S nepravdivými informacemi o onemocnění covid-19 se podle výzkumu agentury Ipsos setkalo 60 procent Čechů. Nadpoloviční většina z nich takovým informacím alespoň zpočátku uvěřila.
„Ačkoli se mladí lidé s fake news o koronaviru setkali častěji, k těmto konkrétním informacím jsou kritičtější, věří jim méně často než ostatní věkové skupiny,“ uvedl ředitel agentury Ipsos Jakub Malý. Naopak lidé starší 65 let podle něj velmi často nedokážou posoudit, zda je tvrzení pravdivé, či nikoli.
Nejprve poslouchejte, pak klaďte otázky
Podle psychologa Dalibora Špoka musíme při jednání s konspirátory vždycky vyjít z toho, jaké jsou důvody, proč daný člověk teorii věří. „Když někdo nemá dostatečné vzdělání, může pomoct, když mu problematiku trpělivě vysvětlíme. Pokud se důvěra v konspirace zakládá na osobnostních faktorech, je to těžší a je to spíš psychoterapeutický problém,“ popsal.
Můžete mít svůj názor, ne svá fakta. Když si hrát na vědce, tak pořádně |
V takové chvíli podle něj lze opřít komunikaci o jazyk a myšlení daného člověka – jak přemýšlí, jaké má hodnoty, jaká je jeho životní zkušenost – a zkusit těmi hodnotami argumentovat. „Asi ho tím úplně nepřesvědčíme, ale pokud je to třeba senior, který miluje svá vnoučata, lze argumentovat tím, že je potřeba, aby neonemocněli, aby neonemocněl on a nemusel být v karanténě a podobně. Zkrátka vymyslet nějakou metodu optikou hodnot, zkušeností nebo jazyka,“ poradil.
Podle britské BBC je v popsané situaci klíčové zachovat klid. „Jakkoli je důležité postavit se nepravdám, nikdy věci nepomůže, když se rozhovor zvrhne ve slovní potyčku,“ konstatuje analýza.
Význam ohleduplnosti a snahy o vzájemné pochopení v této souvislosti experti zdůrazňují dlouhodobě. Psycholog Jovan Byford působící na britské vysoké škole Open University podotýká, že příklon ke spikleneckým teoriím často vychází z pocitů hněvu a pobouření „ohledně toho, jak svět funguje“.
Za oblibou konspiračních teorií jsou i osobní křivdy, míní psycholog Špok |
„Ke konverzacím s přáteli a příbuznými přistupujte s empatií spíše než s posměchem. Trpělivě si vyslechněte to, co mají na srdci,“ dodává Claire Wardleová, která vede neziskovou organizaci First Draft bojující proti šíření dezinformací.
„To, že se kvůli tomu rozpadnou některé vztahy, jednoznačně negativní není. Tato doba ukazuje, jakým hlubším hodnotám lidé věří. Může nám to něco říct o daném člověku a je vždycky dobré, když vnímáme realitu hlouběji,“ uvedl Špok.
Ptejte se na zdroje, klaďte otázky
BBC doporučuje, aby lidé po vyslechnutí svých blízkých nepřecházeli ihned k ověřování informací, nýbrž aby pokládali další otázky a ptali se například na jejich zdroje.
„Mnoho lidí má pocit, že pokud jim nějaký kamarád nebo známý pošle e-mail nebo zprávu na Facebooku, je to, jako kdyby to říkal přímo jim. Je pak jedno, jestli to pošle více lidem soukromě nebo veřejně. Když to člověk čte, vnímá to jako dialog,“ popsala Veronika Batelková, lektorka mediální gramotnosti a předsedkyně spolku Zvol si info.
Nejčastější lži kolem viru: čipy od Billa Gatese či sledování přes eRoušku |
Stoupenci konspiračních teorií také často hovoří o důležitosti „vlastního výzkumu“, své názory však mnohdy opírají o výroky neznámých lidí na Facebooku či příspěvky komentátorů, kteří možná šířením divokých spekulací jen zneužívají fungování digitálních platforem k budování divácké základny či prodeji doplňků stravy.
„Tolik lidí tyto technologie považuje za magii nebo za přirozenou podobu informačních toků. Ale tak tomu není. Ty věci byly takto navrženy. A kdyby lidé ty mechanismy a ekonomiku lépe chápali, možná by se s nimi dalo mluvit o obsahu,“ řekla deníku The New York Times odbornice na komunikaci z americké Syracuse University Whitney Phillipsová.
Podle dalšího analytika Colina Dickeyho také může být užitečné připustit existenci konspirací, zároveň však na příkladu kauzy Watergate nebo zneužívání dětí v katolické církvi ilustrovat, jak taková spiknutí mocných v praxi vypadají a jakými způsoby bývají odhalena. Takovýto postup vytvoří jistý společný základ pro debatu a také vnese do světonázoru adresáta jistý „kognitivní nesoulad“, míní Dickey.
„Je zajímavé sledovat, jak téma koronavirus na sebe nabalilo původní hlavní témata dezinformací,“ uvedl k tématu předseda spolku Nelež Roman Číhalík. Jedná se například o zprávy o tom, že koronavirus záměrně roznášejí vojáci na cvičení NATO nebo že pacient nula v Itálii byl pákistánský migrant, který se odmítl izolovat.
V součinnosti s ministerstvem zdravotnictví se dezinformacím kolem koronaviru v Česku věnuje například iniciativa COVID19CZ nebo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra. Ministerstvo pak vybrané informace zveřejňuje v rubrice mýty a fakta.
