ani lidé, kteří s nemocným jeli v MHD. „Pokud nemocný spolucestujícího osobně nezná, tak tímto systémem jejich jména nezískáme. Z našich údajů vyplývá, že ze šesti vážných kontaktů jsme schopni zachytit celkem čtyři.“
„Dva nám uniknou. A teď je záležitostí veřejné diskuse, jak budeme pokračovat dál. Existuje tu třeba systém mapy.cz. Lidé, kteří do něj vstoupí, sdílejí data na úplně jiné bázi, než prostřednictvím současných dat mobilních operátorů. Tam už se přímo propíšou mobily, které by bylo možné kontaktovat. Podobně funguje i systém erouska.cz.“
Rozšíření dalších možností teď podle epidemiologa závisí na vůli politické reprezentace. „Tyhle další prostředky jsou ryze dobrovolné. Ale data z nich nám umožní rychlejší vyhledání osob, které jsou rizikové.,“ uzavírá Roman Prymula.
