„Jsme ve fázi stagnace nebo mírného poklesu. Takhle přesně to vypadalo nedávno v jižních zemích, kde vlna proběhla rychleji. Například přesně kopírujeme situaci, která nastala před několika týdny v Portugalsku,“ komentuje mikrobiolog Václav Hořejší aktuální covidovou situaci.
Ústup letní vlny dokazují aktuální data ministerstva zdravotnictví. Křivka vyvrcholila v pondělí 25. července, kdy přibylo 3768 nakažených. Od té doby postupně klesá. V pondělí 1. srpna už přibylo pouze 3440 případů.
Ve všechny dny minulého týdne byly přírůstky o několik stovek nižší než v ten samý den předminulého týdne.
Denní přírůstky
Poznámka: Reinfekce zahrnuje dříve otestované, kteří již byli dříve pozitivně testovaní na covid-19 a je u nich podezření na reinfekci.
Data podléhají další validaci a mohou se měnit.
„Tato epidemie zřejmě postihla naprostou většinu lidí v lehké nebo bezpříznakové formě. Sice zasáhla více lidí, ale je důležité, že těch, kteří skončili na JIP nebo zemřeli, je asi desetkrát nebo dvacetkrát méně než dříve,“ upozornil Hořejší.
Vysvětluje to tím, že jednak je populace hodně promořená, navíc už je přes 60 procent společnosti proočkováno. Pomáhá nám i počasí, které je k vývinu viru nepříznivé.
Počty nově hospitalizovaných podle stupně očkování
Právě počet hospitalizovaných a zemřelých je podle něj faktorem, který bychom měli sledovat pozorněji než počet nových případů. V jarních měsících s koronavirem umíraly nízké jednotky lidí denně, v některé dny dokonce statistika hlásí nula zemřelých.
Čísla se však začala v červenci spolu s kumulací letní vlny zvedat. Poslední červencový den zemřelo s covidem 21 lidí, 1. srpna bylo obětí 13, o den později 15. Také tyto počty v posledních dnech klesají.
„Další týdny musíme ještě počítat s tím, že bude umírat okolo deseti lidí denně. Když to ale srovnáme s tím, že na vrcholech předcházejících vln umíralo dříve 200-300 lidí, je to relativně málo,“ dodal Hořejší.
Long covid trápí i mladé
Molekulární genetik Jan Pačes vidí problém v takzvaném long covidu. Dlouhodobé následky se totiž mohou objevit i u lidí, kteří měli lehký průběh nemoci, nevyhýbají se ani mladším věkovým skupinám. „Není dobrý nápad se nakazit příliš pravidelně. Virus umí vstupovat do mnoha buněk a páchá tam různé škody dlouhodobějšího charakteru, a to se určitě ještě projeví,“ tvrdí Pačes.
Jako příklad uvádí častější výskyt plicní embolie u mužů. „Nedá se to spojit s covidem, protože člověk umře třeba až měsíc poté, ale statisticky toto onemocnění naběhlo hodně a nejspíš to bude právě koronavirem, protože nárůst pozorujeme ve všech státech.“
U těhotných žen zmiňuje Pačes v souvislosti s long covidem riziko předčasných porodů, u mužů může na několik měsíců snížit kvalitu spermatu. Dlouhodobé následky nejsou pouze záležitostí mladších lidí, lékaři je ale u nich dovedou lépe vypozorovat. „Člověk starší 50 let trpí více nemocemi. A když dostanete infarkt, těžko se určí, zda to máte z vysokého tlaku nebo cholesterolu,“ řekl Pačes.
Přežili covid, ale zdraví jim ničí dál. Z některých pacientů jsou invalidé |
Odborníci se shodují v tom, že na podzim přijde další vlna. Jakou však bude mít přesně podobu, nikdo zatím neví. „Situace nebude stejná jako před třemi lety, to je jasné. Ale nevíme, jak silná varianta přijde,“ tvrdí Pačes.
Podzimní vlna by podle něj nemusela být tak silná, co se týče obětí. „Všichni, kteří mohli umřít, bohužel už umřeli, nyní tedy tolik lidí neumírá. Ale je to tím, že už prostě nejsou,“ poznamenal.
„Jak to bude na podzim, to je otázka,“ odpovídá Hořejší a apeluje, aby si lidé starší než 60 let a lidé s oslabeným imunitním systémem došli pro čtvrtou dávku. Výjimku by udělal pouze v případě, kdy někdo má méně dávek, ale zároveň prodělal v poslední době covid. „To je dobrý ekvivalent dávky,“ dodává.
„Já zastávám názor, že není na co čekat, protože nedokážeme dobře předpovědět, co bude na podzim,“ odpověděl Pačes na dotaz, kdy se jít očkovat posilující dávkou.
