Podle Marka Petráše je správné, že se čeští vědci pokusili o vývoj tuzemské vakcíny. „Do devadesátých let minulého století měl téměř každý stát svůj ústav sér a očkovacích látek. Tyto instituce pracovaly přesně na míru daného státu. A měly své opodstatnění. Později se svět vydal jinou cestou a začal se spoléhat na velké farmaceutické společnosti,“ předesílá.
Česká vakcína může být strategickou výhodou
„Když nás ohrožovala dětská přenosná obrna, bylo v rychlém čase zapotřebí zajistit maximum možných očkovacích látek,“ pokračuje přednosta. „A už v té době existoval systém, ve kterém tyto národní ústavy vyráběly vakcíny pro své obyvatelstvo. A tady se to v případě pandemie koronaviru nabízí také.“
„Československo patřilo ve světě mezi elitu, která si dokázala sama poradit. Byli jsme první zemí na světě, kde se podařilo eliminovat dětskou přenosnou obrnu a to vakcínou, kterou jsme si sami vyráběli. Je tu potenciál obnovy,“ říká Petráš, který ve vývoji vlastní vakcíny vidí i strategickou výhodu.
„Možná nám (v případě koronaviru) bude stačit těch deset nebo dvacet nadnárodních koncernů, které pokryjí celosvětovou poptávku po vakcínách. Ale s vysokou pravděpodobností nás čekají mutace koronaviru. Je možné, že vzniknou subtypy nebo typy, jak to známe u chřipkového viru. A v takovém případě by deset nebo dvacet celosvětových koncernů nemuselo stačit,“ varuje.
Prototyp byl funkční
Petrášův tým připravil loni v létě prototyp vakcíny. „Vyzkoušeli jsme, že je funkční, imunizující, vyzkoušeli jsme si technologické postupy, ale pro další pokračování je zapotřebí nových zkoušek a ověřování. Byli jsme loni v první fázi, která nás vedla k tomu, že toto je cesta a možnost, jak tuto vakcínu konstruovat,“ vysvětlil.
„Skončili jsme na přelomu srpna a září,“ popisuje osud české vakcíny přednosta. „Do září se prováděly testy, měření protilátek a na konci září jsme výsledky prezentovali tehdejšímu ministru Vojtěchovi, ale bylo to v poslední den jeho působení ve funkci.“
Další ministr Roman Prymula pak v úřadu nevydržel příliš dlouho a pak přišel současný ministr Jan Blatný. Tým proto v turbulentním období na konci loňského roku připravil článek, ve kterém publikoval své výsledky.
„Výsledky bych hodnotil jako úspěch,“ konstatuje Petráš. „Podařilo se nám to za pouhé tři měsíce. Zpětně bych byl mnohem spokojenější, kdybychom i po srpnu mohli pokračovat a dnes bychom se mohli bavit o výsledcích klinické studie. Ale to se nestalo.“
Účinek na nové mutace?
A počítal už tehdy Petrášův tým s přicházejícími mutacemi koronaviru? „Vycházeli jsme z kmenů, které v té době byly,“ vysvětluje Petráš. „Začínali jsme v květnu a vybírali jsme příslušný kmen, který odpovídal té době. Už tehdy byly zaznamenány určité mutace, ale ty se ukazovaly jako nevýznamné. Ale kdybyste položil otázku, zda jsme to měli na paměti, tak ano, měli,“ dodal.
Maďar: Hlavním kritériem pro rozvolňování nemá být obsazenost nemocnic |
„Zvolili jsme totiž konzervativní přístup k výrobě vakcíny, což je inaktivovaná vakcína. A to dovoluje velmi rychle se adaptovat na novou situaci a znovu použít jiný kmen. Takže pokud se tážete, zda by kmen, který jsme zvolili pro vývoj prototypu, mohl fungovat i dnes, v době nových mutací, tak se domnívám, že ano. A zda by mohl vyvolat ochrannou imunitu podobně, jako tomu je u současných známých vakcín? Možná by ta ochrana mohla být i trochu větší,“ míní Petráš.
