Lidé opět museli začít nosit roušky. (17.7.2020)

Lidé opět museli začít nosit roušky. (17.7.2020) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Rouška, symbol pandemie. Češi se jimi proslavili, než je začali nenávidět

  • 630
Češi loni na jaře začali nosit roušky jako jedni z prvních v Evropě. Kvůli jejich nedostatku se jejich šití stalo národním posláním. Souhlasilo s nimi 92 procent lidí a více než polovina je chtěla nosit i po skončení vládního nařízení v květnu. V září však došlo k obratu. Roušky se některým zajedly a jiní je začali bojkotovat.

Vztah Čechů k rouškám, symbolu pandemie koronaviru, tak zůstává ambivalentní.

Česká republika na počátku koronavirové krize trpěla nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek. Češi tak vzali situaci do vlastních rukou a začali roušky šít. Na internetu vzniklo nepřeberné množství návodů a galanterie a obchody s textilem nestíhaly prodávat zboží. Šilo se z triček, povlečení i utěrek. Lidé si na internetu předávali tipy a triky, jak ušít co nejlepší. Vznikly dokonce občanské iniciativy, které k nošení roušek na veřejnosti vybízely.

„Celý svět chce roušky, my se omlouváme,“ řekl tehdy premiér Andrej Babiš a prohlásil, že jsme ve válce. K šití vyzýval také například předseda lidovců Marian Jurečka. „Z jednání s premiérem a členy vlády jsem zklamán, zásadní, co si odnáším, je, že šít roušky je safra důležité! Lidi, šijte roušky pro sebe i ostatní!“ napsal tehdy.

Respirátory FFP3 neměl tehdy téměř nikdo, pouhá dvě procenta zdravotnických zařízení hlásila zásoby okolo 25 kusů této pomůcky. Ministerstvo zdravotnictví je nevybavilo ani po dodávkách z Číny. 

Klip Petra Ludwiga Babiš poslal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se vzkazem, že roušky jsou v Česku povinné (29. března 2020):

Tuto skutečnost potvrzovala i čísla z dotazníků. Celkem 98 procent zařízení hlásilo, že ani materiál z Číny, jemuž se v té době dostávalo značného vládního PR, nepokryl jejich požadavky. Zdravotnická zařízení se na stát přestala spoléhat a snažila se materiál obstarat sama, třeba z darů.

Češi na jaře s nošením roušek předběhli i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Ta se k užívání těchto ochranných pomůcek veřejností stavěla nejprve zdráhavě. Později názor na zahalování nosu a úst začala měnit, vždy ale roušky označovala za dobrovolný doplněk karanténních opatření.

92 procent občanů loni na jaře roušky schvalovalo

A právě s šitím pomáhali dobrovolníci. Kromě běžných lidí se do výroby zapojovaly nejrůznější celebrity a známé osobnosti, mocně pomáhala vietnamská komunita, ale třeba také vězni

Lidé tehdy měli pocit, že svou prací mohou přispět ke zvládání pandemie. „Šití roušek a dobrovolnictví nám všem pomohlo, co se týče psychického zvládání jarní vlny,“ míní psycholog Dalibor Špok. Podle výzkumu agentury Behavio povinnost mít zakrytá ústa a nos schvalovalo tehdy 92 procent všech občanů. 

Ještě v květnu, kdy měla přestat platit opatření o povinném nošení, roušku více než polovina Čechů nosit plánovala. Podle průzkumu společnosti Median to bylo 52 procent Čechů a Češek. Mezi nimi hlavně ženy a senioři. Více než tři čtvrtiny účastníků průzkumu by roušky nasadily především při návštěvě v domově pro seniory.

V červnu WHO názor na látkové roušky zásadně přehodnotila. „Vzhledem k měnícím se zjištěním WHO doporučuje vládám, aby podporovaly širokou veřejnost v nošení roušek v místech, kde se nákaza plošně šíří a kde je obtížné udržet fyzický odstup, jako jsou prostředky hromadné dopravy, obchody a další stísněné a přeplněné prostory,“ řekl tehdy její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Jak ušít roušku. Videonávod krok za krokem:

Rouška přes léto zapomenuta

Na roušku museli v letních měsících myslet hlavně Pražané. Nosit ji museli v metru a také při návštěvách nemocnic a zdravotnických zařízení. Později kromě Karvinska a Frýdeckomístecka nastala povinnost nošení ochrany horních cest dýchacích v MHD a vnitřních prostorách v celém Moravskoslezském kraji, který se na covidovém semaforu rozsvítil červeně kvůli lokálním ohniskům.

Obecně však v celé republice panovala uvolněná atmosféra a lidé na existenci pandemie téměř zapomněli.

I přes opatření proti šíření koronavirové nákazy uspořádali v Míkovicích, což je místní část Uherského Hradiště, slovácké hody. Roušky měli pro případné použití krojovaní neustále připravené (21. září 2020).

Roušky jsou pro ovce, hlásali odpůrci

Po svobodném létě s odkrytými dýchacími cestami se však v září roušky lidem zajedly. S povinností znovu je nosit v MHD se začali objevovat tací, kteří jejich nošení odmítali a spřádali nejrůznější konspirační teorie a způsoby, jak nařízení obejít. Vznikl tak fenomén roušek z krajky, záclon či jiných prodyšných materiálů. 

Průzkum společnosti STEM/MARK pro MF DNES odhalil, že na veřejnosti nosil roušku vždy nebo alespoň většinou přibližně každý desátý Čech nebo Češka. Přibližně stejný počet byl těch, kteří na veřejnosti roušku většinou nenosili. 

„Přibližně 7 z 10 Čechů pak nosí roušku pouze tam, kde je to povinné, a jinak roušku sundává. Necelých 7 procent Čechů pak nenosí roušku nikdy,“ komentoval analytik Bohumil Hurda ze společnosti STEM/MARK.

Roušku podle průzkumu agentury IPSOS ignorovali nejčastěji mladí lidé ve věku do 26 let a také lidé se základním vzděláním. I přes rekordní počty nakažených to byly 2,2 procenta Čechů.

V říjnu proti rouškám a dalším vládním opatřením demonstrovaly stovky lidí v mnoha českých městech. Nenošení roušky podporovaly také některé celebrity a třeba i bývalý prezident Václav Klaus, který se nechal slyšet, že „covid je nástroj na změnu společnosti, já se ho nebojím a roušku nenosím“. 

Zbylí lidé nejčastěji nosili textilní roušky, které volily dvě třetiny obyvatel. Chirurgickým ústenkám dávalo přednost 27 procent lidí a šest procent respirátorům. Lidé však začali být laxní k jejich střídání. Dvě pětiny je měnily jednou denně, 15 procent jednou týdně. 

„Ukazuje se, že u části veřejnosti se projevuje únava z dlouhodobosti omezení, respektive ‚naše švejkovství, a to vede k nesprávnému používání ochranných pomůcek dýchacích cest,“ okomentovala Jana Zimová, ředitelka firmy RESPILON, která průzkum zadávala.

Účastníci demonstrace proti novým vládním opatřením proti šíření koronaviru na Palackého náměstí v Praze. (27. září 2020)

Rouška není politika, ale prevence

„Vnímám debatu, která se oproti jaru posunula. V březnu se všichni fotili hrdě s rouškou na sociální sítě, aby ukázali, že chrání své okolí,“ popsal tehdy bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

S tím souhlasil také epidemiolog Petr Smejkal, který v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že někteří lidé sloučili roušku s premiérem Babišem a stala se pro ně symbolem jednoho politika. „Ale neuvědomují si, že rouška není politikum, ale způsob prevence. Nemá s politikou ani se svobodou co dělat,“ uvedl.

Premiér Babiš v září v reakci na zvyšující se počty nově nakažených připustil, že byla možná chyba, když vláda rozvolňovala pravidla pro roušky. „Možná jsme si je měli nechat celé léto,“ řekl, když odpovídal na interpelaci šéfa poslanců Pirátů Jakuba Michálka. Všichni se ale podle něj chtěli vrátit zpět k normálnímu životu.

Česko je nyní v pátém stupni PES, který je v systému označen jako kritický stav s komunitním šířením nákazy. Nejhorší situace je nyní v Karlovarském kraji, kde je skóre PES na 75 bodech. O 10 bodů nižší index mají v Moravskoslezském a Zlínském kraji.

Roušky jsou tak nyní povinné v prostředcích městské hromadné dopravy, uzavřených prostorách i venku v zastavěné oblasti a v blízkosti menší než dva metry od ostatních.

Jak jste si zvykli na nošení roušek?

celkem hlasů: 2104
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 sobota 23. ledna 2021. Anketa je uzavřena.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video