Letošní rok byl pro hygieniky zvlášť náročný, a to se týká všech krajů České republiky. Tento fakt přiznávají i samy krajské stanice.
„Naší práci se věnujeme tento rok až na samé hranici sebeobětování, či spíše za ní. Na rozdíl od ostatních složek integrovaného záchranného systému či zdravotnictví nebo sociálních služeb napracujeme na směny, protože nás není tolik a ani v běžném režimu by to nebylo potřeba. Nicméně nyní to znamená nepřetržitý provoz, pro drtivou většinu našich pracovníků v režimu 24/7, prakticky bez dovolených.
Během celého roku v podstatě nebylo období, v těch nejkrizovějších dnech ani týden, kdybych jako ředitel i s nápomocí profesionálních psychologů neřešil kolaps a vyčerpání či demotivace a žádosti o výpovědi našich pracovníků,“ popsal Vladimír Valenta, ředitel Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. Z 98 pracovníku mu odešlo 8, z toho 5 v důchodovém věku, kteří by jinak za normálních podmínek pokračovali.
„A to je v podstatě malý zázrak a důkaz odpovědnosti i vztahu zaměstnanců ke své práci a regionu,“ dodal.
Od žloutenky až po svrab
Jenže nemoc covid-19 není jedinou chorobou, kterou se musely hygieny zabývat. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje například řešila „stálici“ žloutenku, která postihuje játra. Její typ C zaznamenali tamní hygienici za prvních devět měsíců tohoto roku u 138 lidí. Hygienici řešili i salmonelózu, do října registrovali 442 případů.
„Měli jsme i jiná onemocnění, naštěstí ne hromadné výskyty. Nějaké klíšťové meningoencefalitidy, legionelózy, samozřejmě salmonelózy a campylobakteriózy,“ poznamenala Lenka Šimůnková, ředitelka hygieny v Ústeckém kraji.
V Olomouckém kraji se zase zabývali průjmovými onemocněními, hepatitidou, neštovicemi či spalničkami. Tamní hygiena řešila v letošním roce také 42 případů klíšťové encefalitidy a 429 případů lymeské boreliózy.
Nejen covid-19, hygiena musí řešit také žloutenku, černý kašel i svrab |
Ve Středočeském kraji se hygienici do poloviny prosince potýkali s dalšími 8 908 případy hlášených infekčních onemocnění. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se do konce listopadu zabývala kromě koronaviru více než 9 400 případy infekčních chorob. Nejčastějšími nemocemi byla chřipka, střevní infekce, salmonelóza, svrab a borelióza.
„V souvislosti s omezením volného pohybu, pobytu v kolektivech dětí poklesl celkově počet případů infekcí zapříčiněných primárně vzdušným přenosem. Případů planých neštovic v letošním roce bylo 1 357, v roce 2019 pak 5 208, případů černého kašle bylo letos prozatím jen 98, loni naopak 219,“ uvedla Petra Kubišová z právního oddělení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje. V kraji se například letos objevil pouze jeden případ spalniček, loni hygienici naopak řešili 22 takových případů.
„Jiných nemocí podle hygieniků neubylo, a to ani infekčních, ani chorob z povolání. Nezměnil se ani rozsah zákonné kontroly nad pitnou vodou nebo množství předkládaných a posuzovaných projektových dokumentací či stížností a podnětů občanů,“ poznamenal Valenta.
Nejen koronavirus
Redakce iDNES.cz oslovila všech čtrnáct krajských hygien, odpověděla jich část z nich. Většina zanechala e-mail bez odpovědi anebo zareagovala s tím, že mají v současnosti hodně práce.
„Všichni, opravdu všichni, včetně ekonomického, provozního a právního oddělení dělají koronavirus,“ poznamenala Šimůnková. Přesto hygieny musely řešit i další agendu, kterou jim udává zákon o ochraně veřejného zdraví a s ním další související legislativa.
Krajské hygienické stanice například posuzují projektové dokumentace, účastní se na kolaudací, zpracovávají závazná stanoviska ke stavbám, vyjadřují se k žádostem předložených pro řízení podle stavebního zákona, posuzují provozní řády pro sběr a výkup odpadů, věnují se také podnětům od lidí k pracovním podmínkám nebo kontrole proočkovanosti proti chřipce
„I přes pandemii koronaviru musely být stoprocentně naplněny požadavky preventivního dozoru včetně stránky termínů, neboť zde je hygienická stanice jako správní úřad vázána ustanoveními správního řádu,“ Jiří Kos, ředitel sekce ochrany a podpory veřejného zdraví KHS kraje Vysočina.
Hygieny tak vydávaly například závazná stanoviska k projektovým dokumentacím, prováděly kontroly v rámci stavebního řízení, kontrolovaly kvalitu pitné vody či vody na koupalištích. Zajímaly se také o restaurace, průběhy letních táborů či o jídelny ve školách.
Tisíce rozhodnutí ročně
Jen pro představu jsou to další tisíce rozhodnutí ročně, které musely hygieny realizovat. To potvrzuje i Růžena Haliřová, ředitelka odboru protiepidemického KHS Olomouckého kraje. „Jen od 1. 9. do 31. 11. naše hygiena vydala 1 294 závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření, 181 rozhodnutí a prošetřila 163 podnětů občanů, které se netýkaly problematiky covidu-19. V této části řešení agendy je zkušený odborně způsobilý pracovník KHS nezastupitelný, tedy nelze ho nahradit externí výpomocí z jiného úřadu,“ popsala Růžena Haliřová, ředitelka odboru protiepidemického KHS Olomouckého kraje.
V Česku je nedostatek hygieniků. Potřebujeme mladé, shodují se odborníci |
Odbor hygieny v kraji například provedl 690 kontrol restaurací a udělil 35 pokut. V roce 2019 provedli takových kontrol 1 221.
Středočeská hygienická stanice uskutečnila ve školních jídelnách v letošním roce 233 kontrol. Zároveň hygienici zkontrolovali 107 mateřských škol, 39 základních škol a 5 kontrol na středních školách. V kraji provedli také 1 424 kontrol v provozovnách stravovacích služeb.
„Více než polovina z tohoto počtu byly kontroly se zjištěnými závadami. Za zjištěné závady bylo uloženo celkem 317 sankcí a uloženy pokuty v celkové výši 985 000 korun,“ uvedla mluvčí hygieny Dana Šalamunová.
V Plzeňském kraji hygienici zkontrolovali celkem 779 kontrol provozoven stravovacích služeb. „Například v letním období proběhla kontrola 114 prodejních stánků s občerstvením, z toho byly ve 44 případech zjištěny závady v osobní a provozní hygieně a ve skladování potravin,“ uvedla za tamní hygienu Jitka Průchová.