Česká vakcína by měla fungovat na podobném principu jako v současné době používaná čínská vakcína Sinopharm. Měla tedy využívat inaktivovaný virový antigen. „Ano, to je přesně stejný konzervativní přístup. Ale nenazval bych to zastaralým přístupem. Inaktivovaná vakcína se používá primárně, protože je komplexní,“ doplňuje.
Úspěchy inaktivovaných vakcín
Jako příklad úspěšné inaktivované vakcíny, jejíž obdobu by čeští vědci mohli vyvinout i v ČR, zmínilPetráš látku Bharat Biotech International od indických výrobců. „Tahle mě velmi zaujala. Jim se podařily některé momenty, které hovoří o tom, že tohle je konečná vakcína, která může splnit svůj cíl a bude prospěšná.“
Konzervativní inaktivované vakcíny se i v současné době stále hojně využívají. Například v prevenci proti klíšťové encefalitidě, virové hepatitidě typu A, proti japonské encefalitidě, dětské přenosné obrně nebo vzteklině.
Očkování razantně zrychluje, o víkendu se podal trojnásobek vakcín |
A kdo se na vývoji české vakcíny podílel? Celý tým čelí od začátku ostré kritice. Zřejmě i kvůli tomu, že se kolem vývoje tuzemské očkovací látky od začátku pohybovala profesorka Věra Adámková, která je poslankyní za ANO a má blízko k premiérovi Andreji Babišovi. Podle Petráše je však tým poměrně široký a kritika vůči němu je prý nezasloužená.
„V týmu je zhruba třicet lidí. Je rozdělený na několik částí. Třeba zkoušky na zvířatech prováděla jedna skupina, pak tu byli lidé, kteří měli na starosti elektronovou mikroskopii, a řekl bych, že tým, který se účastnil vlastního vývoje, tedy třeba kultivace viru, čítal šest lidí,“ konstatuje přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Během výzkumu došlo podle Petráše i k několika chybám. „Pro další vývoj je třeba jednotlivé kroky upřesnit a zlepšit,“ upřesňuje.
Hledá se strategický partner
A jak daleko byl tým od toho, aby prototyp vakcíny, který výzkumníci připravili, mohl být nabízen pacientům? Podle Petráše jim chybělo v srpnu zhruba deset měsíců. „Co jsme ale postrádali, to bylo partnerství s velkými farmaceutickými producenty. Tento krok jsme na začátku neměli vyřešený. Pokud bude naše práce pokračovat, bude zapotřebí dořešit tento významný krok, tedy zapojení nějakého farmaceutického producenta.“
Částka 250 milionů korun, kterou předběžně přislíbila vláda, by na dokončení vakcíny podle Petráše nestačila. „Pokryla by druhou fázi, tedy převod z laboratoře do výroby. A provedení preklinických zkoušek a první fáze klinického hodnocení. To je v rámci této sumy možné.“
Pak už by bylo zapotřebí partnerství s velkým farmaceutickým producentem, který by zajistil rozsáhlé klinické testování. To by mohlo probíhat jak v ČR, tak v zahraničí. „Obě varianty jsou samozřejmě možné. Nebráním se ani jedné z nich.“
A hovoří už v tuto chvíli Marek Petráš s nějakým strategickým partnerem? V Rozstřelu naznačil, že jednání probíhají, ale nechtěl být konkrétnější. „Tohle nemá smysl říkat dopředu. Jsem opatrný. Ale jak to dopadne, uvidíme. V pátek jdu k panu ministru Blatnému a teprve následně se uvidí, co bude dál. Ještě nikde není psáno, že mě tím ministerstvo pověří, nebo že budu jen poradcem, konzultantem. Ale znáte to, štěstí přeje připraveným,“ uzavírá přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy
